Na návštěvě maďarských lázní v době kronaviru

V Maďarské republice totiž najdeme více než 200 termálních lázní, 1400 termálních pramenů a 40 termálních lázní. Vzhledem k stále se měnící lázeňské praxi u nás, si člověk hledá něco konstantního. A zdá se, že to našel za hranicemi. Jinak by nepřenocovalo téměř 77 tisíc našinců v lázeňských domech v Budapešti, kam to mimochodem máme z Prahy 526 kilometrů, 50 tisíc v Čechy oblíbeném lázeňském městečku Bük a o něco méně, tedy 47,5 tisíce, v historickém Sárváru. Další lázně už tak populární nejsou, nicméně lázně Hévíz hlásily za loňský rok příjezd 11 tisíc našinců. Prý jenom koronavir zabránil, aby se tato čísla letos neopakovala. V současné době, díky mizerné situaci s nemocí covid v České republice, máme do Maďarska příjezd velice ztížený, i když zdejší orgány se na ty z nás, kteří si zaplatili léčebný pobyt ve zdejších lázních, hledí velmi shovívavě. Češi se v Maďarsku setkávají s milou vstřícností, kterou dovedou ocenit. Například v již zmíněném městečku Bük se díky přílivu hostů z Česka dokonce lázeňští zaměstnanci učí česky. Proto také byly lázně, Bükfürdó, naším prvním zastavením.

Léčivou minerálku našli, když hledali ropu

Lázeňské městečko Bük se nachází na severozápadě Maďarska nedaleko rakouských hranic. Byla to původně zemědělská a hlavně vinařská obec. Je několik kilometrů vzdálená od pahorkatiny Bükk, což v překladu znamená bučiny. Má přes 3500 obyvatel, což se v průběhu sezóny mění.  Většina zdejších pracuje samozřejmě v turistickém ruchu a službách s ním spojených. Zbytek dojíždí za prací do Rakouska či do blízkého okolí. Jen málo z místních zůstalo věrno zemědělství. Jsou to však především lidé, kteří tu budují příjemnou místní atmosféru a tvoří zdejší vyhledávaný lázeňský kolorit.

U městečka díky nově objeveným horkým minerálním pramenům postavili zprvu skromné lázně Bükfürdő. V roce 1965 tu totiž hledali ropu, ale z vrtů vytryskla termální voda s unikátním složením, která obsahuje více než 15.000 mg/l minerálních látek. Ta nejteplejší minerálka má teplotu až 58°C a je bohatá na vápník, hořčík a fluor. Vyvěrá na povrch ze 4 pramenů. Balneologové se shodli, že má pozitivní vliv při léčbě zánětlivých onemocnění, na činnost svalů a na krevní oběh. Také se prý hodí k zamezení řídnutí kostí, rehabilitaci po ortopedických a neurochirurgických operacích, lumbagu či dně. Osvědčila se při léčbě pohybového ústrojí, např. při opotřebování chrupavek, dále chronických gynekologických onemocnění, ale také jako pitná kúra při léčbě poruch trávicího ústrojí a k regeneraci jater.  Dnes se z vesnice, kde se dříve koupali v místním potoce, stalo k závisti větších městeček v okolí půvabné lázeňské centrum, navíc s cenami a službami více než shodnými s lázněmi u nás.

Lázeňský komplex Léčebných a zážitkových lázní Bükfürdő se má opravdu čím pochlubit. Na rozloze 14 ha v krásné zeleni přírodního parku může návštěvník bloumat moderním areálem, který nabízí léčebnou lázeňskou část, zážitkovou část a svět saun. V léčebné části najde čtyři kryté bazény (30-39°C) se silnými léčebnými účinky, dva částečně kryté léčebné bazény (33-36°C), dva otevřené plavecké bazény (25 m, 50 m), krytý plavecký bazén a krytý bazén na vodní cvičení, ze kterého dokonce může proplavat i do části nekryté. V bazénech s termální vodou doporučují místní balneologové pobýt max. 20 min., a poté si odpočinout. Ale pozor, děti do 16 let mohou vstoupit do léčebné části pouze na základě lékařského doporučení, na což je dobré se raději připravit.

