NEJKRÁSNĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉ REPUBLIKY-Příroda
Ty nejkrásnější přírodní zajímavosti u nás,kolikrát vyráží dech!! Nenajdeme tady sice takové monumenty jako v Utahu,ani naše hory nedosahují extrémních výšek,přesto je zde několik míst,které mohou hrdě konkurovat světovým unikátům.Některá místa jsou dokonce ve střední Evropě jedinečná.
Role první nemůže připadát nikomu jinému než evropskému unikátu zvanému PRAVČICKÁ BRÁNA.Jedná se o skalní oblouk vzniklý v pískovci, který se nachází na území Národního parku České Švýcarsko nedaleko obce Hřensko v okrese Děčín. Skalní brána je 16,5m široká a 16m vysoká, což z ní dělá největší přirozenou skalní bránu v Evropě.Národní památka je chráněna od roku 1963. Dříve bylo možné po oblouku brány volně chodit, což mělo následky na rychlost eroze, která byla značně urychlena. V současnosti je vstup na vrcholek brány přísně zakázán. K bráně vede značená turistická cesta a samotná brána se nachází v placeném areálu, v němž se nachází restaurace a občerstvení.Pravčická brána je tvořena jedním obloukem, který měří u dna pilířů 26,5 m s výškou od základny ke klenbě dosahující 16m, šířka brány se pohybuje mezi 7 a 8m. Nejužší místo brány je silné pouhé 3m. Vrcholová plošina brány je nad dnem ve výšce 21m.Pravčická brána vznikla jako výsledek erozivní činnosti trvající milióny let v méně odolných horninách. Samotná brána je tvořena kvádrovými pískovci
.Poslední dobou se množí záporné reakce na restauraci u Pravčické.Jistý pohled mnoha turistů však nezmění nic natom,že se jedná o div naší republiky a proto si náladu zdejším pohostinstvím nenechte zkazit.
Okolní oblast zvaná České Švýcarsko,potom nabízí další neuvěřitelní skalní monumenty.U Hřenska se nachází romantické soutěsky Kamenice.Plavba po nich je skutečným zážitkem!!U Jetřichovic najdeme jetřichovické skalní město ,jenž zdobí Vyhlídka Marinina skála nebo Rudolfův kámen.Také navštivme nedalekou romantickou Tokáň s stylovou resturací a chatou.
Právem je tato oblast vyhlášena Národním Parkem a pokračuje až do německa,kde jí dominuje masivní Bastei.(Saské švýcarsko)
TISKÉ STĚNY-Na západním okraji pískovcové tabule, na území CHKO Labské pískovce, leží malebné skalní město o výměře 99,56 ha pojmenované podle obce Tisá. Severně nad touto obcí se zvedá mohutná až 70 metrů vysoká hradba stěn, obrácených k jihu do otevřené KRAJINY s výhledem na České středohoří. V nejvyšším bodě dosahují Tiské stěny nadmořské výšky 613 metrů a v délce necelého kilometru na východ končí u restaurace Turistická chata. Za hradbou stěn se nachází labyrint skalních věží a jehel s voštinami, skalními okny a bránami. Celá oblast, rozlámaná sytémem navzájem kolmých puklin, vytváří hustou síť úzkých soutěsek a roklí se širšími prostranstvími, připomínající scenérie malého městečka s ulicemi a náměstíčky.Prochází zde naučná stezka.Výlet lze spojit s nedalekým dominantním Děčínským Sněžníkem.
BOŽIDÁRSKÉ RAŠELINIŠTĚ-Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště (930 ha) se rozkládá na náhorní plošině Krušných hor západně od Božího Daru. V lokalitě je chráněn především rozsáhlý komplex rozvodnicových a svahových rašelinišť. Vyskytují se zde například bříza zakrslá, prha arnika, pcháč různolistý, suchopýr pochvatý a mnoho dalších vzácných druhů.Východní částí rezervace procházív délce 3,2 kilometru stejnojmenná naučná stezkase 12 zastávkami(částečně byla uzavřená a částečně proběhla rekonstrukce). Trasa je vedená zčásti po povalových chodnících.
PANSKÁ SKÁLA- je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus =panský dům), odvozeného odstaršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se vezdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary.Původně zde bylo asi 30m vysoké holé návrší strojicí křížů navrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18.století naněm jeden zprácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly nadveřní, okenní ijiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15m dlouhé avprůměru mají okolo 20 - 25cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem dostran se postupně sklánějí, aprotože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany.
