Pěšky od kutnohorského nádraží do centra města

Vypravit se vlakem do Kutné Hory sice výletu dodá onu známou romantičnost železnice, s ní spojených vůní dálek a podobně, ale na druhou stranu výletníka postaví před menší problém: dálkové spoje totiž staví pouze ve stanici Kutná Hora hlavní nádraží, odkud je to do města samotného ještě kus cesty, zhruba čtyři kilometry. Tento kus cesty je možné zdolat buď přípojným vlakem, autobusem, zejména během sezóny i taxíkem nebo zcela prozaicky pěšky. Každý ze způsobů má samozřejmě své výhody a nevýhody a je čistě na uvážení každého návštěvníka, který zvolí.

My jsme nikam nespěchali, žádnou rezervovanou prohlídku či jiný důvod k dodržení přesného času jsme neměli a počasí bylo také poměrně teplé a slunečné, a proto jsme se rozhodli vyrazit pěšky. Přímo na nádraží je k dispozici mapa pro turisty, pozor ovšem na to, abyste na mapě našli správné nádraží, na kterém se nacházíte (je až úplně u dolního okraje). Pak už stačí jen vyrazit od nádražní budovy Doprava, pěknou stromovou alejí k silničnímu mostu, před kterým je třeba uhnout doleva, a pak už cesta vede až do historického centra Kutné Hory stále rovně.

Přibližně po kilometru cesty člověk dorazí ke dvěma sedleckým pamětihodnostem – po levé ruce se tyčí nepřehlédnutelná chrám Nanebevzetí Panny Marie a přímo u téže křižovatky lze také odbočit Doprava a navštívit ještě slavnější sedleckou kostnici. Když má člověk štěstí, nedorazí ke kostnici ve stejnou chvíli skupina turistů, která dojem z návštěvy kostnice dokáže dosti pokazit.

Od obou památek se lze vrátit na hlavní silnici a pokračovat pochodem dále směrem k historickému centru. Pokud vás snad začnou bolet nohy, je velkou výhodou, že trasa autobusové linky spojující město s hlavním nádražím vede po téže silnici, takže člověk poměrně často míjí zastávky, na kterých lze na autobus počkat. Ovšem vzhledem k „četnosti“ spojů je kolikrát rychlejší pokračovat v cestě dál pěšky.

Pokud snad člověka přepadne hlad a/nebo žízeň, naskýtá se podél cesty několik možností o odpočinku a občerstvení. Jedna restaurace se nachází v podstatě téměř hned na začátku, jen malý kousek od popisované odbočky doleva před mostem. Další pak leží zhruba v půlce cesty, a to jsme si možná několika dalších nevšimli. Cesta vede i kolem prodejny Albert, která má otevřeno každý den od sedmi ráno do osmi večer, takže není problém nakoupit i zde.

Celkově lze pěší procházku mezi kutnohorským hlavním nádražím a historickým centrem charakterizovat jako nepříliš náročnou (jde se stále po rovině, jen samotné historické centrum je pak svažité). Po celé délce procházky ovšem člověk jde podél poměrně frekventované silnice, s čímž je potřeba počítat, zejména pokud se výletu účastní i malé děti.

Fotogalerie