Zážitková část nabízí venkovní zážitkový bazén (31-33°C), léčebný bazén (33-35°C), částečně krytý léčebný bazén (33-35°C), částečně krytý zážitkový bazén (31-33°C), krytý zážitkový bazén (32-34°C), perličkový bazén (34-35°C), dva kryté dětské bazény (31-34°C) a čtyři skluzavky či tobogány se světelnými efekty. Posledně jmenované atrakce se liší délkou i sklonem. Zatímco nejkratší projedete po vlastním pozadí, na ty delší už potřebujete jakýsi plastový člun.

Saunový svět nabízí aroma saunu, parní kabinu, finskou kamennou a dřevěnou saunu, infrasaunu, bylinnou saunu, tepidárium, ledovou kabinu, Kneippův bazén (16-18°C), vnitřní a venkovní ochlazovací bazén (16-18°C), jacuzzi (34-36°C) a zážitkový bazén (34-36°C).

Všechny zdejší pětihvězdičkové hotely se vyznačují vlastními balneo provozy, krom hotelu Répce a Répce Gold. Host z nich může přejít přímo do areálu uvedených lázní krytou, vytápěnou spojovací chodbou. Tuto možnost žádný jiný hotel nenabízí. „Répce a Répce Gold je v podstatě jeden hotelový komplex, který se liší pouze počtem hvězdiček,“vysvětluje členka managementu lázní, Andrea Stefánich: „Hotel totiž stavěli postupně a starší část budovali tak, aby vyhovovala tehdejším požadavkům. V současnosti má tři hvězdičky, zatímco nová přístavba čtyři.“

Jak se do dějin zapsal pan Kneipp

Se jménem tohoto pána se setkáváme ve většině lázeňských domů nejen v Maďarsku. Je snad po světě ještě známější než náš Vinzenz Priessnitz. Tento pán totiž od mládí trpěl tuberkulózou. Když tehdejší medikamenty na nemoc nestačily, rozhodl se k velmi drastické metodě. V zimě roku 1849 se sebral a prý doběhl odtud až k Dunaji. Tam skočil do řeky, kde se pocachtal, vylezl, oblékl se a zaběhl zpátky domů. Tuto proceduru v průběhu několika měsíců několikrát opakoval. Navíc se v tomto ročním období denně poléval studenou vodou. Kupodivu nejen přežil a nemoci se zbavil, ale už jako kněz, Dr. Sabastian Kneipp, propagoval přírodní léčbu. Jednou z jeho novátorských metod léčení bylo chození naboso. Tím se prý masírují reflexní plošky na chodidlech, což má příznivý dopad nejen na oběh krevní v nohách a posilování cévních cest, ale na mnohé další vnitřní orgány. Sám propagátor to dle dobových zpráv vyzkoušel na vlastní kůži. Na jeho počest proto v parku městečka Bük vybudovali již zmíněný chodník. Měří přes půl kilometru a jeho struktura je různorodá. Od travního pažitu, přes oblázkové plochy s malým, větším i opravdu velkým kačírkem, cihlovou dlažbou, štěrkem, kůrou a mnohým dalším. Na tomto principu fungují speciální bazénky i v jiných lázních. Společným rysem je studená voda a někdy i profilované dno.