Navštivte také sklářské muzeum v nedalekém Kamenickém Šenově.
MUMLAVSKÝ VODOPÁD-
Nachází se poblíž rekreačního střediska Harrachov, na řece Mumlava. Patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům západní části Krkonošského národního parku. Mumlavský vodopád tvoří až 8 m vysoké stupňovitě uspořádané žulové bloky, u jejichž úpatí se nachází tzv. Čertova oka. Mumlavský vodopád je nejbohatším vodopádem na vodu řítící se s hukotem po celé šířce koryta do hloubky přibližně 10 metrů. Jde o prohlubně, které byly v žulovém podkladu vyhloubeny pohybem vody s kamínky. Nedaleko od Mumlavských vodopádů najdete Mumlavskou boudu (786m n. m.), dříve hájovnu a také oblíbenou výletní restauraci nyní známá pod názvem "U lišáka", kde je stylový srub s krbem a s celodenním provozem.
SNĚŽKA- je se svými 1602mn.m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš i celého Česka.Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5km vzdálené Pece pod Sněžkou sedačková lanovka. Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, jižní část do Obřího dolu, západní do Úpské rašeliny a východní přecházejí v Obří hřbet.
DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY-Skalní masív okolo Mužského(Český Ráj), čedičového suku, který v třetihorách pronikl naplaveninami druhohorních písků a zpevnil je tak, že odolaly vlivům eroze a vytvořily náhorní plošinu Hrady - s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky, již od pravěku lákal svou dominantní polohou nad okolní krajinou k osídlení. Archeologickými výzkumy tu byla zjištěna přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na jihozápadní straně Hradů. V podstatě to jsou čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými štěrbinami a průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, v nové době uměle vylámanou a rozšířenou těžbou pískovce, kterou byl skalní blok, z něhož se původně vstupovalo do hradu, téměř úplně zničen.
PRACHOVSKÉ SKÁLY-Necelých 10 km severozápadně od Jičína, na území CHKO Český ráj, leží jedno z nejnavštěvovanějších skalních měst u nás o výměře 262,2 ha.Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách. Křídovými horninami pronikly v neogénu drobná vulkanická tělěsa a přispěly tím k rozrušení celistvosti plošiny, která se začala působením vody a větru rozpadat na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. Skalní útvary dosahují výšky až 40 metrů.
ADRŠPACH - Národní přírodní rezervace
Adršpašské skalní město je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou tvořeny kvádrovými pískovci. Spolu sTeplickými skalami tvoří největší celistvé skalní město České republiky. Zároveň jsou tato dvě skalní města evropsky proslulým pojmem. Skalní město je zpřístupněno značeným prohlídkovým okruhem, který lze projít individuálně nebo za doprovodu místního průvodce s výkladem. Na prohlídkový okruh se platí vstupné. Prohlídku skal s průvodcem lze objednat v adršpašskéminformačním centru nebo u pokladny u vstupu do skal.
Mezi známé útvary skalního města patří Milenci, Starosta a Starostová, Džbán, Homole cukru, Sloní náměstí,... Po horním jezírku nacházejícím se nad Velkým vodopádem se lze projet na pramici, na dolním jezírku (bývalá pískovna) funguje půjčovna lodiček.
BROUMOVSKÉ STĚNY-Broumovské stěny z kvádrových pískovců středního turonu tvoří přirozenou hranici mezi Polickem a samotnou Broumovskou kotlinou. V závislosti na úklonu vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné, zato k severovýchodu do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben příkrými skalními stěnami a prudkými svahy s převýšením i přes 300 metrů.Výchozím místem je křižovatka tur.cest-Hvězda.Nejzajímavější partie Broumovských stěn jsou zpřístupněné hustou sítí turistických značených cest a stezek, které umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupného terénu. Četné vyhlídkové vrcholy (Hvězda, Supí koš, Koruna, Božanovský Špičák a další) poskytují výhledy nejen na blízký skalní terén a další okolí Policka a Broumovska, ale i k dalekým obzorům s charakteristickou konturou hřebenů Krkonoš, Sovích hor, Orlických a Bystřických hor a přes polskou Kladskou kotlinu až po vzdálený Králický Sněžník a Jeseníky.Nejvíce navštěvovanou partií Broumovských stěn je Hvězda (671 m n. m. ), která je i velkou křižovatkou turistických cest. Přitažlivostí tohoto místa je nejen výhled do Broumovské kotliny s pohraničními horami v pozadí, ale také známá barokní kaple a oblíbená turistická chata, postavená ve švýcarském slohu.Rezervací prochází rozvodí mezi Severním mořem a Baltickým mořem.
