Labutě a jejich přikrmování v zimě

Určitě na svých toulkách přírodou nebo procházkách městem či obcí vídáte u vodních toků a ploch labutě velké. Tito krásní práci pocházejí ze severní Evropy a k nám se rozšířili až po druhé světové válce. Nejdříve byli chováni pro okrasu v zámeckých parcích, později se stala jejich domovem volná příroda.

Labuť patří mezi ptáky vrubozubé (v zobáku má drobné zoubky). Hnízdění labutí začíná námluvami. Páry si zůstávají věrné. Hnízdo staví samička poblíž vody nebo na břehu v rákosí. Naklade do něj 5 až 9 vajec. Samec v době hnízdění hnízdo brání. Svými křídly neváhá zaútočit i na silnějšího vetřelce. Mladé labuťky se vylíhnou přibližně za čtyřicet dní. A hned plavou, chodí, vidí i slyší. Jen létat neumějí. To se naučí začátkem podzimu, aby koncem tohoto ročního období mohli odletět s ostatními na říční zimoviště.

Labutě si lidé oblíbili a v dobré víře jim chtějí v zimě pomáhat. Krmení labutí bývá často cílem zimních vycházek rodičů (prarodičů) s malými dětmi. Mnozí vědí, kdy a čím je vhodné labutě přikrmovat. Někteří však mohou z neznalosti labutím ublížit, způsobit jim zdravotní potíže. Dovolím si proto před přicházející zimou napsat pár řádků o přikrmování těchto krotkých a sympatických ptáků.

V době silných mrazů má přikrmování svoje opodstatnění a jedná se o záslužnou činnost. Za mírnějšího počasí však přikrmování působí negativně. I když možná malé děti mají zážitek z krmení a jejich doprovod pocit dobrého skutku. Přikrmování labutí do pozdního jara je dokonce krajně nevhodné. Labutě ztrácejí potřebu se živit přirozenou cestou vlastními silami. Jarní přikrmování jim neprospívá.

Labuť se živí především vodními a vlhkomilnými rostlinami a řasami, které trhá ze dna nebo ze břehů. Je k tomu uzpůsobená. Díky dlouhému krku si potravu utrhne i z hloubky jednoho metru. Drobné zoubky v zobáku jí umožní rostlinu lépe uchopit a utrhnout. Další složkou potravy je plankton, který si labuť v zobáku přecedí.

Tradiční pečivo, kterým bývají labutě přikrmovány, má význam spíše energetický, výživou pro ně není. Pečivo je tedy vhodné labutím podávat pouze při nízkých teplotách. Mělo by být nakrájené nebo nalámané na malé kousky o velikosti tak jednoho centimetru. Co je však nejdůležitější: pečivo nesmí být zkažené, žluklé, plesnivé, slané či kořeněné, ale ani čerstvé.

Daleko výživnější a přijatelnější potravou pro labutě jsou obilniny (pšenice, ječmen, žito, oves). Dále kukuřice, ovesné či pšeničné vločky. Obilí je vhodné dávat labutím za silných mrazů (- 12 st.celsia a nižších), kdy je už podávání pečiva nevhodné. Zmrzlé pečivo vyvolává u labutí totiž střevní katary.

Pokud mrazy poleví (teploty stoupnou nad nulu), je možné labutím přilepšit rozmačkanými bramborami či rozmočeným tvrdým chlebem. Dál labutě při těchto teplotách nepohrdnou obilnými šroty nebo nastrouhanou neplesnivou zeleninou nebo dokonce i jablkem. Velice vhodné je naklíčené zrní a okrajové listy salátu, špenátu, kapusty apod.

Zcela nežádoucí je krmit labutě masem, masnými výrobky, sýry, tvarohem a jinými mléčnými výrobky, smaženými a kořeněnými pokrmy, knedlíky, čerstvým pečivem. Výsledkem by byly je těžké průjmy až uhynutí labutě.

Pomoc přikrmování je žádoucí při souvislé sněhové pokrývce, kdy se labutě nemohou pást. Potravu jim však dávejte na suchá místa (místa zbavená sněhu), aby ji nejedli se sněhem. Studený sníh způsobuje labutím podchlazení.

Nežádoucí je krmit labutí rodiče s malým mláďaty. Ta jsou ještě velice citlivá na složení stravy. Potřebný obsah vitamínů a minerálů jim zajistí přirozená strava.

Není vhodné krmit labutě na hnízdišti. Dostatek potravy jim brání na podzim odletět na svá zimoviště. K odletu na zimoviště je nutí právě hlad.

Lepší je krmit labutě ve vodě nebo na břehu hned u vody. Nelákejte a nenuťte labutě vystupovat za potravou z vody. Hrozí jim omrznutí chodidel, které může skončit až celkovým ochrnutím nohou.

Vypravíte-li se přikrmovat labutě v dopoledních hodinách při teplotě pod bodem mrazu a spatříte labuť přimrznutou k ledu, nesnažte se ji hned zachránit. Ve většině případů jsou labutě přimrzlé pouze peřím na spodku těla. Peří je dobře izoluje a ochrání i běháky, které v něm mají schované. Labutě trpělivě čekají, až sluníčko ohřeje vzduch natolik, že se bez problémů od ledu odlepí. Nesnažte se labuť zachránit rozbíjením ledu kameny, klacky atd. Labuť jen vyplašíte, otluče si klouby křídel o led a může si i otrhat peří na břiše či hrudi a přijde tak o přirozenou tepelnou izolaci těla. Pokud se po oteplení labuť sama od ledu neodlepí, potom raději zavolejte ochranářům přírody, kteří mají se zachraňováním labutí větší zkušenosti. Pokud neznáte nejbližší ochránce přírody, obraťte se na městskou nebo státní policii. Kontakty by policisté měli mít.

Radu jsem umístil do oblasti Hradecka, Bydžovska, Chlumecka (nutný výběr). Platí samozřejmě i pro ostatní oblasti.