Sárvárská léčivá voda i arboretum pohladí tělo i duši

Tak to alespoň píšou v jednom ze zdejších prospektů. Nejspíše na tom něco bude, protože jen Čechů sem za loňský rok přijelo přibližně 48 tisíc. Sárvár je sídlo v maďarské župě Vas. Je centrem stejnojmenného okresu Sárvár, ale především jde o známé lázeňské město. S pěti tisíci čtverečními metry vodní plochy ho často krom lázeňských hostů vyhledávají rodiny s dětmi. Za pozornost určitě stojí historický objekt fary a celé místní Kossuthovo náměstí, na kterém najdete i budovu radnice z let 1878 až 1882 s keramickou zvonkohrou. Večer zase překvapí půvabná a fontána s barevnými efekty. Pozoruhodné je také sárvárské arboretum, které se rozprostírá na ploše téměř deseti akrů. Založili ho již v roce 1802. Arboretum osadili více než 350 druhy stromů a keřů, dnes mnohdy staršími než sto let. Při prohlídce prý ještě uvidíte 520 m2 skleníků a asi tisíc m2 s různými lesními rostlinami. V době naší přítomnosti však pršelo jako z konve, takže věřme prospektům. Městečku vévodí Nádasdyovský hrad. Jeho základy položili již ve 13. století prý na původní keltské opidum. Traduje se zde, že po nich místo opanovali Římané.  Perlou města zůstal hrad i po několika přestavbách, zejména v 17. století. Majitelé z něho vybudovali pohodlné šlechtické sídlo, tedy už zámek o rozloze 1.300 m2. V současnosti patří mezi státem chráněné historické památky a v jeho prostorách najdeme Muzeum Ference Nádasdyho (Nádasdy Ferenc Múzeum), uměleckou galerii i restauraci. Pouze místo vodního příkopu, který vídáme na starých mědirytinách, tu v současnosti vybudovali park.

Za vidění určitě stojí Slavnostní sál zámku se stropními freskami z roku 1653 (ty představují bitevní výjevy z protiturecké války v letech 1591 až 1602 a Ference Nádasdyho II, zvaného „Černý bej”). V roce 1769 je doplnily nástěnné malby Istvána Dorffmaistera (barokní výjevy ze Starého zákona, např. David a Goliáš, Samson a Dalila apod.). Upoutá rovněž kabinetní skříň ze 17 století, zdobená zlacením a mramorovou intarzií a zajímavá je také expozice užitého umění s nábytkem z mnoha staletí, stříbrnými příbory, jídelními soupravami, porcelánem a broušeným sklem. Zdejší sbírka skla a porcelánu se od ostatních sbírek trochu odlišuje. Muzeu ji totiž věnovala zdejší patriotka, Marika Klara Tasnahirik, která zmíněné artefakty shromažďovala většinu života. Najdeme ve sbírce dokonce i skvosty československé předválečné provenience, které už dnes u nás nikdo vyrobit neumí.

To hlavní, proč sem míří turisté, je zdejší léčivá voda. Sárvár srovnávají s takovými lázeňskými městy, jako je Baden Baden, Bayreuth, popřípadě Mariánské lázně. Latinské heslo „Sanus per Aquam“, tedy zdraví prostřednictvím vody, tu vzali velice vážně. Mají tu dvě hlavní vřídla. Jedno je více než dva tisíce metrů hluboké a tryská z něho voda o teplotě 83 oC s vysokým obsahem soli. Ideální pro léčbu různých dermatóz a prý i revma.  Druhé není tak hluboké, tzv. pouhých 1200 m, ale jeho teplota činí 43 oC, což je ideální zdroj právě pro ony léčivé bazény Lázní Sárvár. Přidáme-li k tomu moderní ultrafiltrační zařízení, výsledkem je křišťálově čistá voda bez bakterií a chemických látek, která nedráždí citlivou pleť. Snad proto je v okolí několik čtyř a pětihvězdičkových hotelů. Nejblíže lázním je hotel Park In, který s lázněmi spojuje prosklený a vytápěný koridor.  Hosté hotelu mají volný vstup do termálních bazénů, vnitřních a venkovních, i do celého areálu lázní. Platit musí v tzv. „saunovém světě“ s dalšími bazény, atrakcemi a dětským areálem. Mají tu k dispozici léčebné a wellness procedury v léčebném centru lázní (masáže klasické, ayurvédské, thajské, různé wellness masáže, bahenní zábaly, inhalace, trakce, wellness koupele a zábaly) a dále saunový svět (finské, parní a bio sauny, aromakabiny, ledová jeskyně, solná komora, jakuzzi, zážitková sprcha, odpočívárna a vitamínový bar). Areál lázní nabízí také další služby: kadeřnictví, kosmetiku, manikúru, pedikúru, fitness, venkovní hřiště a i Kneippův bazén. Nejluxusnějším hotelem v Sárváru je však hotel Spirit Hotel Thermal Spa s pěti hvězdičkami. Služby i hotelové interiéry uspokojí náročné klienty. V některých apartmánech tu mají například i kulaté postele. Možná je ocení zlatá a zamilovaná mládež, ovšem pro pána v letech s neklidným spaním asi nebude. Důležité ovšem je že zdejší terapie využívá termální prameny a skvělá hotelová wellness zóna zabírá plochu plochu 10.000 m². Vynikající jsou i zdejší gastronomické služby, povětšinou formou švédského stolu. O tom, že hotel opravdu patří k evropské špičce, svědčí podle zdejší ředitelky prodeje, Judit Bartoňové, i stěna plná mezinárodních i místních ocenění.

