Loading...
Družicové navigační přístroje
Vážení čtenáři. Od tohoto čísla zavádíme novou rubriku, kterou jsou testy turistických materiálů. K tomuto kroku jsme se rozhodli přistoupit na základě vašich četných žádostí. V každém z nadcházejících čísel se tak budete moci dočíst nejen o novinkách v outdoorovém vybavení, ale také se alespoň trochu zorientovat v nabídkách firem a ověřit si funkčnost nabízeného zboží byť prostřednictvím našich testů. Věříme, že vám tato rubrika pomůže při rozhodování o koupi toho či onoho z výrobků, kterými budete chtít doplnit svou outdoorovou výstroj a výzbroj. Do tohoto čísla jsme připravili test GPS-ek, která jsou mnohými považována za zbytečnost a takovou tu „frajeřinku“. Za hezkého počasí snad, ale když padne „mlha hustá tak, že by se dala krájet“ vám takováto mašinku může zachránit i život, když vás spolehlivě dovede k vybranému cíli. GPS – Global Positioning System je družicový systém pro určování polohy (v některých tiskovinách je tento systém nazýván NAVSTAR). Byl postupně vyvíjen a budován od roku 1973 podle požadavků amerického ministerstva obrany – vesměs pro vojenské účely, ale od roku 1983 byl zpřístupněn i pro civilní použití (s určitými omezeními). Dnes je tento systém řízen vládou USA, která zodpovídá za jeho přesnost a údržbu. Velký rozmach v civilním užití nastává po roce 1993 a pokračuje dodnes. Systém GPS je tvořen 24 (+3 záložními) satelity na 6 oběžných drahách (navzájem posunutých o 90°) se sklonem 55° a s výškou 20 200 km nad zemí s oběžnou dobou 11 h 58 min a řídícím centrem. Tím je zajištěno, že z jakéhokoliv místa na zemském povrchu lze v kterémkoliv okamžiku přijímat signál z alespoň 5 satelitů. Uživatelé systému dnes neplatí žádné poplatky, jen si musí zakoupit navigační přístroj, jejichž cena však šla v posledních letech značně dolů. Dnes GPS-ka používají stále častěji nejen turisté, ale prosazují se i v jachtingu, letecké Dopravě a řadě dalších oborů. Ještě v loňském roce měli „odpůrci“ tohoto systému jeden významný argument: přesnost systému byla desítky metrů, určení výšky „lítalo“ i o stovky metrů. Podle našich testů v době zavádění SA byla nepřesnost určení výšky mnohdy i 30% až 40%, kdy např. v oblasti Vysokých Tater jsme zdolávali „třítisícovky“ a některé vrcholy na Velké Fatře „přerostly“ hranici 2 000 metrů. „Byla zaváděna“ uvádím záměrně, neboť od 1. 5. 2000 toto již neplatí. Z nařízení bývalého prezidenta USA Bila Clintona bylo zrušeno zavádění tzv. selektivní chyby (dostupnosti) SA (Selective Avalaibility), která změnou kmitočtu vysílaného signálu znepřesňovala určení polohy a výšky. Po zrušení SA se přesnost určení polohy zvýšila na řádově metry, výšku lze měřit s přesností do 10 metrů. Pro výpočet polohy postačí signál tří satelitů, pokud chceme určit i výšku potřebujeme čtyři družice. Pokud chceme určovat polohu s vysokou přesností, potřebujeme satelitů alespoň pět. Obecně platí, že čím více satelitů přístroj zachytí, tím je určení polohy a výšky přesnější. Pro úplnost se musím ještě zmínit o ruské obměně tohoto systému, který se jmenuje GLONASS (GLObalnyj NAvigacionnyj Satelitnyj Systém), který provozuje ruské ministerstvo obrany a který si klade stejné cíle jako GPS. Systém byl dobudován v lednu 1996, kdy bylo na oběžné dráze 24 plně funkčních satelitů. Naše redakce testovala celkem tři modely GPS-ek, které nám ochotně zapůjčila firma Picodas Praha. Jednalo se o modely eTrex, eTrex Venture a Magellan 315. Přístroje jsme testovali ve Vysokých Tatrách (Kriváň, Jahňací štít, horské chaty, sedla, plesa), Západních Tatrách (Ostrý Roháč, Temniak, Kasprov vrch, sedla, chaty), Chočských vrších a při třech přechodech hřebene Malé