KRALICKÝ SNĚŽNÍK-je nejvyšší vrchol (1424m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří vČeské republice, nacházejícího se na státní hranici sPolskem, vdélce zhruba 16km táhnoucí se od města Králíky po Kladské Sedlo, viz Králický Sněžník (pohoří). Zvrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období- sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců vroce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava), je zde vyvinut kar s lavinovou drahou. Padající laviny zde zabraňují vznik lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin.Na svazích se nachází několik zajímavostí..vodopády Prudkého potoka,vodopád Na strašidlech nebo nepřístupné jeskyně.Na polské straně je několik jeskyň přístupných
REJVÍZ(Jeseníky)-Národní přírodní rezervace Rejvíz je 396ha velké rašeliniště. Leží na rozvodí Černé Opavy a Vrchovištního potoka v nadmořské výšce 734-794 m. Prochází jím naučná stezka Rejvíz - Mechové jezírko po chodníku z klád (povalů). Jeho centrem je Velké mechové jezírko. Necelý 1 km jižně od osady se v severovýchodní části rezervace nachází Malé mechové jezírko, které je zcela zarostlé a není veřejnosti přístupné.Rašeliniště vzniklo v době ústupu doby ledové asi před 6-7 tisíci lety.Jde o typ vrchovištního rašeliniště, kdy se zadržuje větší množství vody na nepropustném podloží.
BÍLÁ OPAVA pod Pradědem(Jeseníky)-Bílá Opava, řeka, jedna ze zdrojnic Opavy. Pramení na jižním svahu Praděda v nadm. výšce 1 260 m a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy; průměrný průtok u ústí 0,45 m3/s. Pstruhová voda po celé délce toku. V nejhořejším úseku peřeje, kaskády a vodopád. Na horním toku stejnojmenná SPR s rozlohou 238 ha chrání prales jeřábové smrčiny a květenu pramenišť. Vede jí naučná stezka.Průchod je skutečně perfekním zážitkem.Velice připomíná Slovenský Ráj.Nenechte si ujít také výšlap na Praděd a nebo k Petrovým Kamenům.Velice nádherná tůra vede kolem Velké Kotliny
REŠOVSKÉ VODOPÁDY(Nízký Jeseník)-Přírodní chráněná památka od roku 1989. Četné vodní kaskády říčky Huntavy v malebné kaňonovité soutězce.ejlepší cesta je do Rýmařova, tam odbočit na Skály nebo Horní Město, vSkály je odbočka na Rešov. Zastavíte uhospody :) avydáte se po značce asi 2 km z kopce. U vodopádů jsou chodníčky a lávky pro přechod peřejí.Velice malebný úsek.
JAVOŘÍČKO a ZKAMENĚLÝ ZÁMEK-Veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od Litovle. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Jeskyně vynikají překrásnou krápníkovou výzdobou.Jeskyně se nacházejí v ostrůvku devonských vápenců v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí Národní přírodní rezervace Špraněk a nachází se jihozápadně od obce Javoříčko. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno paleotokem) potoka Špraňku.Kousek od jeskyní na turistické značce najdeme unikátní skalní most pod místem kde stával hrad,zvaný Zkamenělý Zámek.Zajímavé jsou také nedaleké Průchodnické jeskyně na červené značce do Konice.V okolí pochopitelně láká hrad Bouzov.
LITOVELSKÉ POMORAVÍ-Významným krajinotvorným prvkem Litovelska je bezpochyby řeka Morava. Meandry vytvořené touto řekou, podzemní krasové jevy a vlastně celé povodí Moravy vytváří typický ráz KRAJINY patřící z velké části do CHKO Litovelské Pomoraví. Zajímavostí také je, že Morava přímo neprotéká žádnou obcí kromě královského města Litovle. Naši předci stavěli svá obydlí dále od řeky, která je na jaře zdrojem častých záplav, ty jsou však životadárné pro specifické biotopy lužních lesů.
