Island - pár užitečných rad a tipů co navštívit

ISLAND 2015

Cesta kolem Islandu v 15ti dnech - tipy na cestu, itinerář a zajímavá místa

Tento text naleznete také v PDF podobě i s fotkami na následujícím odkazu: http://ulozto.cz/xxwpqSX2/island-2015-pdf

MAPA

- Asi nejlepší mapa ať cestujete autem, autobusem, stopem nebo na kole je dostupná zdarma v papírové verzi ve větších infocentrech a jmenuje se „Cycling Iceland 2015“. Najdete v ní polohu všech kempů, ubytování, horských chat, obchodů, bazénů, přírodních termálních jezírek a mnoho dalšího. Elektronicky je dostupná na tomto odkazu: http://www.fjallahjolaklubburinn.is/images/stories/english/cycling-map-2015-net.pdf .

- Osvědčila se nám i automapa Islandu v měřítku 1: 400 000 od nakladatelství Freytag&Berndt

NÁKUPY A CENY NA ISLANDU (ceny platné pro rok 2015)

- Nejvíce se vyplatí nakupovat jídlo v obchodě Bónus, což je něco jako náš Lidl a má to symbol růžového prasete na žlutém pozadí nebo popřípadě v Netto obchodech.

- Interaktivní mapu všech supermarket obchodů je zde: http://www.iheartreykjavik.net/2013/07/the-ultimate-guide-to-food-shopping-in-iceland/

- Suvenýry jsou vesměs stále stejné napříč celým Islandem a výrobky v nich se velmi opakují. Vesměs všechny suvenýry jsou poměrně drahou záležitostí a tak např. tradiční islandský svetr nekoupíte levněji než za 10 000ISK, trička jsou kolem 2000 – 5000ISK a magnetky začínají cca na 500ISK.

Zde přikládám orientační výčet cen, které jsme platili v restauraci a obchodech za jídlo:

Jídlo v restauraci Reykjavík Fish & Chips:

Grilované kuře s hranolkami – 2 290ISK

Breadcrumps, tatarka, pivo – 3 430ISK

Café latté – 500 - 600ISK

Hamburger v restauraci - 2 200ISK

Sodovka s džusem – 900ISK

Chléb (podle velikosti)– 340 - 1000ISK

Buchta k snídani (Jolakaka) – 780ISK

Pomazánka Philadelphia - 420ISK

Jogurt Skyr – 250 – 300ISK

Sýr Ostur nebo Tindur (330g) – 600 -800ISK

Marmeláda Kjarna – 419ISK

Párky „Pylsur“ (5ks) – 383ISK

Konzerva tuňák v oleji – 331ISK

Rajčatový protlak (140g) – 100ISK

Čokoládový muffin – 200 - 300ISK

Džus (1l) – 200ISK

Coca-cola (330ml) – 390ISK

Pivo – 1200ISK

Chipsy Lays (175g) – 315ISK

Banán (1ks) – 50ISK

Paprika (1ks) – 100ISK

Igelitová taška na nákup – 20ISK

DOPRAVA

- Většina mostů na Islandu je jednomístných, platí tedy, kdo dřív přijde, ten dřív jede, pokud se potkají dvě auta proti sobě, vše je na gentlemanské dohodě, jedno vždy počká

- Pozor také na doporučené dopravní limity – i když je policistů vidět jen pár, pokuty jsou prý drahé.

- Pokud fouká silný vítr, není příliš radno ho podceňovat a raději se zeptejte na situaci místních, písečné bouře vám mohou zadřít motor a zničit lak (a na to mnohdy neplatí pojištění!)

- Na pumpách jsou k dostání Natural 95 a Diesel. Pumpy jsou mnohdy samoobslužné – platí se kartou a hlavně, pumpy nejsou úplně časté, takže tankujte předem, abyste nebyli překvapeni

- Kolem cest se pohybuje velké množství ovcí, pozor na ně.

- V hnízdícím období se také u cest obvykle usalaší s hnízdy rackové a chaluhy, které mnohdy procházející člověk irituje, a tak pak nalétávají na hlavu a varovně řvou, což není úplně příjemné.

- Cestování autobusy je celkem drahé, ale co je příjemné, lze platit kartou

- Jízdní řády najdete buď tady: https://www.re.is/media/brochures/Bus-Schedules-and-Passports-IOYO-Summer-2015.pdf nebo také tady: http://www.straeto.is/english/plan-your-journey/schedules-and-maps

- Celý Island lze v podstatě objet autem po Route 1, která je z valné většiny asfaltová, jen místy je šotolina a je průjezdná s opatrností i obyčejným osobákem. Obecně např. 4WD typu Toyota RAV4 stejně po F-kové silnici neprojedou, protože sice mají 4x4, ale obyčejné silniční pneu, takže nic moc a v mnohých půjčovnách mají F-kové silnice stejně zakázané.

- Silnice jsou podle kvality a sjízdnosti děleny na Route 1 ---> silnice s dvouciferným označením (např.54)----> silnice s trojciferným označením (např. 925) a pak na silnice s označením F a trojciferné číslo (např. F578). Silnice do vnitrozemí jsou většinou ta „Fka“, která jsou výhradně pro lepší 4WD auta.

