Loading...

Křišťálové údolí-600 let tradice v novém odění

Testy Cestování

Na zázraky ze skla můžeme být oprávněně hrdí…

Čerstvý projekt prezentace více než 600 let staré tradice výroby produktů ze skla na severu Čech ukazuje na skutečnost, že na jedno ze světových prvenství Čechů se tak trochu pozapomnělo. Pravda, dorazilo sem ocenění světového dědictví UNESCO, to však jen do jednoho z mnoha desítek míst, kde sklo obyvatele pomáhá živit – do výrobny perličkových vánočních ozdob v Poniklé. Další pracoviště se postupně dostala do jakéhosi marketingového stínu – na fakta o slávě české sklářské produkce jsme si tak nějak zvykli a přestali je patřičně propagovat. Neprávem. Řada současných provozů pracuje dodnes metodami, udržovanými – především jednotlivými rodinami – po staletí, přesto však, když tuto práci spatříte, připadá vám, že se díváte na zázrak. Ať už jde o zmíněné vánoční ozdoby, či tzv. duté sklo, díla ze skla masivního, malovaného, barveného, či broušeného. To vše najdeme na území, nově dnes nazvaném Křišťálové údolí.

Kde jej najdeme? Sahá zhruba od Kamenického Šenova po Harrachov. Čím je pozoruhodné a proč se právě tady rozvinula výroba skla? Nechyběly základní předpoklady. Především dostatek potřebných surovin a materiálů – bukového dřeva na vytápění pecí a výrobu potaše, křemičitého písku, vápence, později také barviv. Nutné byly i dostatečné zdroje vody. V počátcích byl sortiment výroby vesměs všude tentýž, teprve postupem času se – se zdokonalováním způsobů výroby a pod tlakem vzájemné konkurence – druhy zboží začaly odlišovat. Na změny v sortimentu měly vliv i různící se módní vlny a změny světového vkusu. Část produkce – někdy i značná - se vždy vyvážela a kdyby se nabídka nepřizpůsobovala poptávce, obchod by vázl. Jak šel čas, vylepšovala se technologie, vznikaly nové druhy zboží, do sklářské produkce se počali zapojovat i umělci – designéři, sochaři, malíři. V rámci projektu Křišťálové údolí existuje i několik míst, kde se můžeme obdivovat průřezu celé historie sklářské výroby – od dob antických až po dnešek.

Jedním z nich je oslnivá expozice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. První exponáty, jež projektu daly vznik, byly shromážděny od řady výrobců již v roce 1868. Za oficiální rok založení se však považuje až rok 1904, kdy se stálá expozice plně otevřela veřejnosti. V letech po druhé světové válce se muzeum cele orientovalo na obory skla a bižuterie. Od roku 2003 spadá pod rezort kultury ČR. Velmi atraktivním oživením objektu se stala nedávná skleněná přístavba podle návrhu architekta Michala Hlaváčka, přezdívaná „krystal“.  V těchto dnech se právě v útrobách tohoto vysoce moderního prostoru otevírá expozice vánočních ozdob, ilustrující nejen celý vývoj, ale i vlivy exportu (poptávky) na tvary a náměty těchto produktů. Prohlídka muzea nenechá chladným jediného návštěvníka – a není divu, jde o do té míry pestrou, na exponáty početnou a historicky komplexní výstavu sklářství, že se právem honosí přízviskem „jediná svého druhu na světě“.

O sklárně Rautis v Poniklé jsme se již zmínili. UNESCO ji zařadilo do nehmotného kulturního dědictví světa právě proto, že jako jediná na světě pracuje na výrobě foukaných perel stále stejnou, více než sto let starou metodou. I přes některé vážné problémy v minulosti si tato výrobna dokázala vytvářet obchodní strategii, která drží firmu při životě. Ponikelské vánoční ozdoby dnes zná celý svět. …

Sklárna na Novém Světě v Harrachově je rovněž v něčem světové unikátní: Je nejstarší kontinuálně pracující sklárnou na světě. Za celou dobu vystřídala pouhých pět vlastníků, z nich nejznámější je šlechtický rod Harrachů, Ti obdivuhodně překonávali různé osudové rány a přivedli výrobu na úroveň světově proslulé vynikající kvality. Dnes v historii pokračuje rod Novosadů, který ke sklářské produkci připojil pivovar, pivní lázně, muzeum a lokalitu tak proměnil ve vyhledávaný turistický cíl.