Nedaleko odtud se nachází v krasové blasti Třesín veřejnosti přístupné Mladečské jeskyně.
propast MACOCHA-Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Největší hloubka propasti je 138,4m. Na dně propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko.V oblasti Moravského Krasu je několik unikátních přístupných jeskynní.Nově je veřejnosti příetupná i jeskyně Výpůstek.
K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem; oženil se, domů ovšem přivedl sobě ženu, ne však synovi matku. Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli; když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.
SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ-Rozsáhlý, asi sedmikilometrový složitý jeskynní systém tvoří dvě patra propojená hlubokými propastmi. Výškový rozdíl mezi patry je až 70 metrů. Spodním protéká Sloupský potok, horní bezvodé je částečně přístupné veřejnosti. Bohatě zdobené krápníkové jeskyně jsou navštěvovány již od 80. let 19. století.Prohlídka trvá téměř 2 hodiny!!!vynikající!!!
PÁLAVA-Pavlovské vrchy, lidově zvané Pálava, zahrnují celý rozsáhlý komplex vápencových útvarů na Jižní Moravě. Jsou rozloženy mezi Dolními a Horními Věstonicemi, Pavlovem a Mikulovem, asi 50 km na jih od Brna. Jsou zde známé a oblíbené cvičné skály moravských horolezců s množstvím výstupů všech stupňů obtížnosti. Skály jsou zasazeny do nádherného přírodního rámce a svou výškou vévodí celému kraji. Oblibu cvičných skal na Pálavě podporuje i ta skutečnost, že zdejší bohatě členěný vápencový terén má stejné horolezecké kvality jako tatranská žula a připomíná v mnohém Dolomity. Historie zlézání Pálavy sahá až do minulého století, kdy v roce 1899 objevil ing. H Bock Pálavské kopce jako ideální cvičný terén. Po roce 1945 se zde konával každý rok začátkem října tradiční celostátní sraz horolezců.
Osou Pálavy je charakteristický hřeben se třemi vrcholy. Severovýchodní, strmě vystupující nad okolí, je korunován zříceninou Dívčích hradů (zvané též Děvičky). Střední a nejvyšší Děvín (550 m.n.m.) spadá kolmými skalními útesy k širokému Sedlu Soutěsky, které odděluje Děvín od jihozápadního rozlehlejšího vrcholu Obora (485 m.n.m.) s nejznámější stěnou Martinkou. Od Martinky na jihovýchod je skupina Trůnu a Vzývajícího. Poněkud stranou na jih, za obcí Klentnice, leží typický široký vrchol Stolové hory a poblíž něho zřícenina Sirotčí hrádek. V okolí jsou méně významné cvičné terény nad obcí Bavory - Bavorské skály a Sirotčí hrádek. K Mikulovu se pak celý masív postupně snižuje a ztrácí v oklní pahorkatině.V nejbližším okolí Pálavy jsou starobylá slovanská sídliště. Novomlýnské nádrže na Dyji tvoří největší vodní plochu na Moravě. Pro svoji geologickou ojedinělost, výskyt teplomilné vegetace a vzácných živočišných druhů byla Pálava v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí o rozloze asi 70km2 s několika přírodními rezervacemi. V 80. letech byla zařazena mezi sledované oblasti v rámci UNESCO.
LYSÁ HORA(Beskydy)- (1323 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
TOULCOVY MAŠTALE-nedaleko městečka Skuteč nalezneme zajímavá skalní města.Ojedinělý soubor skalních útarů, hlubokých kaňonovitých údolí, skalních měst, jeskyní i samostatných skal pojmenovaných podle toho, co lidem připomínali (Kolumbovo vejce, Pancéřová loď apod.). Celá oblast je protkána hustou sítí turistických stezek s vlastním značením, na kterých se lze občerstvit z častých studánek. Podle pověsti se zde v dávných dobách ukrýval loupeživý rytíř Toulovec, kterého se však už dnes bát nemusíte a směle můžete navštívit i jeho obydlí.zajímavá je také nedaleká Pivnická rokle!!