- Co se týká rádia v autě, tak mnohdy je na výběr jen jedna (nebo žádná) stanice, pro milovníky hudby tedy doporučuji přibalit nějaké to CD nebo MP3

- Island je také plný stopařů z různých zemí

KEMPY

- Při kempování v létě můžete zapomenout na čelovku, světlo je na Islandu opravdu pořád, spíš tedy přibalte klapky na oči a popř. špunty do uší, protože ptáci mnohdy neomaleně pískají celou noc

- Celkem dost na Islandu fouká, nezapomeňte ke kvalitnímu stanu přibalit i pomocné kotvící šňůry a dostatek kolíků

- V některých kempech jsou dvouplotýnkové vařiče, avšak plynová bomba je k dostání v podstatě všude, popř. ji lze někdy opatřit z erárních zdrojů v kuchyňkách kempů, benzín do benzínového vařiče lze vzít na pumpě, ideálně obsluhované personálem (ty samoobslužné mají tuším minimální množství 5l).

- Na zahřátí i uprostřed léta se hodí přibalit termoska, horko na Islandu krom termálních pramenů nečekejte

- Zajímavá pro nás byla i možnost zaplatit v horách na chatě Baldvinsskali platební kartou (chata v oblasti nikoho, ale terminál na karty jim u dveří fungoval!)

- Teplota v noci je v podstatě v létě skoro stejná jako ve dne, sluníčko totiž nezapadá, stačí tedy ideálně spacák s optimem kolem 0°C a jste v suchu

ELEKTRIKA A MOBILY

- Mobily a elektronika lze dobít ve většině kempů (někde zdarma, někde za poplatek)

- Mobilní signál je celkem slušný, jen občas na dlouhých přejezdech v krajině nikoho nebo v horách vypadne

- Na spotřebiče není potřeba žádná speciální redukce, což je příjemné

POČASÍ

- Je vrtkavé a často fouká – lépe by to asi ani popsat nešlo

- I místní se nejvíce spoléhají na předpověď z www.yr.no více než na své vlastní weby o počasí, protože tento je prý nejspolehlivější, i když spolehlivost je na Islandu, co se počasí týká, slovo téměř sprosté

- Teploty se v létě pohybují mezi 0 – 20°C, povětšinou však mezi 10-15°C, svěží vítr od moře však navodí mnohdy jinou pocitovou teplotu (nižší)

OBLEČENÍ, VÝBAVA A OBUV

- Budete-li si půjčovat auto s tím, že uděláte okruh + turistiku v horách, doporučuji do batohu přibalit kromě pohor (do hor) a sandálů (pro brody a teplé počasí) ještě jedny lehké trekovky, které se vám velmi hodí při návštěvě přírodních atrakcí – většina jich je v docházkové vzdálenosti do 2km od auta a terén není úplně na sandále, ale ani na pohory

- Určitě si nezapomeňte GoreTex bundu a pláštěnku, nikdy nevíte, jak to bude. Deštník nechte doma, ve větru vám stejně nebude co platný.

- Nezapomeňte si taky, v případě návštěvy jezera Mývatn přibalit moskytiéru (jinak jí budete draze kupovat :-D)

- Ani v létě si nezapomeňte rukavice, čepici a šátek na krk, samozřejmostí jsou však i plavky a sluneční brýle s opalovacím krémem (když zasvítí slunce, tak sílu má)

- Hodí se i malý dalekohled na pozorování ptáků, papuchalků nebo velryb (pokud se chystáte)

- Při trekování v horách doporučuji zabalit si spacák do pytle na Odpadky, aby ani při trvalejším dešti nepromokl a mohli jste v klidu a hlavně suchu spát

DALŠÍ UŽITEČNÉ POSTŘEHY:

- Na Islandu se prý nekrade a asi to bude pravda, nikdo zamykání aut moc neřeší, protože s autem nikam moc neujedete, když jste na tak malém ostrově

- Vše na Islandu je založeno na čistě přátelské dohodě a poctivosti – např. pokud zrovna není správce kempu poblíž, je někde cedulka, že peníze za kemp máte uhradit např. na pokladně místního bazénu apod.

- Všechny přírodní skvosty a atrakce jsou zdarma přístupné nebo je tam kasička na dobrovolný příspěvek (např. areál u Geysiru). Výjimkou jsou atrakce typu loď za velrybami nebo zodiac k ledovci v laguně Jokursarlon.