Od vyučení v Novém Boru, přes sklárnu v Chřibské, poté v huti Ajeto Lindava vedla profesní cesta Jiřího Pačinka až k založení vlastní značky Pačinek Glass.  V Kunraticích u Cvikova rozjel sklářskou huť, později rozšířenou o brusírnu, prodejní galerii, menší restaurant a to vše obklopil tzv. Křišťálovou zahradou. Práci sklářů je tu možné obdivovat v pracovních dnech a otevíracích hodinách, zahradou však může návštěvník procházet v jakýkoli denní i noční čas (je nasvícena) a to po celý rok. V každém ročním období nabízí okouzlující a jedinečné pohledy na rostliny živé, ale i ty skleněné, které v tomto spojení vytvářejí naprosto ojedinělé dojmy. Zdejší návštěva nabízí ještě jeden pozoruhodný „bonus“. Přímo naproti Pačinkově zahradě přes silnici stojí kostel Povýšení sv. Kříže. Z jeho interiéru vytvořil Jiří Pačinek další galerii, tzv. Křišťálový chrám. Je unikátním prostorem, který návštěvníkovi nabídne intenzivní vizuální zážitek ze symbiózy bezmála 200 let starého sakrálního interiéru a současného uměleckého skla. Jsou zde rozmístěny více než tři stovky skleněných objektů z dílny Jiřího Pačinka, mnohé dle návrhů proslulých manželů Roubíčkových, inspirované florou, faunou, ale i běžnými předměty či sakrálními motivy. 

Originalitou se vyznačuje i další sklárna, Lasvit Ajeto v Lindavě. Vznikla v letech 1992 - 1994 na základech bývalé německé manufaktury, zabývající se stříháním a barvením sametu. Tento provoz je považován za jedno z nejvýznamnějších center sklářské výroby na světě. Mezi zakladateli byl i významný český architekt a designér Bořek Šípek. Od počátku sem přijížděli světoví sklářští výtvarníci a designéři, architekti, umělci, herci, filmaři. Ve všední dny tu lze sledovat sklářské mistry při práci a prohlédnout si výrobní prostory. V přilehlé Sklářské krčmě pak se nabízí nejen občerstvení (se skvělou kuchyní), ale návštěvníci si tu pod vedením zkušených sklářů mohou vyzkoušet foukání skla. Sklárna náleží ke společnosti LASVIT, která okouzluje svět svými dech beroucími skleněnými instalacemi a unikátními kolekcemi svítidel a skla už léta.

Křišťálové údolí soustřeďuje desítky firem – nejvíce sklářských, bižuterních a šperkařských podniků pohromadě na celém světě. A nutno podotknout, že je tu ještě i něco takříkajíc „v záloze“.  Krkonošské muzeum v Jelení Hoře (PL) se sklářským muzeem v Novém Boru propagují sklářské tradice po obou stranách hranice pod názvem „Cesta skla“. Projekt je podporován Evropskou unií a zahrnuje provozy na trase Nový Bor – Jablonné v Podještědí – Jablonec nad Nisou – Harrachov – Sklářská Poruba – Piechowice.  Kromě podniků, které si vyberete ke své návštěvě z projektu Křišťálové údolí, můžete na svou trasu přidat jak Sklářskou Porubu, tak Piechowice. Krkonošské muzeum i huť Julia na území Polska se svou historií a současností nesporně stojí za návštěvu také.

Když absolvujeme – byť jen část – sklářských lokalit z obou uvedených projektů, uvědomíme si, že zázraky, které se tu odehrávají pod rukama českých i polských sklářů, jsou něco, nač můžeme být oprávněně hrdí. Často na takové věci v „čecháčkovském“ prostředí zapomínáme. Staré rčení o „zlatých českých ručičkách“ tu znovu nabývá na opodstatněnosti. Tak zdařilou cestu za českým sklem – třeba hned o letošních prázdninách!

(Bližší info: www.crystalwalley.cz)

                                                                                                                      Miroslav Navara
Poslední aktualizace: 3.2.2023
Křišťálové údolí-600 let tradice v novém odění na mapě
Autor: Bosss
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
zavřít reklamu