FINSKÁ VYSOČINA-Nádherná krajina okolo Pařezitého rybníku pod vrcholem Javořina na Vysočině,nedaleko Pelhřimova.Velký pařezitý rybník je jedním znejčistších rybníků na Vysočině, založený již roce 1565 Zachariášem zHradce jako zdroj vody pro město Telč. Nachází se zde hluboké rašeliniště vjedné zčástí zvané "Vejtopa". Předmětem ochrany je poměrně rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin, rašelinných bříz arostlinných společenstev mokřadů - například ďáblík bahenní. Všechna tato fakta byla důvodem kvyhlášení Státní přírodní rezervace, ato vroce 1984. Velký pařezitý rybník je zasazen do velmi rozsáhlých ahodnotných Javořických lesů. Okolní příroda svým charakterem odpovídá krajinnému typu horské tajgy, aproto zde lze pozorovat ivzácné druhy subarktické aalpinské květeny - dřípatku horskou, kapradiník horský, plavuň Jedlovou ajiné rostlinné druhy. Výměra rybníka je 23,51 ha aleží vnadmořské výšce 680 m n. m.
ZEMSKÁ BRÁNA(Orlické Hory)-chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Je tak pojmenován skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor. Řeka zde vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech. Balvanové úzké řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které opravdu působí dojmem vstupní brány do Čech. Tomuto přirovnání napomáhá i kamenný most s jedním obloukem na začátku údolí, po němž řeku překonává silnice z Českých Petrovic do Bartošovic v Orl. h. Byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 - 03.
PODÝJÍ-
Národní park Podyjí byl vyhlášen ke dni 1. července 1991 v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí (tato CHKO byla vyhlášena roku 1978 na rozloze 103km²). Národní park Podyjí je se svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice.Jeho celková rozloha je 63 km čtverečních. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 536 m n. m. Nejnižším bodem je 207 m n. m. Park je zalesněn z 84%, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny a hlavně endemický jeřáb muk hardeggský.NP Podyjí se rozkládá podél řeky Dyje protékající 40km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad.Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři. Na již vyhlášený Národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení Národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Území NP Thayatal navazuje bezprostředně na území NP Podyjí na české straně.
PLEŠNÉ JEZERO(Šumava)-se rozkládá nasvahu hory Plechý (1.378m) vnadmořské výšce 1.089m asi 17km jižně od Volar.Vzniklo podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera vobdobí pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý ledovec nasvahu Plechého vyhloubil kar anavršil čelní morénu 30 - 40m vysokou. Vdobě meziledové zaplnila voda ztajícího ledovce tuto prohlubeň. Pod 220m vysokou skalní stěnou tak vzniklo 18m hluboké a7,5ha velké jezero, které odvodňuje Jezerní potok doLipenské přehradní nádrže.
JEZERNÍ SLATĚ(Šumava)-Rozsáhlé (103ha) rašeliniště Jezerní slať se rozkládá vprostoru mezi obcemi Kvilda aHorská Kvilda narozvodí mezi Otavou aVltavou asoučasně narozhraní jižních azápadních Čech.Průměrná mocnost rašelinných vrstev se zde pohybuje mezi 2 - 3m, maximálně dosahuje až 7,5 metru.
Rostlinný kryt dnešní přírodní památky tvoří především klečová forma borovice blatky, znižších rostlin pak suchopýr pochvatý, ostřice mokřadní, klikva žoravina ařada dalších. Narašeliništi žijí iněkteré vzácné druhy živočichů, jako například myšivka horská arejsek horský.
ČERNÉ A ČERTOVO JEZERO(Šumava)-Národní přírodní rezervace Černé aČertovo jezero se rozkládá nasvazích Jezerní hory (1.343m), která je její součástí, asi 4km severoseverovýchodně odŽelezné Rudy.Byla založena již vroce 1911 kochraně dvou zosmi šumavských jezer (načeské straně jsou ještě jezera Plešné, Prášilské aLaka). Zajímavostí je, že mezi oběma jezery, která jsou odsebe vzdálena asi 1,5km, probíhá hlavní evropské rozvodí - zatímco Černé jezero patří kpovodí Vltavy aLabe atedy kúmoří Severního moře, Čertovo jezero je vpovodí Dunaje (úmoří Černého moře).
| Rezervace zaujímá plochu 175ha. Jezerní stěny obou jezer jsou jedinými místy na Šumavě, kde vznikají laviny. |
BOUBÍNSKÝ PRALES-Nedaleko vrcholu Boubína se rozprostírá komplex původního jedlobukového porostu spříměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání avroce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů orozloze 150ha byla vyjmuta znormálního lesního hospodaření astala se tak poŽofínském pralese aHojné Vodě další pralesní rezervací vČechách.