- V placených bazénech a koupalištích se řádně osprchujte bez plavek, místní neradi vidí lidi, kteří se sprchují v plavkách – voda v bazénech není ošetřena chlórem a tak jsou na to místní citliví (je to považováno za faux-pass) a tak vás upozorní (jako nás), takže se toho vyvarujte

- Cesty v horách bývají dobře značené, jen v jarním období jsou tyče mnohdy ještě pod sněhem a je potřeba jít spíše podle stop ostatních nebo použít GPS

NÁŠ ITINERÁŘ A TIPY CO NAVŠTÍVIT:

1. Praha – Frankfurt n/M – Keflavík – Pingvellir – Geysir
2. Geysir – Gullfoss – Krosslaug – Holmavík
3. Holmavík – Blonduos – Akureyri – Husavík
4. Husavík – Godafoss – Laugar
5. Laugar – Mývatn – Hofdi – Dimmuborgir – Hverir – Víti – Krafla – Leirhnjukur – Grimstadir
6. Grimstadir – Selfoss, Dettifoss - Seydisfjodur – Hofn
7. Hofn – Jokulsárlon – Skaftafell
8. Skaftafell – Vík
9. Vík – Skogar – Seljavellir – Porsmork
10. Porsmork – Valahnukur – Langidalur - trek směr Rjupnafell – Trollakirkja – Porsmork
11. Porsmork – trek směr Landmannalaugar a zpět
12. Porsmork, Husadalur – Porsmork, Langidalur – Porsmork, Básar - Baldvinsskali
13. Baldvinsskali – Skogar – Seljalandsfoss – Hveragerdi
14. Hveragerdi – Akranes – Elborg – Gerduberg - Arnarstapi – Grundarfjodur
15. Grundarfjodur – Deildartungahver – Reykjavik – Midlina – Keflavik

1. den Praha – Frankfurt n/M – Keflavík – Reykjavík - Pingvellir – Geysir

- Vypůjčení auta Toyota RAV4 – půjčovna www.arctic.is - cena 257 375ISK (zabookováno 23.3.2015), auto mělo na začátku najeto 70km a nebyl žádný problém; chlapík nás vyzvedl hned na letišti a na parkovišti před letištěm nám auto předal včetně informací

Reykjavík – nejseverněji položené hlavní město, působí spíš jak městečko.

Určitě navštivte jedny ze dvou hlavních informací (ulice Adalstraeti 2 nebo Leakjargata 2). Mají zde plně vybavené centrum s letáčky, informovanými lidmi a vším co člověk potřebuje. Pro objížďku Islandu doporučuji vzít si edici malých brožurek West Iceland, Western Fjords, North Iceland, East Iceland a South Iceland – najdete v nich tipy co vidět i s fotkami. Druhou věcí co si určitě vezměte je mapa Cycling Iceland 2015 o které jsem se již zmiňovala v úvodu.

Reykjavík sám o sobě nemá velké centrum a určitě stojí za to si projít ty dvě hlavní ulice, které tam mají. zajímavostí může být obchůdek s vánočním tovarem uprostřed léta, kostel Hallgrímskirkja nebo jezero Tjornin.

Pingvellir – národní park asi 20km od Reykjavíku, který je součástí UNESCO a tzv. „zlatého trojúhelníku“. Najdete zde riftovou trhlinu, která se každým rokem o 1mm zvětšuje, protože leží na rozhraní dvou tektonických desek, v rámci procházky uvidíte i vodopád – Oxaráfoss a menší kaskády řeky Oxará a jezírko Drekkingarhylur, v kterém se topily ženy usvědčené ze závažných zločinů.

Pingvallavatn – největší jezero na Islandu, pokud jste fandové potápění, toto jezero je ideální příležitostí.

Geysir - nejznámnější Islandská zajímavost. Doporučuji návštěvu večer nebo brzy ráno, kdy není kolem moc lidí (a fotky budou hezčí). Sám Geysir tryská pouze nepravidelně jednou za den do výšky cca 80m, ale hned vedle je menší bratr Strokkur, který tryská každých cca 5-10min do výšky 15-30m. V areálu jsou i další barevné prameny, jezírka a parní průduchy.

Kemp Geysir - http://www.geysircenter.is/?c=webpage&id=57&lid=55&option=links

Vcelku příjemný kemp hned za plotem areálu, trochu nás tam obtěžovaly mouchy.

Cena 1 700ISK/os., sprchy placené – 400ISK. Teplá voda.

2. den Geysir – Gullfoss – Krosslaug – Holmavík

Gullfoss – nejznámnější islandský vodopád, který je také součástí „zlatého trojúhelníku“. Dvojitá kaskáda vysoká 32m, opět se ho vyplatí navštívit ráno, než najedou autobusy japonských, francouzských a ostatních turistů.

My jsme následně jeli směrem na západní fjordy, cestou jsme se vykoupali v přírodním jezírku Krosslaug, které má teplotu cca 43°C a vejdou se do něj cca 4 lidi. Je na silnici č.52 směrem na západní fjordy.

Západní fjordy jsou sice hezké, ale trochu z ruky, takže jsme nakonec dojeli jen na jejich kraj a následně se trochu vrátili a zakempovali v malém ospalém městečku Holmavík.

Kemp Holmavík - http://www.strandabyggd.is/thjonusta/tjaldsvaedi/

Cena – 1 050ISK/os., sprchy jsme nezjistili/neřešili. Teplá voda u záchodků.

3.den Holmavík – Blonduos – Akureyri – Husavík

Cestou z Holmavíku jsme se zastavili na skok v městečku Blonduos na oběd na sopečné černé pláži a pak pokračovali do Akureyri.

Akureyri – druhé největší město Islandu (16 500 obyvatel), příjemná atmosféra.

