Novorossijsk - jaký je a jak se v něm žije

Postřeh č. 1 – Novorossijsk, město protikladů

Na první pohled nezajímavé, šedivé, omšelé město, plné paneláků, továren a smogu. Na druhou stranu krásně zrekonstruované pobřeží s promenádou, příjemná městská pláž, několik velmi pěkných parků. Na paneláky i jiné obytné domy bývá smutný a depresivní pohled. Jsou neudržované, zchátralé. Když se vejde do chodby, dojem je obdobný. Rozpadlé schránky bez jmenovek, oprýskaná omítka, výtah, do kterého vstoupit je vrchol hrdinství. Do bytů vedou většinou neosobní železné dveře (opět bez jmenovek) připomínající vchod do protiatomového krytu. Za nimi se však často skrývají velmi pěkně a příjemně zařízené byty. Inu, co je všech, není vlastně ničí a nikdo se o to nestará. Kam se hrabe kritizovaná anonymita např. pražského Jižního Města. Podobné je to například ve většině nemocnic a poliklinik. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a tak zatímco v Čechách jsem měl požehnaně klíšťat a ani jedno nebylo nakažené, to jediné ruské infikované bylo a nakazilo mě boreliózou, což mi umožnilo nahlédnout též pod pokličku ruského zdravotnictví a dokonce absolvovat takové zákroky, jako je například odběr krve. Budovy a chodby nemocnice neutěšené, zastaralé, oprýskané, narvané čekajícími, často již polomrtvými pacienty. Ovšem za dveřmi velmi pěkná zrekonstruovaná ordinace a příjemná paní doktorka.

I některé paneláky se rekonstruují, rozhodně však ne v takové míře jako v Čechách. Na krajích města vyrůstají nové domy a byty pro ty bohatší.

Životní úroveň většiny lidí je nižší než v České republice, běžné platy se pohybují mezi 5 – 11 tisíci korun, důchody jsou směšné, kolem 2 – 3 tisíc korun, ceny přitom podobné jako u nás. Starým lidem není co závidět, působí zbídačeným dojmem. Mladší a střední generace se ráda pěkně a moderně obléká, je zajímavé vidět tyto dobře vypadající lidi v pošmourných a neutěšených ulicích.

Školáci nosí uniformy, na většině škol se učí i v sobotu, zato prázdniny jsou pak pořádně dlouhé.

Supermarkety v našem pojetí tady v Novorossijsku neznají. Kromě menších samoobsluh se nákupy odehrávají na třech velkých trzích, kde lze v malých obchodech i venkovních stáncích sehnat v podstatě všechno, od náhradních dílů na auto přes vysavač až po ovoce a zeleninu. Sežene se tu vše v podobném rozsahu jako u nás, jen si na tento způsob nakupování nějak stále nemohu zvyknout. Otvírací doby jsou ve městě sympatické – u potravin často 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.

Na závěr této kapitoly se musím ještě zmínit o dvou novorossijských problémech – o vodě a o chodnících a obrubnících. Když ještě kdysi bývalo město malé, voda stačila, dnes však už nikoliv. Ve většině čtvrtí teče v bytech voda jen dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer, tam, kde bydlím já, teče většinou o něco déle, ale zas je tu problém s vodou teplou (při jejím zapnutí se v rychlém sledu střídá vařící a ledová, což by možná leckterý otužilec - masochista ocenil...). A nerovné a rozbité chodníky s neuvěřitelně vysokými obrubníky jsou velkým problémem nejen pro rodiče s kočárky či pro vozíčkáře, ale i pro cyklistu, který nechce riskovat život na silnici mezi auty.

Postřeh č. 2 – Novorossijsk – město památníků, vojáků a námořníků

Ve městě a okolí se za druhé světové války dost bojovalo, což je dodnes znát na každém kroku. Všude samý památník nebo pomník, ať už monumentální, či jen malý. Socha statečného ruského vojáka se samopalem v ruce je snad v každé ulici. Zprvu mě jako turistu zajímaly, ale co je moc, to je moc. Mají tu i dost Leninů, a to v každém městě, i Brežněva jsem našel.

Všude je spousta vojáků (teď už myslím těch živých), vojenských prostorů, kasáren, vojenských škol, na kopcích různé radary..., na kole jsem jel dokonce po tankodromu, abych nemusel po frekventované silnici (že se v něm zrovna střílí, jsem zjistil, až když jsem z něj vyjížděl). Že už by ruská armáda trénovala na boj proti České republice a jejímu radaru?

Novorossijsk je též významným ruským přístavem, kromě vojáků lze tedy ve městě potkat i dost námořníků, noví jsou navíc vychováváni v novorossijské obří námořní akademii.

Ani o sochy námořníků není ve městě a okolí nouze.

Fotogalerie