Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava
Knížku Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava, ve které najdete obrovské množství informací, dále desítky map a snímků uspořádaných do třinácti kapitol, přičemž ta třináctá je na dvaceti stránkách uvedená literatura, si pro její váhu a počet 512 stran rozhodně nepřibalíte do batohu, ale pokud se k ní v knihovně nebo v knihkupectví dostanete, tak si ji alespoň prohlédněte. Proč ?
Z Národního parku Šumava se v létě stalo válčiště ekoteroristů s dřevorubci a s místními obyvateli, přičemž pořádek absurdně zajišťuje policie, jejíž muži a ženy by měli být asi někde jinde než v lese a odtud vynášet jakési aktivisty. Ti, co brání kácení stromů, totiž mávají před televizními kamerami prohlášeními různých vědců, politiků a radují se z každého Šumavana, jemuž blokáda nevadí. Ti druzí mají v ruce hodinky, neboť během začátkem srpna už jenom za 168 hodin může vyletět na další stromy zlatý brouk, jemuž se říká kůrovec. Ovšem Šumava není jen aktuální spor, který v přímém přenosu přenášejí media. Zatímco většina posluchačů, diváků a čtenářů netuší, o co všechno v těchto ekologických protestech jde, našel jsem si knížku, ve které o obrovském území Šumavského národního parku je plno zajímavých informací. Trochu jsem se bál textu v podobě těžké vědy, v níž se nevyznám, ale nakonec jsem se jako občasný návštěvník Šumavy v odborných výrazech neztratil a dost jsem se poučil. Zajímavé je, že ze třiatřiceti na obálce ve sloupci uvedených autorů dva hlavní autoři jsou lidé, kterým zrovna media nenaslouchají a to významnému profesorovi České zemědělské univerzity Stanislavovi Vackovi a bývalému řediteli Šumavského národního parku Františkovi Krejčímu.
Některé kapitoly knížky o Šumavě mají lákavé názvy
Třeba: Co vypovídají přítomné houby o stavu lesa, Rozklad tlejícího dřeva, Situace v NP Bavorský les v 80. - 90. letech 20. století, Rizika přemnožení kůrovců a predikce vývoje.
Se zájmem jsem si přečetl i předmluvu tehdejšího Bursíkova náměstka Františka Pelce, který se sám chlubil, že navštívil ve světě desítky národních parků a přišlo mi, že tuto publikaci uvítal.
Po třech hodinách čtení a prohlížení knížky, kterou vydalo nakladatelství Lesnická práce, jsem byl chytřejší, ale z aktuální Šumavy o to více smutnější.
Kéž by si záhadně medii podporovaní aktivisté, alespoň knihu Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava prohlédli a snažili se spolupracovat na dalších kapitolácch této knihy, neboť ty Ekosystémy, o kterých se zde píše, vyšly v roce 2008.
Přidat do oblibených uživatelů