Termální bazén - patří údajně k nejlepším na Islandu (http://www.visitakureyri.is/en/things-to-do/activities/swimming-pools-in-akureyri-hrisey-grimsey-island)

Vstupné 550ISK/os; žádný velký zázrak to ale není, ale za ty peníze dobrý, je tam několik bazénů s vodou od cca 30-45°C a na večerní relax příjemné.

Chtěli jsme také ochutnat dle doporučení místního údajně nejlepší zmrzlinu ve městě i na celém Islandu, ale nic moc nebyla, zlatá „Opočenská“.

Husavík – krásné městečko s příjemným přístavem, které je známé jako nejlepší bod pro pozorování velryb na severu. Za povšimnutí zde stojí přístav a také hned nad přístavem krásný kostelík Husavíkurkirkja.

Camping Husavík – http://www.visithusavik.com/accommodation/campgrounds/husavik-campground/

Cena 1 200ISK/os , sprchy s teplou vodou, dostupná kuchyňka s vařičem a elektrickou zásuvkou.

Whale watching - http://www.northsailing.is/home/

Tato agentura nabízí různé druhy výjezdů – my jsme si vzali velryby + papuchalky + sailing (12500ISK/os. nebo 79€/os.). Pokud velryby neuvidíte, což je výjimečné, můžete jet další den ještě jednou zdarma. V rámci jízdy vás vezmou kolem ostrova s papuchalky, ale žádné blízké setkání nečekejte, hejna plachých papuchalků se před přijíždějící lodí dávají na úprk.

Podobný typ výletu nabízí i další agentury v Husavíku (např. Salka -http://salkawhalewatching.is/).

4.den Husavík – Godafoss – Laugar

Po výletu jsme ještě navštívili celkem pěkné muzeum velryb (http://www.whalemuseum.is/the-museum/opening-hours/), které je hned vedle přístavu a na které jsme dostali slevu 20% od Whale watching agentury. Po velrybách jsme se vydali směr vodopád Godafoss. Tento vodopád lze obejít z pravé i levé strany, za pěkného počasí je to pěkné místo, které je obklopeno menším hejnem turistů než-li u Gullfossu. Vodopád je sice vysoký „jen“ 12m, ale do šířky má 30m a patří k nejkrásnějším vodopádům na Islandu.

Kempovali jsme následně v Laugaru – camping

Cena 2400/os., sprchy zdarma s teplou vodou v budově sportovního areálu.

5.den Laugar – Mývatn – Hofdi – Dimmuborgir – Hverir – Víti – Krafla – Leirhnjukur – Grimstadir

Mývatn – neboli jezero muchniček a komárů, které je opravdu moc krásné – až na ty komáry. Z Laugaru jsme pokračovali do Skutustaddiru, kde nás čekala miliarda muchniček, které se vyskytují kolem jezera v tak mohutném množství prý 2-4týdny v roce. Moskytiéru s sebou! Případně je k dostání hned u parkoviště v infocentru za 500ISK, tou však to obrovské množství muchniček přec jen sem tam proleze, takže účinnost je tak 85%. Naštěstí jsou tyto druhy pouze otravné a nekoušou (až na jeden). Přitahuje je totiž vydechovaný CO2 a tak při každém výdechu atakují všechny lidské otvory.

Hofdi – malý lesík, nebo spíše březový hájek o pár kilometrů dále u jezera, člověk by řekl, že nestojí k navštívení, ale je z něj krásný výhled na jezero a lávové sloupy a komárů je zde podstatně méně, takže si to člověk více užije.

Dimmuborgir – rozsáhlé lávové pole s neobvykle tvarovanými útvary, vulkanickými jeskyněmi a skalními útvary východně od jezera Mývatn. Hned u parku je také kavárna s obchůdkem suvenýrů.

Reykjahlid – nenápadná vesnička s malým krámkem místních rukodělných produktů, kde je k dostání místní specialita – Hverabraud - pomalu pečený chléb v zemi (chuť je taková nasládlá a lepivá, spíš jak buchta).

Blue lagoon – cestou k geotermálnímu poli Hverir se zastavujeme ještě u šmoulově modrého jezírka na jehož břehu stojí stará továrna na zpracování diatomitu. Je zde bohužel zákaz koupání, protože dno jezírka je na mnoha místech horké a tak hrozí popálení.

Hverir – geotermální pole o tři kilometry dále je krásnou podívanou kouřících fumarol a bahenních bublajících jezírek. Kolorit dokresluje klasický pukancový smrad. Krom půvabného pole ve spodní části se můžete vydat na okruh po horní části barevně zbarveného hřebene Namafjall. Půjdete-li od parkoviště dozadu (vlevo od termálního pole), narazíte na pěšinku do kopce, která vás dovede na hřeben, který se tyčí nad geotermálním polem. Pozor, za deště to může celkem nebezpečně klouzat. Na výstup je potřeba trochu fyzické kondice, ale vyplatí se, je zde krásný výhled. Nahoře je opět cesta vyznačena provazy. Sestupujte nejlépe z druhé strany, pokračujte po hřebínku a provazy vás navedou. Sestupová cesta je o poznání méně strmá (=bezpečnější). Vrátíte se tedy zprava zpět k poli.

