Sumýši - úžasné vysavače mořského dna

Tito tvorové se plazí po dně rychlostí hodinové ručičky, nebo si procucávají cestu bahnem organických zbytků. Žijí všude – od přílivové zóny až po nejhlubší místa oceánů. Sumýši bývají označováni za mořské okurky nebo za „bezhlavé gumové klobásy“. Ale to je jen vnější zdání. Sumýši jsou totiž velmi zajímaví tvorové.

Vytrvalí čističi

Sumýši jsou považováni za příbuzné hvězdic a mořských ježků I když se svým vzhledem trochu podobají velkým slimákům, ale od mořských plžů, kteří jsou obdobou suchozemských slimáků, se dosti liší. Dodnes bylo popsáno asi 1 100 druhů sumýšů. Mnozí z nich, včetně druhů, které jsou loveny k jídlu, vypadají docela obyčejně. Ovšem jsou mezi nimi i druhy ověšenéné těmi nejexotičtějšími ozdobami nebo mají na kůži různé výrůstky, které jim propůjčují vzhled bradavčitých okurek.

Někteří sumýši mají mikroskopickou velikost, ale jimí měří téměř pět metrů. Obvykle ale měří 10 až 30 centimetrů. Odbornící odhadují, že sumýši představují více než 90 procent všech živých tvorů žijících v hloubce 8 000 metrů. V některých oceánských příkopech jsou proto diminantními živočichy. Většina z nich žije přímo na dně, ale některé hlubinné druhy umějí plavat.

Sumýši žijí ve všech oceánech a vyytrvale spásají organickou hmotu. Bahno na mořském dně čistí jako armáda vysavačů. Nasávají velké množství usazenin, odfiltrují z nich organickou hmotu a nechávají za sebou jen čistý písek. Na jednom hektaru korálového útesů může žít až 5 000 sumýšů.

Jak již bylo naznačeno, za potravu jim slouží mikroskopické organismy a organické usazeniny, které jsou buď na mořském dně nebo se vznášejí v okolní vodě. Částečky potravy zachycují až 30 péřovitými chapadly, která mají citlivá nervová zakončení. Každé chapadlo si pak sumýš vloží do ústního otvoru a „slízne“ z něj všechno, co se na něj zachytilo. Chapadlo pak znovu vztyčí a pokračuje ve sběru potravy.

Určité druhy sumýšů jsou „hostitelé“. K jejich „hostům“ patří ryby a jiní tvorové, kteří žijí v sumýšově zažívacím traktu a ven se odvažují pouze v noci, kdy shánějí potravu. Pohostinnost sumýšů využívá například 27 druhů ryb z čeledi jehličkovitých. Když je něco vyleká, uhánějí zpět do svého úkrytu uvnitř sumýše. Příležitostně si tyto rybky pochutnávají na rozmnožovacích a dýchacích orgánech svého hostitele. Sumýšovi to příliš nevadí, protože dokáže ztracenou tkáň regenerovat.

Když jsou v nebezpečí, bývají vynalézaví

Sumýši v každém případě stojí za větší pozornost. Pokud pojedete k moři, stojí za to, abyste si je lépe prohlédli a dávali si na ně trochu pozor. Pokud se sumýš cítí ohrožen, má v zásobě pár triků, které vás mohou zaskočit. Někteří sumýši vypustí množství dlouhých lepivých vlákem, které útočníka omotají nebo odvedou jeho pozornost. Vlákna rychle tvrdnou, a pokud se člověku dostanou na kůži, třeba na hřbet ruky nebo předloktí, jedinou možností jak se jich zbavit, je oholit všechny chloupky na které se vlákna přilepila. Jiní sumýši produkují jed zvaný holothurin. Pro mnoho ryb je smrtelný, ale zdá se, že pro lidí příliš nebezpečný není. Ale může způsobit problémy, pokus se dostane do očí, nebo může vyvolat zánět kůže. Na některých ostrovech jej rybáři po mnoho generací používají při lovu, protože dokáže tyby zabít nebo znehybnit. Je to také účinný repelent proti žralokům. Vědci jsou toho názoru, že tociny produkované některými druhy sumýšů by mohly být využity při léčení rakoviny a infekcí. Různé extrakty získávané ze sumýšů se využívají v alternativní medicíně k léčbě artritidy, k obnově chrupavek a ke snížení krevního tlaku. Z těl těchto živočichů se také připavují vitamínové a minerální doplňky.