Ovšem čas kovidu se podepsal i na provozu sárvárských hotelů. Zatímco v letech minulých si s obsazeností nedělali problémy, v současnosti počítají s třiceti procenty. To sice ještě není likvidační, ale dost se to k tomu blíží. Situaci prý zachraňují především Rusové, kteří se této tzv. „čínské chřipečce“ smějí, a navíc patří k movitějším i pravidelným hostům.

Největší termální jezero v Evropě

Hévíz je menší maďarské město, které má kolem 4600 obyvatel. Jeho styl charakterizuje spíše středomořský styl s patrovými maximálně dvoupatrovými domky. Snad proto je příjemné na pohled a vládne tu domácká atmosféra. Je známé především jezerem Hévízí-tó. Jde o jezero s léčivou vodou, jenž přitahuje mnoho turistů i pacientů a zároveň poskytuje zaměstnání mnohým obyvatelům městečka. Jeho hloubka činí 38 m. Obrys je přibližně oválný.  Má rozlohu 4,4 hektarů a napájí ho dva termální prameny, vyvěrající z podzemní jeskyně na dně jezera. Jeden pramen má údajně teplotu 26°C, druhý 41°C. Prameny obsahují sloučeniny síry, rádia a dalších minerálních látek. Prameny jsou tak silné, že se voda v jezeře vymění velmi rychle. Podle někoho za 28 hodin, podle jiných za 72 hodin. Teplá voda z jezera odtéká 13 km dlouhým kanálem Hévízi-csatorna, širokým 10-12 metrů, do místní říčky Zala, která teče do Balatonu. Na rozdíl od turistů dávají místní přednost koupání v místě odtoku z jezera. Je to prý zdarma, voda je teplejší než jinde a oni se po koupeli cítí zdravější. Kanál je populární i mezi kanoisty. Když se tzv. „udělají“, tak to tolik zvláště v zimě nezebe.  

Ve vodě jezera žijí různé druhy bakterií, některé mají prý také léčivé účinky. Minerální teplá voda v jezeru svědčí ochotně kvetoucím leknínům na hladině. Voda má příznivé účinky proti revmatizmu a chorobám pohybového aparátu, pitná kúra potlačuje žaludeční potíže. Jezero má také tu výhodu, že si člověk hledá v několikahektarové vodní ploše teplotu vody podle své chuti. Teplota vody je výsledkem míšení studených a teplých pramenů. V létě dosahuje 33-35°C, v zimě 26-28°C v závislosti na počasí. Teplota vody prý spadne pod 22°C, jen když teplota vzduchu klesne pod -20°C.  Vydatnost horkého zřídla o 41°C činí 410 l za sekundu. Díky tomuto přírodnímu systému se voda v jezeře vymění za 3,5 dne. Proto je stále čerstvá a čistá. Jezerní lázeňský areál najdeme na východním okraji města Hévízu. Voda v jezeře obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápník a hořčík, anionty fluoru, chlóru, bromu, jódu, síry, hydrogenuhličitanový a síranoný aniont a organické sloučeniny.