Kráter Stóra-Víti – ke 320m širokému kráteru lze dojet autem. Příjemná procházka je pak kolem celého kráteru, kde jsou výhledy jak na kráter, tak i na okolí. Je to jeden z nejznámějších kráterů Islandu, uvnitř něho je malé tyrkysově modré jezírko.

Leihrnjukur – takové obyčejně neobyčejné lávové pole, které stále kouří, má rozličně barevnou a starou lávu a je tak nesmírně fotogenické. Láva a zemina kolem jsou stále teplé (cca 35°C měřeno outdoorovým teploměrem). Tato oblast je stále vulkanicky aktivní.

Grimstadir – malá osada s kempem kam jsme jeli přespat, abychom nemuseli s muchničkami trávit noc u Mývatnu. Kemp Grimstadir http://www.grimsstadir.is/?page_id=27 . Kemp je jen základně vybaven (studená voda, záchod), pro lepší komfort je k dispozici guesthouse. Cena za kemp 750ISK/os.

6.den Grimstadir – Selfoss, Dettifoss - Seydisfjodur – Hofn

Dettifoss – nejmohutnější vodopád v Evropě, kterým proteče každou vteřinu 180-500m3 vody. Výška je také úctyhodná – 44m. Jen 1,5km na téže řece je další z pěkných vodopádů – Selfoss, který je mnohem širší a tak podle mého názoru působivější i když je vysoký „jen“ 11m.

Dále jsme se vydali cestou do východních fjordů, a jelikož jsme dostali tip od čechů, které jsme potkali, zajeli jsme si ještě do vesničky Seydisfjodur, což je malebná vesnička dole na pobřeží s typickou islandskou atmosférou (díky chladnému větru od moře), barevnými dřevěnými domečky a modrým kostelíkem.

Hofn – v překladu přístav – malé město s plným zázemím a výhledem na ledovcové splazy Vatnajokullu.

Camping Hofn – velký kemp, kde asi často fouká od moře, příjemné zázemí s elektrickými plotýnkami a společenskou místností, rychlovarkou, toustovačem a záchody. Sprchy placené 50ISK/2min. Cena přenocování 1100ISK/os.

7.den Hofn – Jokulsárlon – Skaftafell (Svartifoss, Sel)

Jökulsárlón – http://icelagoon.is/. Jezero Jökulsárlón se začalo tvořit někdy ve 30. letech minulého století pod ledovcovým splazem Breidamerkurjökull. A stále se zvětšuje. V roce 1975 mělo 7,9 km2, dnes již 18 km2. Je nejhlubším jezerem na Islandu. Údaje o hloubce se různí, někde udávají 160, jinde 200 i 250 metrů. Jökulsárlón má slanou vodu, od moře ho dělí jen krátká říčka, po níž plavou kry. Na jezero je možné vyjet na lodi, buď obojživelníkem (za 4500ISK/40min) okolo ker, které jsou u kraje nebo na tzv.speedboatu (zodiacu), kdy vás odvezou až k ledovci. Počet ker se liší podle aktuální situace, protože kry kontinuálně putují do moře. Cena 50EUR/os. (7000ISK) za zodiac – cesta je cca na 1,5h, kombinézu na loď člověk dostane, hodí se rukavice.

Celkem pěkná podívaná je i za větru pláž s vlnami a krami v moři.

Pak už jsme pokračovali směr Skaftafell, kde jsme zaparkovali u hlavního turistického centra.

Skaftafell – národní park u ledovce Vatnajokull, výchozím bodem pro mnoho výletů je hlavní turistické centrum Skaftafell u kterého je i plně zřízený kemp, jídelna s malou prodejnou potravin a suvenýr shop.

Svartifoss – turistický chodník do kopce vás dovede k vodopádu, který padá přes černou čedičovou stěnu. Upravený chodník následně člověka po okruhu dovede k baráčkům bývalé vesničky Sel, které mají střechy pokryté trávou. Jde o baráčky, které má ve správě nějaké muzeum a je do nich volný přístup s dobrovolným příspěvkem. Můžete tak nakouknout do dob minulých jak se žilo. Vstup do baráčků opět zdarma.

Camping Skaftafell – http://www.vatnajokulsthjodgardur.is/english/plan-your-visit/camping/ . Velký kemp s plným zázemím, záchody, placené sprchy, teplá voda v umývárkách (nesmí se tam nabíjet telefony, elektrika je zpoplatněna), kuchyňský kout i pračka. Cena – 1450ISK/os.

8.den Skaftafell – Vík (Reynisdrangar)

Ledovcový splaz Skaftafellsjokull – cca 1,5h procházka (tam i zpět) k ledovcovému splazu je příjemnou nenáročnou procházkou pro kohokoliv. Zpočátku asfaltový chodník vás dovede k zaprášenému ledovci téměř na metr blízko. Kdo neviděl nikdy ledovec, tomu bych tuto procházku určitě doporučila. Díky své dostupnosti je tato cesta mnohdy obležena turisty.

