Na srbsko-kosovské hranici

Při cestě do Kosova jsem měla největší obavy z přechodu hranice. Zvažovali jsme dvě varianty přechodu hranice. První byla přechod Merdare, který je docela dobře dostupný z dálnice od Bělehradu, Niše a Leskovace. Je však značně frekventovaný, hlavně v létě. To se spousta lidí pracujích v zahraničích vrací na léto domů do Kosova.

Nakonec zvítězila varianta druhá, hraniční přechod Mutivoda. Byla to dobrá volba. Cesta z Leskovace po srbských cestách třetí kategorie je sice celkem dlouhá, ale přechod hranice byl klidný. Hraniční přechod je malý, málo frekventovaný, poklidný. Přejezd hranice byl docela hladký, na otázku proč jedeme do Kosova jsme odpověděli po pravdě že za turistikou a bez problémů to prošlo. Jen jsem měla trochu problém s občankou, mám starší typ karty a tak jsme musela předložit pas. Hned na hranici jsme si museli vyřídit cestovní pojištění (povinné ručení) auta (30 Eur), zelená karta v Kosovu neplatí. Všechno šlo hladce, za cca 30 minut jsme byli z hranice pryč. Na Kosovské straně je kromě kosovských pohraničníků také pozorovatel z EU. Na přechodu Mutivoda byl pozorovatel z Bulharska.

Ještě větší obavu jsem měla z výjezdu ze země. Všude se píše, že můžou být potíže. My jsme přejeli hranici do Černé Hory z Peji na Rožaje. Průjezd byl také zcela hladký, ještě rychlejší než při vstupu do země. A to jsem se prokazovala stejným pasem jako při vstupu do země (kde mám razítko přechodu Mutivoda (ze Srbska). zajímavostí je asi 10 km dlouhá hraniční zóna, země nikoho, která odděluje kosovskou a černohorskou celnici. Zajimavá zkušenost.

Podle mé zkušenosti jsou obavy s přechodem hranice zbytečné - u nás to šlo velmi hladce.

Více info na: http://www.mzv.cz/pristina/cz/informace_pro_vstup_do_zeme_turistika/cestovani_do_kosova/index.html

Fotogalerie