Pro nejnebezpečnější situace mají sumýši v zásobě ještě jeden trik, z kterého může být člověk „paf“. Pokud zkusíte vzít sumýše do ruky, může se stát, že uprostřed pukne a vyvrhne své vnitřnosti. Taková reakce člověka překvapí, a začne přemýšlet co tak hrozného udělal, že se nebohý sumýš rozhodl pro sebevraždu. Znepokojení není na místě, protože sumýš pravděpodobně nepřišel o život. V tomto případě budete svědky neobvyklého způsobu, jak uniknout nepříteli. Během několika týdnů tomuto živočichovi narostou vnitřnosti nové.

Zvláštnosti sumýšů

Dýchací systém sumýšů se velmi liší od toho, co bychom v této oblasti považovali za standart.

Vyměšovacím otvorem sumýš nasává vodu, která pak prochází dvěma větvemi takzvaných vodních plic, jejichž stěnami je z vody absorvován kyslík. Některé hlubinné druhy sumýšů vstřebávají kyslík celým povrchem těla, dokonce i pokožkou na panožkách.

Sklerity, které plní úlohu kostí dávají mnoha druhům sumýšů jejich charakteristický okurkovitý tvar. Pod elektronovým mikroskopem je vidět, že sklerity mají velmi složité ozdobné tvary. Vypadají jako kroužky, kotvičky nebo háčky, které prostupují pokožku sumýše a dávají jí kožovitý vzhed. U jednotlivých druhů se tyto krystaly uhličitanu vápenatého liší, a jsou proto dobrou pomůckou při určování sumýšů.

Někteří sumýši se pohybují pomocí hydraulického pohonu. Pohyb zajišťují stovky dutých trubicových panožek, které jsou synchronně řízeny soustavou vodních cév. Roztahování a stahování komor je do panožek pumpována voda, a to tak, aby se roztahovaly ve správném pořadí, čímž je dosahováno pohybu žádoucím směrem.

Rozmnožování probíhá pomocí vnějšího oplodnění. Volně plovoucí embrya se pak usazují na mořském dně. Některé druhy sumýšů však používají poněkud drastičtější způsob reprodukce. Doslova se roztrnou na půl. Každé půlce pak dorostou chybějící orgány. Tato forma nepohlavního rozmnožování vyžaduje, aby v obou odtržených částech proběhla podstatná reorganizace tkáně.

Po sumýších je neustálá poptávka

V mořích mírného a tropického pásma má dlouhou tradici lov sumýšů. A i dnes je docela výnosným řemeslem. Někteří potápěčí jsou dokonce ochotni rizkovat život jen kvůli tomu, aby zvětšili svůj úlovek. Většina ulovených sumýšů směřuje do Číny a dalších zemí Orientu – stejně tomu bylo i v uplynulých staletích. Dlužno dodat, že sumýši se dodávají na trh usušení. V tomto případě se sumýši napřed povaří ve slané vodě, potom se vykuchají a pak usuší na slunci. Dnes se sumýši prodávají i zmrazení.

Uvařený sumýš má konzistenci želatiny a je téměř průhledný. Proto se používá především k zahuštění a k dochucení polévek. Na Fidži se místní druhy sumýšů připravují s kokosovým krémem, což je tradiční ostrovní způsob. Jídlo je to chutné, které má příchuť ryby a konzistenci želé.

Fotogalerie