Vík – malé městečko s infocentrem, obchodem, kempem a velkým obchodem se suvenýry, kde běžně zastavují i autobusy s turisty (jsou v něm i záchody). Navíc z horního patra obchodu se můžete podívat, jak se vyrábí předražené tradiční svetry (strojová výroba).

Město má i pěknou sopečnou pláž s černým pískem, z které je výhled na Reynisdrangar – skalní jehly dramaticky vystupující z vln moře.

Z důvodu velkého větru jsme bohužel nemohli vystoupat na hřebínek Reynisfjara, který je hned vedle skalních jehel, z něhož je pěkný výhled na Dyrholaey.

Camping Vík - http://campingcard.is/vik-i-myrdal/. Příjemný kemp s teplou vodou, sprchy zdarma, společenská místnost/kuchyně – k dispozici Lednice, rychlovarka, topinkovač, mikrovlnka i omezené množství el. zásuvek na dobití mobilních zařízení. Cena: 1 450ISK/os.

9.den Vík – Skogar – Seljavellir – Porsmork (Húsadalur)

Dyrholaey – pár kilometrů po silnici směrem na západ se dostanete k silnici vedoucí na další výběžek do moře, mys Dyrholáey. Tato oblast je ideální pro pozorování papuchalků a dalších ptačích druhů. Za nás se tam šmrdolil jen jeden, velký vítr je asi odradil od letu. Možné je dojet i k majáku nedaleko, ale stejně jako papuchalky nás vítr o rychlosti 90km/h nechal dole a proto jsme pokračovali dál.

Skogafoss – 62m vysoký vodopád ve Skogaru. Lze vystoupit i nahoru k jeho hraně, ale nejpůsobivější je od spodu nebo z poloviny kopce z výběžku. Pokud vystoupíte po schodech nad něj, lze udělat několikahodinovou procházku proti proudu řeky, na které je působivých vodopádů a kaskád hned několik. Bohužel pak se musíte stejnou cestou vrátit, a nebo lze udělat přechod Skogar – Porsmork (1-2dny).

Seljavellir – http://www.iheartreykjavik.net/2013/05/seljavallalaug-a-hiidden-gem-in-south-iceland/. Jelikož jsme se rozhodli dojet do Porsmorku busem, který odjížděl v 21h, měli jsme čas navštívit další atrakci - termální přírodní bazén – Seljavellir. Je to jen kousek cesty od Skogaru na konci údolí Seljalandsdalur. Po příjezdu po šotolinové cestě zaparkujte auto na parkovišti a vydejte se cca 1km údolím po vyšlapané cestičce po levém břehu řeky. Po cca 10-15min musíte překonat přítok (lze s trochou šikovnosti přeskákat po kamenech) a pokračujte v tom samém směru po stejné vrstevnici (pozor na slepou cestičku kolem toho přítoku nahoru, nikam se nestoupá!) dále proti proudu a cca za dalších 10-15min se dostanete k ohraničenému vybetonovanému bazénku s teplou/vlažnou vodou v délce cca 20m. Pro převlečení se stydlivější povahy mohou skrýt v chajdě hned u toho. Voda není sice horká (nejteplejší část je na nejvzdálenějším konci od boudy u skály, kam stéká pramen teplé vody), ale je to příjemné.

Jelikož duhové Hory byly v termínu našeho pobytu ještě zavřené kvůli sněhu (letos prý byla moc dlouhá zima), rozhodli jsme se pro dva krátké výlety v Porsmorku a pak přechod Porsmork – Skogar (nechali jsme auto na parkovišti ve Skogaru s tím, že k němu přes Hory dojdem). Do Porsmorku jsme se vydali busem.

Porsmork – pro cestu do Porsmorku je potřeba použít 2 spoje: Skogar – Seljalandsfoss a pak Seljalandsfoss - Porsmork . Zatímco ten první vás popoveze v podstatě jen pár kilometrů k Seljalandsfossu a je to normální bus, ten druhý je 4x4 vytuněná mašina vhodná pro brody řek, kterých je na cestě do Porsmorku několik. Jízdenka je celkem drahá (1 000ISK + 4 000 ISK). Pokud tedy chcete něco málo ušetřit a jedete do Porsmorku s tím, že máte auto ve Skogaru, doporučuji, aby jeden člověk odvezl ostatní k Seljalandsfossu a pak popojel sám busem (ušetříte v případě, že cestujete ve 4 lidech 3000ISK). Druhý bus vás (dle JŘ) doveze bud do kempu Húsadalur (větší s lepším zázemím) nebo Langidalur (menší a malebnější s krásnými výhledy). Oba jsou vzdálené cca 30min chůze od sebe přes malé sedlo.

My jsme zůstali v Húsadaluru, kde byla konečná našeho busu. K dispozici jsou teplé sprchy zdarma, kuchyně s dvouplotýnkou a rychlovarkou a základním nádobím a také restaurant (s celkem drahým jídlem). K dispozici je také wifi (heslo je napsané na pultu restaurace). Každý den tam i vyvěšují vedle dveří předpověď počasí. V kempu je i možné využít zdarma saunu a také sušárnu oblečení (udělaná ze staré sauny ve sprchách). Cena ubytování - 1 600ISK/os.