Fatry (Kriváňské i Lúčanské) a v ulicích či v okolí Ostravy. Na některých vrcholech či horských sedlech jsme tak měli možnost provádět opakovaná měření v rozmezí několika dnů či týdnů a byli jsme mile překvapeni vysokou přesností a spolehlivostí všech testovaných přístrojů. Měření jsou shrnuta v tabulkách. Při prvním startu, kdy dochází k tzv. inicializaci přístroje si GPS-ko vypočte první aktuální polohu. Celá inicializace může trvat i několik minut (až 5 minut), během nichž přístroj získává tzv. almanach s údaji o satelitech systému GPS. Při dalších startech přístroje stačí na výpočet polohy několik desítek sekund (do 45 sekund). Po prvním zapnutí je nutné přístroj nastavit, ale tyto informace se dočtete v manuálech k jednotlivým přístrojům, my je tady vzhledem k jejich obsáhlosti uveřejňovat nemůžeme. Spíše se zaměříme na některé zajímavé funkce a na přesnost testovaných GPS-ek. Magellan 315 – 12 kanálový přijímač hmotnost: 199 g s bateriemi pracovní teplota: –10 °C až +60 °C napájení: 2 tužkové baterie Snadné a vcelku intuitivní ovládání, které se příliš neliší od jiných modelů. Zdá se mi ale, že je o něco méně přehledné než u starších modelů, k některým funkcím je nutné se složitěji prolistovat. eTrex – 12 kanálový přijímač hmotnost: 150 g s bateriemi pracovní teplota: –15 °C až +70 °C napájení: 2 tužkové baterie max. příkon: 0,5 W Snadné, pohodlné a intuitivní ovládání, na které si velice rychle zvyknete. Z testovaných přístrojů asi nejjednodušeji ovladatelný. eTrex Venture – 12 kanálový přijímač hmotnost: 150 g s bateriemi pracovní teplota: –15 °C až +70 °C napájení: 2 tužkové baterie (1,5 V) max. příkon: 0,5 W Snadné a rovněž intuitivní ovládání. Jen je zpočátku poněkud matoucí – pracovali-li jste před tím s modelem eTrex, neboť přibyla tzv. plovoucí klávesa a „rolovací“ šipky již nejsou rolovací jako u eTrexu, ale slouží k nastavení měřítka mapy. Ale i na toto ovládání si velice rychle zvyknete. Z hlediska „složitosti“ obsluhy vychází asi nejlépe eTrex, těsně za ním eTrex Venture a Magellan 315, ale toto hodnocení je krajně subjektivní a je jen otázkou zvyku. Podobně bych řadil i přehlednost a množství zobrazovaných údajů v jednotlivých režimech (tady bych jen prohodil pořadí eTrex Venture a eTrex). Na úplném začátku našeho testu nás zajímalo, jakými žrouty baterií jsou testované přístroje, tedy kolik zátěže poneseme v batozích navíc. Test jsme prováděli opakovaně (u běžných i alkalických baterií), uváděné hodnoty v následující tabulce jsou jejich průměry. Měřili jsme při kontinuálním zapnutí a bez podsvěcování displeje, které by životnost baterií ještě výrazněji zkrátilo. Testováno při +20 °C, při nižších teplotách výkon baterií pochopitelně klesá a životnost baterií se tudíž snižuje. Z testu nejlépe vyšlo GPS eTrex, což nakonec z uvedené tabulky zjistíte sami: Uvedené časy odpovídají době, kdy přístroje signalizovaly nedostatečnou kapacitu baterií (Magellan 315 i zvukovým signálem). Přitom přístroje (než došlo k úplnému vybití baterií a vypnutí přístroje) fungovaly ještě i po této době, což je rovněž uvedeno v naší tabulce. Z uvedeného plyne, že na bateriích nemá cenu šetřit, neboť rozdíly v jejich životnosti jsou větší než rozdíly (poměry) cen takovýchto baterií. Používat lze i nabíjecí akumulátory (Ui=1,2 V oproti 1,5 V u klasických baterií). Čím větší kapacita (1,2 Ah, dnes dokonce 1,8 Ah) tím lépe. Z tohoto hlediska vyšel tedy nejlépe eTrex, v těsném závěsu je eTrex Venture, Magellan 315 vyšel z testu dosti špatně. No a když už jsme věděli kolik baterií sebou vzít, mohli jsme vyrazit do terénu vyzkoušet nejen vlastnosti přístroje, ale i jeho jednotlivé funkce. Funkce (stránky) přístrojů