Jantar, to je zlato Baltu

Jantar je zkamenělá pryskyřice pravěkých borovic. Zhruba před 50 milióny let byly pravěké borovicové lesy východního Baltu zaplaveny mořem. Zkamenělá pryskyřice, jantar, pak byl vyplaven z půdy a postupně se usazoval v naplaveninách na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Jantar byl vysoce ceněn již ve starověku. V období římské říše vedla proslulá Jantarová stezka od ústí řeky Visly do Baltského moře, přes naši Moravskou bránu, k Vídni a dále do Středomoří. Za jantar se tehdy platilo stříbrem a zlatem a zvlášť pěkné kusy jantaru dosahovaly hodnoty drahých kamenů. Kolik jen má jantar odstínů žluté a hnědé barvy. Jantar má světložlutou, zlatistou, medovou, hnědožlutou i hnědou barvu. Je průsvitný až průhledný, většinou s matným, ale i smolným leskem. Máte-li kousek štěstí, můžete ještě dnes najít, zejména na polském pobřeží kousek jantaru, který bývá vítaným suvenýrem. Zvláště cenný je jantar s inkluzemi pravěkého hmyzu, nebo kousky pravěkých rostlin. Dnes se hlavně jantar získává lovem sítěmi, nebo taky povrchovým dolováním. V přístavech, městech a městečkách jihovýchodního Baltu, od Německa po Estonsko, si lze jantar zakoupit. Levnější jantar se prodává jako suvenýry, jsou to obvykle nejrůznější přívěsky a drobné plastiky. Z jantaru se vyrábějí také šperky, ať již náramky, náhrdelníky, náušnice, nebo prsteny, mnohdy zasazené do zlata a stříbra. Při nákupu jantarových šperků se držte základního pravidla, nakupujte je jen v klenotnictvích, nebo kamenných obchodech. Jinak by se vám mohlo taky stát, že nakoupíte jen bezcennou napodobeninu jantaru, umělou pryskyřici. Ať již si zakoupíte jantarový suvenýr, nebo jantarový šperk, budou vám připomínat pobyt v půvabné přímořské krajině jihovýchodního Baltu.

Fotogalerie