10.den Porsmork – Valahnukur – Langidalur - trek směr Rjupnafell – Trollakirkja – Porsmork

První den jsme si udělali výlet kolem Porsmorku – vystoupali jsme na kopec Valahnukur, z kterého je nádherný 360° výhled na obě údolí i na ledovce. Pak jsme sešli do kempu Langidalur a vydali jsme se na konec údolí podél levého břehu řeky dobýt Rjupnafell. Cestou podél levého břehu jsou ještě dva minikempy, které sice nemají moc velké zázemí, ale jsou skvělým útočištěm pro ty, co chtějí mít klid od velkého množství lidí. Na Rjupnafell jsme se nakonec nedopracovali, protože jsme se sekli o kopec a vystoupali „pouze“ na nějaký no-name vrcholek s překrasným výhledem a až na Trollakirkja jsme se dozvěděli, že to, kde jsme byli, nebyl Rjupnafell, že Rjupnafell je ta hora před námi a tak jsme tam už nešli. Z Trollakirkja sedla jsme se dali doleva a drželi se stále cest vlevo, cestička nás nakonec dovedla zpět do Langidaluru odkud jsme se jen tak lážo plážo tempem za půl hoďky dostali do našeho kempu. Cesta je naznačena na mapce.

11.den Porsmork – trek směr Landmannalaugar a zpět

Druhý den jsme si jen udělali cca 7h vycházku směrem na Landmannalaugar (tam a zpět stejná cesta). Jelikož byla krajina stále stejná pustina a počasí nic moc, nikam jsme to netlačili a vrátili se zpátky do kempu. Hned cca 40min od kempu Husadalur je jeden brod ledovcové řeky, která však není moc hluboká.

12.den Porsmork, Husadalur - Langidalur – Porsmork, Básar – Baldvinsskali

Třetí den jsme se vydali na přechod Porsmork – Skogar. Nejprve jsme se dostali přes malé sedlo do kempu Porsmork, Langidalur a odtud vlevo proti proudu řeky a v místě žluté šipky přes koryto řeky na druhý břeh (směr další kemp na druhém břehu a mobilní mostek z jeřábového ramena). V kempu Básar jsme se vydali konečně u rozcestníku do kopce po úzkém chodníku pro pěší. A stoupali jsme jedinou cestičkou, která šla nahoru cca 2h s pauzami na úchvatné výhledy. Pak už jsme dosáhli úrovně sněhu a přehoupli se na plato, kde dost foukalo, a brodili jsme se rozbředlým sněhem. Za cca 300m u rozcestníku bylo malé místo na odpočinek v závětří (poslední možnost) a pak už jsme pokračovali cestičkou přes sedlo opět do kopce s velkým sněhovým polem, kterého jsme se již nezbavili. Navigační kolíky místy nebyly vidět a tak jsme šli po stopách ostatních za mrholení hnaného větrem v mracích. Díky tomu jsme také zabloudili a měli chvíli problém se v terénu vyznat. Lávovou trhlinu „Magni og Modi“ s čerstvým lávovým polem jsme tak minuli téměř bez zájmu a pokračovali další hodinu dál. Po cca 6-7 hodinách cesty od kempu nás čekala chata Baldvinsskali, která je menší sestrou chaty Fimmvorduhals.

Chata Baldvinsskali je skromná s ubytovací kapacitou cca 15 lidí. Pokud se nevejdete na postele, příjemní správci vás nechají spát na zemi za 5 000ISK/os.

13.den Baldvinsskali – Skogar – Seljalandsfoss – Hveragerdi

Baldvinsskali leží cca 3 – 4h vzdálená od Skogaru. V podstatě je celá cesta z kopce, pouze s mírnými krátkými stoupáními. Od chaty vedou buď tyče, nebo stopy lidí, kteří stoupají vzhůru, popř. stopy od jeepu. Po cca 1h chůze se dostanete na rozcestí, na kterém odhybá cesta a autostopa od turistického chodníku (pěšinky). Doporučuju jít po turistickém chodníku, protože cestička kopíruje řeků a stojí za to. Cestička kopírující řeku, která postupně padá v několika kaskádách, peřejích a vodopádech postupně až ke Skogafossu. Cestou budete proti sobě potkávat spoustu výletních turistů, kteří se vydávají na vycházku podél řeky. Skogar je pak už coby kamenem dohodil a zbytek došel. Za 15min jste zpět dole v kempu.

Seljalandsfoss – jeden z nejznámějších vodopádů Islandu vysoký 60m. zajímavostí je, že ho lze obejít zadem po vyšlapané a upravené cestě. Pokud pofukuje vítr, doporučuji, vybavit se bundou nebo pláštěnkou. Zatímco zepředu vypadá vodopád celkem majestátně, zezadu vypadá spíše jako slabý závoj, který věje od skály.