Stránka stav satelitů: graficky řešena u všech přístrojů dosti podobně. Zobrazuje se nejen počet a poloha (vzhledem k horizontu) viditelných satelitů, ale i intenzita signálů jednotlivých satelitů, připravenost k navigaci aj. Stránka měření polohy a výšky: jedna ze základních funkcí GPS-ek. Naměřené hodnoty lze ukládat do paměti přístrojů. U přístrojů řady eTrex i Magellanu 315 lze uložit až 500 trasových bodů. S velkým povděkem jsem kvitoval i ukládání výškového údaje do paměti (na rozdíl od starších přístrojů, např. Garminu 38). Stránka mapa: Na mapě se zobrazuje vámi prošlá trasa a trasové body (waypoint) se svým jménem. Pro lepší přehlednost displeje lze měnit nastavení měřítka mapy. Na stránce lze měnit orientaci displeje aj. Stránka kompas a navigace na cíl: Pomůže vám při navigaci ke zvolenému bodu, pokud jej máte uložen jako trasový bod. V horním okně se zároveň zobrazuje jméno cílového bodu, zbývající přímou vzdálenost a potřebný čas pro dosažení cíle. Pokud se nenecháváte navigovat, pak vám stránka poskytuje informace pouze o vaší rychlosti a směru pohybu vzhledem ke světovým stranám. Kompas přitom funguje jen během pohybu. Při navigaci lze zvolit nejen navigaci na cíl, ale i navigaci v trase, tedy od jednoho trasového bodu ke druhému, pak ke třetímu až nakonec k bodu cílovému. V náročném terénu je tato varianta výhodnější. Trasu si lze předem navolit buď z uložených bodů (v přístroji jsou již uloženy např. polohy vybraných měst) a nebo bodů určených z mapy aj. Třetím způsobem navigace je tzv. zpětná navigace. Tady jde o navigaci po již jednou prošlé trase bez jakékoliv předchozí přípravy. Graficky jsou tyto úlohy řešeny u jednotlivých přístrojů rozdílně. U modelu eTrex Venture se musím ještě zmínit o „mapě“, kde jsou zobrazeny velká města a naše poloha vzhledem k nim. Ty lze do přístroje nahrát datovým kabelem z CD MapSource Points of interest (mapy bodů zájmu), nikoliv podrobných map. Měřítko této „mapy“ lze měnit. Do mapových GPS lze nahrát přesné mapy z CD-romu, ale k těmto modelům se obsáhleji vrátíme v příštím čísle, kdy bude pokračovat tento test. Nastavení záznamu trasy: trasa se ukládá do přístroje automaticky, čehož lze využít při navigaci např. při zpáteční cestě za špatné viditelnosti. Trasu i jednotlivé body lze průběžně editovat. Magellan 315 a eTrex mají záznam trasy automatický, ale u modelu eTrex Venture lze ručně zapnout a nebo vypnout. Pokud je záznam zapnutý, lze nastavit interval ukládání buď podle času (od 1 s po řádově hodiny) nebo podle prošlé vzdálenosti. Přístroje však mají i velkou řadu dalších schopností. Můžete si tak zjistit východy a západy Slunce či Měsíce, dobu vhodnou k rybolovu (jste-li na moři) a spoustu dalších. Vzhledem k rozsahu a pojetí článku nelze uvést všechny, ty jsou obsaženy v manuálech k jednotlivým přístrojům. K některým z nich se vrátíme ještě v příštím čísle. Nejvíce nás zajímalo, jaká je přesnost testovaných GPS. Nejprve jsme na stejném místě a ve stejném čase měřili všemi přístroji, poté jsme v rozmezí týdne a v různých časech měřili na stejném místě stejným přístrojem. Výsledky jsou shrnuty v níže otištěných tabulkách. Z uvedeného plyne, že přesnost současné sítě GPS je velice vysoká. Odchylky v určení polohy se pohybují v rozmezí řádově metrů (při testu jsme nezaregistrovali odchylku větší jak 6 metrů), v případě měření výšek je přesnost řádově 10 metrů (maximální naměřená odchylka činila 11 metrů), takže dnes GPS-ka mohou směle nahradit barometrické výškoměry (a možná je i předčí – s jistými omezeními a při dobrém příjmu signálu). Jako nejpřesnější přístroj se nám jeví eTrex Venture, v těsném závěsu je eTrex a Magellan 