Židovský kalendář

Davidova hvězda  •  Fotografie (1)  • Foto: jeni-c

Židé používají zvláštní kalendář (hebrejsky luach), který se liší od kalendáře běžně užívaného. Židovský kalendář počítá podle slunečního cyklu jen roky, měsíce určuje podle cyklu lunárního. Délka židovského měsíce přibližně odpovídá skutečně době oběhu Měsíce kolem Země. Ten trvá kolem 29,5 dne, proto má měsíc hebrejského kalendáře 29 nebo 30 dní. Za počátek nového měsíce se považuje novoluní, kdy se objeví první srpeček Luny. Hebrejské měsíce se počítají od prvního Jarního měsíce, který se nazývá nisan (přelom března – dubna), po něm následují ijar, sivan, tamuz, av, elul, tišri, chešvan, kislev, tevet, ševat a adar. Lunární rok, jenž odpovídá dvanácti cyklům oběhu Měsíce, je v průměru o jedenáct dní kratší než rok sluneční. Tento rozdíl se v hebrejském kalendáři vyrovnává jednou za dva nebo tři roky vložením třináctého měsíce, který se nazývá druhý adar. Zvláštností hebrejského kalendáře je, že přestože se měsíce počítají od nisanu, hebrejský letopočet se mění na podzim. Roky se totiž počítají od stvoření světa, ke kterému podle židovské tradice došlo prvního dne měsíce tišri.