Hveragerdi – malé městečko (cca 2000 obyvatel), které má spoustu geotermálních skleníků a navíc je velmi příhodným startovacím bodem pro návštěvu údolí s geotermální řekou Reykjadalur. Cesta je jednoduchá, následujte šipky po městě na směr Reykjadalur, které vás navedou na konec města na parkoviště a pak je to cca 1h pěší chůze cestou do kopce údolím kolem geotermálního pole. Nezapomeňte si plavky a ručník. Řeka je opravdu teplá a díky studenému přítoku si zde člověk vybere „svojí“ teplotu (od vlažné ve spodní části toku upraveného pro koupačku až po cca 45°C v horní části).

Camping Hveragerdi - http://hotsprings.is/index.php/camping

Plně vybavený camping, kuchyňský kout s vařičem a posezením, záchody, sprchy zdarma, teplá i studená voda automat s jídlem. Cena 1 100ISK/os.

14.den Hveragerdi – Akranes – Eldborg – Gerduberg – Ölkelda - Arnarstapi – Grundarfjodur

Akranes – malé městečko cca 20km severně od Reykjavíku. Je v něm maják, na který se dá vyjít a který slouží i jako vyhlídkový bod. Vstup samozřejmě zdarma. Uvnitř majáku je většinou i nějaká výstava obrazů nebo fotek, které lze zakoupit.

Jelikož nám zbyl čas díky „zavřeným horám“, vydali jsme se ještě navštívit poloostrov Snaefellsnes.

Eldborg – kráter, který vyhasl před 5000-6000lety, který ční cca 100m do výšky nad okolní krajinu. Kráter je hluboký 50m a lze na něj vylézt a porozhlédnout se z něj po kraji. Nejlepším výchozím místem je farma Snorrastadir u které lze zaparkovat auto, odtud je to po rovince mezi zakrslými břízkami cca 2,5km k patě kráteru a pak už jen krátce vystoupat na kráter.

Gerduberg - nedaleko od Eldborgu se nachází také dlouhá čedičová stěna, která je vidět i ze silnice č.54, na první pohled nudná stěna je však zajímavým geologickým útvarem. Vysoké čedičové sloupy ční do výšky až 14m.

Ölkelda –farma u silnice č.54, kde najdete stejnojmenný pramen, kde si můžete načepovat přírodní bublinkovou minerálku s výraznou železitou chutí. Nenechte se zmást, na přítomnost kohoutku poukazuje jen lehce orezlá cedule. Vodu si můžete načepovat zdarma, i když na sloupku s cedulí s popisem složení je kasička na příspěvek 200ISK za natočení pro údržbu pramene.

Arnarstapi – malá rybářská osada na konci poloostrova Snaefellsnes, která za pěkného počasí stojí určitě za návštěvu. Jednak můžete navštívit vyhlídku nad čedičovými útesy, kde je spousta racků, tak i malebný malý přístav, kde kotví pár rybářských bárek.

Následně jsme objeli cípek poloostrova na severní pobřeží, kde jsme projeli skrz Olafsvík až do Grundarfjoduru, cestou po silnici č.54 jsme potkali i údajně nejfotografovanější kopec na Islandu – Kirkjufell – 463m vysoký kopec, který je většinou focen s polární září.

Camping Grundarfjodur – http://www.west.is/en/inspiration/services/grundarfjordur-camping-ground . Jednoduchý kemp se záchody a pouze studenou vodou. Cena 1 100ISK/os.

15.den Grundarfjodur – Deildartungahver – Reykjavik – Midlina – Keflavik

Naší předposlední zastávkou na Islandu byl Deildartungahver, který je unikátní tím, že je nejmohutnějším termálním pramenem v Evropě chrlícím cca 180l/min, který napájí i města, která jsou 65km vzdálená teplou vodou. Samo o sobě toto místo bych neoznačila jako kdovíco, protože je evidentně většina vody odváděna potrubím pryč a ze skály tak vyvěrá jen několik malých výronů horké vody. Pokud však pojedete kolem, určitě se na chvíli zastavte. Po ruce je i samoobslužný krámek se zeleninou z místního geotermálně vyhřívaného skleníku.

Pak už jsme pokračovali zpět do Reykjavíku kvůli nákupu suvenýrů a také jsme si zašli do rybí restaurace na Fish & Chips. Nejlepší rybí speciality jsou garantovány v každé restauraci, co v Reykjavíku pomalu potkáte. My jsme byli v Icelandic Fish&Chips restauraci, která je u hlavní silnice kolem přístavu. Ve zbývajícím čase jsme se rozhodli se vydat na pobřeží ke Keflavíku za poslední „atrakcí“ na naší cestě.

Midlina – most přes dva kontinenty. Je to v podstatě místo, kde se střetává euroasijská tektonická deska se severoamerickou a kde postavili most přes prohlubeň ve skalním zlomu. Žádné moc světoborné místo, ale jako vyplnění času dobrý.

Pak už jsme frčeli na letiště, kde jsme zaparkovali vůz, klíčky dle instrukcí hodili do kastlíku v autě a letěli zpět do ČR.

ORIENTAČNÍ ROZPOČET NA OSOBU:

Letenka 5 900,-Kč

Výpůjčka auta 12 300,-Kč

Nafta 2 000,-Kč

Doprava autobusem 1 000,-Kč

TOTAL 29 200,-Kč + jídlo a suvenýry