Loading...
360° fotoaparáty nejsou jenom pro hračičky. Virtuální prohlídky bytů či podniků nabývají na popularitě a právě ony jsou nástrojem, jak jich snadno a rychle dosáhnout. Jak se s fotí s jednou z nich, Ricohem Thetou Z1? Je to opravdu tak jednoduché, jak to vypadá? A co všechno se s fotkami dá vykouzlit? To se dozvíte v tomto článku!
S klasickou zrcadlovkou fotím relativně dlouho, 360° fotoaparát pro mě ale představoval velkou neznámou. Ale ukázalo se, že ho dokáže velmi snadno ovládat i v tomto směru tak nezkušený fotograf jako já.
Po počátečních neshodách, kdy jsem pro spárování s telefonem (pro ovládání je třeba mít staženou aplikaci, která je dostupná pro Android a iOS) musela použít návod (a to já nedělám ráda), už šlo všechno focení hladce. Z mého pohledu je sice aplikace velmi neintuitivní a trvá docela dlouho, než se v ní člověk zorientuje a naučí se s ní zacházet, samotné focení už je ale opravdu jednoduché.
Z1 podporuje formát RAW (konkrétně DNG) i JPEG, fotila jsem tedy do obou formátů naráz. Můžete si vybrat i různé módy podle toho, jak moc chcete mít fotku pod kontrolou - od AUTO přes Av, Tv a prioritu ISO k plnému manuálu.
Já jsem se povětšinou spoléhala na AUTO, abych zjistila, jak umí expozici vypočítat, a musím říct, že ačkoliv plně nezvládá velké kontrasty (obloha prosvítající okny vs. tmavý interiér), jsou výsledky překvapivě dobré. Zkoušela jsem si pak i pohrát s manuálem a nastavila expozici podle světla pronikajícího oknem, ale šum byl při vytahování stínů mnohem znatelnější (na ISO 400) a vadil mi více než jas od oken u kratší expozice.
Kromě toho nabízí i různé další funkce - multibracketing pro ty, kteří si potom fotku chtějí složit, intervalové snímání i kompilaci, se kterou si můžete vyhrát a do jednoho snímku zakomponovat třeba sebe v X pozicích. Zkrátka opravdu široké možnosti jak pro ty, kteří si s ním chtějí užít zábavu, tak pro ty, kteří by ji použili jako pracovní nástroj.
A jak se tedy fotí (nebo natáčí)? Stačí jenom zapnout Wi-Fi a Bluetooth na svém telefonu, zapnout Thetu a umožnit připojení přes Bluetooth a Wi-Fi (po každém zapnutí zůstává toto nastavení shodné jako při vypnutí, takže pokud si s tím nehrajete, nemusíte se po prvním nastavení o nic starat, spárují se automaticky), upevnit ji na stativ, vybrat si mezi focením se samospouští a bez samospouště a zmáčknout spoušť. Toť vše. :)
I když v mobilní aplikaci vidíte 360° snímek v celé kráse, RAW formát se vám nahraje do počítače jako dvě oddělené polokoule. Ty můžete libovolně upravovat tak, jak jste u RAWu zvyklí, tím pádem i snížit jas u oken (byť u přepalů kresbu nezachráníte), zvýšit kontrast či zřetelnost, upravit barevné ladění. Zkrátka žádná omezení.
Se spojováním polokoulí už je to složitější. Pro Lightroom Classic existuje plugin, který vám polokoule spojí, nebo si s fotkou můžete pohrát v aplikaci Theta+, která slouží k úpravám v mobilu, jak jsem to vyřešila já. Kromě "obyčejného" srovnání do linie si tam můžete s fotkou vyhrát a vytvářet s ní i různé abstraktní obrazce, což je vyloženě pro hračičky. :)
Pokud chcete udělat virtuální prohlídku, jsou na to různé prohlížeče a aplikace a také tutorialy na YouTube. V počítači si můžete fotky v plném rozsahu prohlédnout třeba v nativním programu Ricoh Theta nebo Insta360 Studio 2020, kde si můžete stáhnout betaverzi.
Toužíte-li sdílet svá díla s internetovou veřejností, je na to více možností a každý si najde tu svou, využít můžete originální aplikaci od Ricohu, v jednom tutorialu byla doporučena třeba Kuula, které umožňují i otagovat různé místnosti, takže třeba realitní makléři by je mohli skutečně ocenit. Určitě ovšem nejsou jediné svého druhu. :) Pro Facebook by měla fungovat varianta Facebook 360.
Fotit i upravovat tedy může každý, byť úpravy a spojování vyžadují už trochu pokročilejší znalosti a dostatek času, pokud s tím máte nulové zkušenosti (jako já). Věřím tomu, že jakmile už tomu jednou přijdete na kloub, půjde to velmi rychle. Pokud si ale vystačíte i s JPEGy, které vytvoří samotná Theta (ty se nezobrazují v polokoulích), můžete udělat virtuální prohlídku opravdu velmi rychle.
Autorka článku: Anna Jirásková