315. Magellan 315 vyšel z testu jako nejméně přesný přístroj, ale i jim naměřené odchylky jsou opravdu minimální. Na druhou stranu nutno ale říci, že z hlediska příjmových vlastností je Magellan 315 nejlepší. „Držel“ polohu i v místech, kde nám eTrex-y občas vypadávaly (v místech se špatným příjmem). Přístroje spolehlivě fungovaly nejen v husté mlze a dešti, ale i v hustém lese po dešti, kdy se příjmové podmínky zhoršují. Důležitým vodítkem při koupi je pro většinu lidí i cena. V tabulce jsou prodejní ceny včetně DPH. Přístroj, cena Magellan 315 --- 9 528,– Kč eTrex --- 8 500,– Kč eTrex Venture --- 11 200,– Kč Pokud bychom měli testovaná GPS-ka seřadit od nejlepšího po „nejhorší“ pak by to byl trochu problém. Záleží podle kterého kritéria bychom přístroje vybírali. V redakci jsme se ale shodli na tom, že poměr cena/užitná hodnota + spolehlivost vychází ve prospěch eTrex, pak bychom se přiklonili k eTrex Venture a nakonec k Magallanu 315 (v neprospěch posledního přístroje hovoří především jeho velká spotřeba baterií, která na dlouhých akcích je závažným handicapem). Obecně lze tedy říci, že systém GPS dosahuje vysoké spolehlivosti a přesnosti a v podmínkách špatné viditelnosti může být zcela nenahraditelnou součástí vaší výzbroje; do náročných podmínek či neznámého terénu GPS rozhodně není žádným luxusem a jejich použití můžeme vřele doporučit, ale své využití rozhodně nalezne i v našich krajích. Ve zcela neznámém terénu, jako je tajga v Rusku, lesotundra ve Skandinávii aj. je pak GPS doslova nepostradatelnou nutností. Test dalších přístrojů otiskneme v příštím čísle. Typ baterie, eTrex, eTrex Venture, Magellan 315 Alkalická Panasonic Max (LR6.AM3.1,5 V) 16 h 05 min --- 14 h 45 min --- 8 h 35 min Celkový čas do úplného vybití 16 h 25 min --- 15 h 10 min --- 9 h 55 min Prima (Bateria Slaný) (R6/AA/1,5 V) 4 h 10 min --- 4 h 20 min --- 2 h 25 min Celkový čas do úplného vybití 4h 30 min --- 4 h 45 min --- 3 h 00 min Přesnost měření polohy a výšky Malá Fatra, vrchol Stohu (1608 m) ve stejném čase Přístroj --- naměřená poloha --- naměřená výška eTrex --- N 49° 12,707´ E 19° 05,650´ --- 1605 m eTrex Venture --- N 49° 12,705´ E 19° 05,651´ --- 1607 m Magellan 315 --- N 49° 12,708´ E 19° 05,650´ --- 1611 m Malá Fatra, Velký Kriváň (1709 m), přístroj eTrex Datum --- naměřená poloha --- naměřená výška 13.10.2001--- N 49° 11,252´ E 19° 01,857´ --- 1713 m 14.10.2001--- N 49° 11,253´ E 19° 01,857´ --- 1712 m 19.10.2001--- N 49° 11,253´ E 19° 01,857´ --- 1715 m Malá Fatra, Stoh (1608 m), přístroj eTrex Datum --- naměřená poloha --- naměřená výška 13.10.2001--- N 49° 12,707´ E 19° 05,650´ --- 1605 m 18.10.2001--- A 49° 12,705´ E 19° 05,651´ --- 1609 m Přesnost měření výšky eTrex (e-Trex Venture, Magellan 315) Vrchol či sedlo, chata --- Naměřená výška --- skutečná výška --- Odchylka Chata pod Chlebom (M. Fatra) Jahňací štít (V. Tatry) --- 2222 m (2223, 2220 m) --- 2226 m --- –4 m (–3 m, –6 m) Klak (M. Fatra) --- 1354 m (1353, 1357 m) --- 1352 m --- +2 m (+1 m, +5 m) Kresanica (Roháče) --- 2128 m (2126, 2128 m) --- 2122 m --- +6 m (+4 m, +6 m) Kriváň (V. Tatry) --- 2489 m (2492, 2500 m) --- 2494 m --- –5 m (–2 m, +6 m) Malý Kriváň (M. Fatra) --- 1675 m (1674, 1676 m) --- 1671 m --- –5 m (+3 m, +5 m) Ostrý Roháč (Roháče) --- 2089 m (2085, 2091 m) --- 2084 m --- +5 m (+1 m, +7 m) Stoh (M. Fatra) --- 1605 až 1609 m --- 1608 m --- –3 až +1 m Velká lúka (M. Fatra) --- 1475 až 1478 m --- 1476 m --- –1 až +2 m Velký Kriváň (M. Fatra) --- 1712 až 1715 m --- 1709 m --- +3 až +6 m Převzato z časopisu Turistika a Hory, nakladatelství SKY, autor Otakar Brandos.
Poslední aktualizace: 26.3.2002
Družicové navigační přístroje na mapě
