Když vás z Garden Route zcestí svede do Knysny - rastafariánského ráje

Naše cesta začala v Pretorii, kde jsme si půjčili auto plné energie (a snad i benzínu). Počítali jsme s tím, že nás čeká dlouhá trasa, kterou jsme rozdělili na několik etap. Ačkoliv jsme každý měli jiný cíl cesty (někdo toužil po zážitcích, jiný po fotkách na Instagram), shodli jsme se na jednom: tahle cesta v zimní sezóně bude legendární.

Doprava: Když se čelní sklo postaví na odpor

Z Pretorie jsme vyrazili směr Krugerův národní park. Cesty byly relativně hladké, ačkoliv nám občas nějaká ta pothole (rozuměj: silniční past) připomněla, že jsme v Jihoafrické republice. Po neuvěřitelných safari zážitcích, kde jsme mimo jíné viděli pašíka Pumbuu (jen na surikatu Timona jsme nenarazili), jsme pokračovali do Dračích hor, kde jsme zůstali v úvalu nad jejich majestátní krásou. A pak přišel Durban.

Právě tady nás zastihla taková nepříjemnost v podobě pavouka na předním skle. Nějaký kamínek si usmyslel, že auto potřebuje vylepšení, a tak jsme skončili s menším pavoučkem v rohu skla. Naštěstí měla autopůjčovna pochopení (a hlavně připojištění, které, ačkoliv ostatní byli proti, sjednal ze své vůle), takže nám auto vyměnili a my mohli pokračovat do East Londonu. A když jsme se dostali do Jeffreys Bay, zapomněli jsme na všechny problémy. Pláž, surfování a nekonečná pohoda nás přesvědčily, že tohle je rajský kout JARu. 

Knysna: Rastafariánský ráj uprostřed Garden Route

Když jsme sjeli z hlavní Garden Route, Knysna nás okouzlila svými lesy, lagunou a klidem. Nějaký dobře informovaný člen naší party navrhl, abychom navštívili rastafariánskou vesnici Judah Square. Bylo to jako vstoupit do jiného světa. Lidi tam byli tak přátelští, že jsme se cítili spíš jako hosté na rodinné oslavě než jako turisté. Jeden z místních, se jménem Steven, nás vzal do své zahrádky, kterou z většiny tvořila marihuana, kterou nám dal i ochutnat.

Pozvali nás na ochutnávku jejich jídel - veganský guláš, který nás přesvědčil, že maso je občas přece jen přeceňované. A ty příběhy, které jsme slyšeli, byly plné inspirace a míru. Dokonce jsme si zkusili bubnovat, ačkoliv někteří z nás měli rytmus asi jako lama na ledě. 

Jídlo a ubytování: Od guláše po rybí hostiny

Během cesty po Garden Route jsme si užívali nejen přírody, ale i chutí. V Knysně jsme narazili na skvělé rybí restaurace, kde jsme ochutnali ústřice tak čerstvé, že jsme měli pocit, že je ještě slyšíme šeptat. Naše ubytování bylo rozmanité - od luxusních lodge po nízkorozpočtové backpackers hostely, které ale měly neuvěřitelnou atmosféru.

Jednou jsme se rozhodli, že si zkusíme spánek ve stanu na pláži. Ráno bylo jako z pohádky – vycházející slunce, zvuk vln a pocit absolutního klidu. A pak jsme si všimli cedule, kterou jsme večer přehlédli: "Pozor! Nejjedovatější hadi v oblasti." Nikdo z nás netušil, jak jsme to přežili, ale rozhodli jsme se, že takový adrenalin nepotřebujeme pravidelně.

Bezpečnost: Když paranoia pomáhá

Ačkoliv jsme si cestu užívali, dbali jsme na to, abychom byli opatrní. Auto jsme parkovali jen na hlídaných parkovištích a na radu místních jsme se vyhýbali nočním procházkám mimo centra měst. Každý z nás měl ledvinku nebo batoh, kde jsme nosili doklady, a spoustu jsme si nechávali v bezpečnostních schovkách v hostelech.

L'Agulhas a Kapské Město: Konec cesty, který byl začátkem dalšího dobrodružství

Naše poslední zastávky - nejjižnější bod Afriky a pulzující Kapské Město - nás přesvědčily, že Jihoafrická republika je země kontrastů. Přestože jsme dorazili na konec naší trasy, věděli jsme, že jsme si z těchto míst odnesli vzpomínky, které nám nikdo nikdy nevezme.