Hévíz je na ubytovací kapacity hodně bohaté město. Turista si může vybrat z více než 250 kvalitních ubytovacích zařízení. Působí tu jedenáct wellness hotelů, 19 penzionů, 2 kempinky a 233 soukromých ubytovatelů. Samozřejmě, že tu najdeme také hotely s vlastním termálním wellnessem. Povětšinou mají čtyři hvězdičky, krom lázeňského areálu Lotus Therme Hotel & Spa(232 pokojů),  který jich má pět. Tento krásný hotel několik kilometrů od města, má kolem sebe park s rozlohou deseti kilometrů čtverečních. Má bazény jak s termální, tak normální vodou a snad deset druhů saun. Dokonce někteří z nás poprvé na vlastní oči viděli, jak vypadá kryosauna. Jak tvrdila Jozefína Bursák, která má v areálu na starosti program pro hotelové hosty, hotel postavil člověk, který miloval východní filosofii, takže atrium má stylizovanou podobu lotosového květu. V přízemí šumí malé jezírko s vodopádkem a cirkulující vodou, odkud se šíří dobrá karma do všech koutů hotelu vzhůru k nebi jako květ lotosu vyrážející z vody. Bohužel tento vlastník musel hotel prodat, ale současní vlastníci jeho filosofii nezavrhli. Proto tu vládne klid a pohoda. Také snad na situaci má vliv i fakt, že tu mají léčebný program, který odstraňuje chrápání.  

Největší hotel v Hévízu je ale NaturMed Hotel Carbona, sice se čtyřmi hvězdami, ale s 260 pokoji. Také on má co nabídnout. V jeho termálních bazénech má vodu z vlastních vrtů. Najdeme tu i bazény s normální vodou a zhruba deset saun. Právě jedno křídlo hotelu renovují, takže až práce skončí, přibudou další bazény, léčebná zařízení, sauny, a také nové a krásné pokoje. Hotel najdeme na kopci, takže z pokojů je krásný výhled do krajiny.

O něco menší je Hotel Európa fit 234 pokoji, dále následují Ensana Thermal Aqua Hotel, Ensana Thermal Hévíz Hotel Kolping Hotel Spa & Famiy Resort Hotel Spa Hévíz  a další čtyři hotely. Snad krom Hotelu fit Hévíz mají ty menší a nejmenované sice wellnes oddělení, ale bez termální vody.

Také výčet neduhů, které v místě léčí, je úctyhodný.  Jsou to bolesti zad, krku a páteře, Osteoartróza  a kalcifikace, které vyvolávají například potíže s koleny, kyčlemi, rameny či zápěstí. Léčí tu i problémy se svaly a vazy, poskytují rehabilitace po revmatologických, ortopedických, lokomotorických operacích a úrazech, Sportovní zranění, a dokonce tu provádí prevenci a léčbu „manažerských nemocí”.

Přestože čas koronaviru cestování moc nepřeje, měli tady hosty. Sice ne tolik, kolik by očekávali, ale na přežití stačí. Opět tu jsou nezdolní Rusové, kteří tvrdí, že u nich už mají očkovací látku. Například paní Galina, se kterou jsme se potkali doslova ve vodě jezera, je tu již po třinácté. Několik let sem dokonce vozí vnoučata. Samozřejmě je tu slyšet němčina z nedalekého Rakouska. Češi sem z neznámého důvodu moc nejezdí. Loni jich tu několik nocí přenocovalo zhruba jedenáct tisíc. To je sotva třetina českých návštěvníků Bükfürdö, což je škoda. Rakušáci a prý i Rusové sem jezdí také kvůli jiným službám než lázeňským. Málokdo totiž v Evropě viděl takovou koncentraci zubních ambulancí a laboratoří jako v Hévízu. Bohužel se nepodařilo zjistit cenové relace. Pokud by byly lacinější než ty v Praze, stálo by za to o léčebním pobytu i z tohoto důvodu v tomto krásném městečku uvažovat.

Antonín Karoch