SOOS- Národní přírodní rezervace SOOs je unikátní přírodní rezervace na sever od Františkových Lázní, z větší části na území Skalné (Kateřina-Hájek-Nový Drahov), kterou spravuje muzeum Františkovy Lázně. Národní přírodní rezervace SOOs byla vyhlášena v roce 1964 , její rozloha činí 221 ha. Slovo „Soos" znamená v egerlandském, tj. chebském německém nářečí „močál".
Naučná, 1,2 km dlouhá, stezka vede po dřevěných chodnících na dně vyschlého slaného jezera, ve kterém ze schránek jezerních řas rozsivek vznikla evropská rarita - tzv. křemelinový štít. Nyní je z jezera vlastně rozlehlé rašeliniště a minerální slatiniště s dozvuky vulkanické činnosti v podobě unikátních tzv. mofet - bahenních sopek, ze kterých vybublává CO2, dále zde vyvěrají minerální prameny, např. Císařský pramen.
Díky pozdní vulkanické činnosti, rašelině i dalším vlivům je krajina v této rezervaci jako z jiného světa, těžko se popisuje a rozhodně stojí za vidění, protože podobnou u nás ani jinde ve střední Evropě nenajdete!!!!!Geopark, muzeum s expozicí "Příroda Chebska" a "Příroda SOOSu", pavilon s expozicí "Dějiny Země", paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti, stanice pro záchranu živočichů, expozice "Ptačí svět Chebska" v rámci stávajícího Muzea přírody, daňčí obora...
PORTA BOHEMICA-tedy Brána Čech, se nazývá kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří.
Řeka Labe zde vytvořila velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří. Nádherné panorama je možné vychutnat z řady míst. Na pravém břehu Labe to je vrch Varhošť s rozhlednou z roku 1973. Na levém břehu pak Labská Vyhlídka od kostela sv. Barbory v Dubicích. Pod dubickým kostelíkem se nachází Obec Dolní Zálezly. Ta byla proslulá vinařstvím, podobně jako nedaleké Velké Žernoseky. Toto letovisko také navštívil svého času světoznámý spisovatel Franz Kafka. Nedaleko od Velkých Žernosek se na pravém břehu Labe také nachází výrazný rulový skalní Ostroh Kalvárie se 3 kříži a se stejnojmennou přírodní rezervací.
MILEŠOVKA-Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy. S průměrnou rychlostí větru 8,5 m/s (= 30,5 km/hod) je vrchol hory největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní "Donnersberg" ("Hromová hora"). Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.
Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů ve vrcholové partii má za následek formování smrkových větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí. Z biologického hlediska jsou velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě a skalní stěnu "Výří skály" při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. V roce 1874 zde byl dokonce objeven velmi vzácný jazýček jaderský - orchidej, která nebyla na území Čech nikde jinde zaznamenána. Vyskytuje se zde i řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkýšů.
ČESKÁ AMERIKA-Amerika, nebo-li bývalý lom Mořina se svým stále částečně přístupným komplexem podzemních štol a lomů, ve kterých se od roku 1891 do roku 1963 těžil vápenec, leží v Chráněné krajinné oblasti Českého krasu mezi Karlštejnem a Loděnicemi. Nejvíce ji zřejmě proslavili trampové, kteří se sem v dobách totality stahovali do pomyslného i doslovného undergroundu. Nedaleko hlavního města pro sebe objevili svět relativní svobody, které se v těch dobách všeobecně nedostávalo. Paradoxně se však právě tady brzo začali velmi ostře střetávat s pořádkovými orgány státní moci. Možná právě díky tomu začala být Amerika ještě populárnější. Zdálo se totiž, že tady Veřejná bezpečnost a jiné silové složky tehdejšího režimu nemohou nikdy dosáhnout úplného vítězství. Zátahy na nenapravitelné Romantiky tábořící pod zemí i v okolních lesích většinou končily jen jejich dočasným rozehnáním. Trampové lépe znali terén a do důkladného vyčištění zrádného a vlhkého bludiště štol se orgánům asi ani moc nechtělo. Zprávy o divokém kraji zvaném Amerika se rychle šířily dál a táborníků i jiných zvědavců přibývalo. Trampové však překvapivě nebyli těmi, kteří tak výstižně staré důlní dílo, jehož lomy skutečně místy připomínají opravdové kaňony amerického středozápadu, pojmenovali.
Snad se Vám bude rozhodovat lépe,kam vyrazit......
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut