Valašské hody
Rady a tipy • Jídlo a ubytování
Valašsko - to je kraj rázovitých, ale milých lidí, kteří dokonale zapadají do půvabného, ale , zvláště v zimním období, drsného kraje. Dnes i sem naplno pronikly vymoženosti moderní doby, které především v lesích usnadňují zdejším obyvatelům, jejich – hlavně v minulosti - leckdy nepředstavitelnou dřínu. Obdivovat um a vytrvalost celých generací Valachů můžeme ve skanzenu valašské dědiny v Rožnově pod Radhoštěm, který vznikl již v roce 1925 zásluhou sourozenců Jaroňkových a je svého druhu nejstarším skanzenem ve Střední Evropě. Na svazích nad Rožnovem v části nazvané Valašská dědina se setkáme s obytnými staveními, školou, obchodem , větrným mlýnem, hostincem i kovárnou, zatímco ve spodní části nazvané Mlýnská dolina na nás čeká vodní hamr, mlýn, pila, lisovna oleje či zvonička – vše v dokonale funkčním stavu. Obdivuhodné, zvláště pokud si uvědomíme, že takřka všechny zmiňované stavby pochází z poloviny 19. století. Snad nejznámější z celého skanzenu je však Dřevěná dědina, kde se seznámíme s dřevěnicemi z rožnovského náměstí a nechybí tu ani kostel včetně „Valašského Slavína“ s hroby slavných valašských rodáků v čele se sportovci Emilem Zátopkem nebo Ludvíkem Daňkem, hercem Františkem Hanusem nebo již zmiňovanými zakladateli zdejšího skanzenu - sourozenci Jaroňkovými.
Ovšem nejen historií a kulturou živ je člověk a tak určitě není od věci zajít za občerstvením do některé z hospod umístěných v „dřevěném“ městečku, ze kterých na Vás dýchne nejen historie valašského kraje, ale i vůně zdejších pochoutek. Svou vůní už zdaleka láká jedna ze zdejších pochoutek, kterou místní připravují dvěma způsoby. Základem je pokaždé uzený bůček. V prvním případě jej ve zdejší kuchyni povaří a pak řádně osušený potřou česnekem a obalí v pepři a kmínu, podle chuti i rozdrceném jalovci nebo zelených bylinkách a upečou spolu s nakrájenou petrželí, cibulí a mrkví. Podle dalšího receptu se uzené maso rovněž povaří, ale až poté, když celou oloupanou cibuli, hřebíček, bobkový list a černý pepř přivedeme k varu a necháme 10 minut povařit. Maso následně necháme ve vývaru po dobu 20 minut pouze prohřát a z malého množství vývaru si za spolu s medem a worchestrem připravíme směs na potírání. Maso pak pečeme při 160 stupních přibližně 40 minut. Výsledný produkt chutná skvěle s křenovou omáčkou, ale i gurmány uspokojí s čerstvým pečivem, nakládanými cibulkami a kyselými okurkami (pochopitelně hořčice a křen nemůže chybět).
Ani milovníci sladkého tu nebudou ošizeni. Sladké plněné knedlíky (kule) nejsou na přípravu příliš náročné. Stačí z mouky, špetky soli a horké vody vymíchat těsto, natrhat ho na kousky a z nich připravit placky, do kterých se zabalí rozmanité ovoce. Pak už stačí jen ve vroucí vodě povařit 8 minut a podávat s rozdrobeným tvarohem, cukrem a rozpuštěným máslem.
Jsme na Valašsku a tak nejde nezmínit se o velmi oblíbených valašských koláčích – frgálech. Těsto se vymíchá z polohrubé mouky, vajec, másla, moučkového cukru, teplého mléka, droždí, špetky soli a citronové kůry. Pochopitelně si musíme připravit i kvásek z teplého mléka, cukru a rozdrobeného droždí, který necháme vzejít a poté ho smícháme s ostatními ingrediencemi a necháme vykynout. Jednotlivé díly těsta pak rozválíme a položíme na pomaštěný plech, kde na ně poklademe náplň, kterých se nabízí pestrá paleta. Zřejmě nejoblíbenější je však tvarohová náplň s vanilkovým cukrem a vanilkami, nebo náplň hrušková. Vše se pochopitelně posype drobenkou , upeče v troubě vyhřáté na 200 stupňů a povytažení z trouby se okraje zlatavých koláčů potřou smetanou.. Po zchladnutí se pak ještě frgále polijí rozpuštěným máslem s rumem a vanilkovým cukrem.
Tak tedy vítejte v Rožnově pod Radhoštěm! .
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut