Vydání věcí
14.5.2024 7:37
Chápu, pokud mají daná pravidla při vydávání zapomenutých věcí, ale...Začnu od začátku. Měla jsem v Brně partnera, za kterým jsem dojížděla (jsem z Prahy), který byl psychopat, psychicky mě týral, že jsem pak kvůli tomu začala chodit k psychiatričce. Vloni v červnu jsem u nich (I když je mu 50, žije s mámou) spala, on pak prohlásil, že jestli chci, tak ať si ty věci u něj nechám, že až tam budu spát příště, tak ať se s těmi věcmi zase netáhnu. Tašku s věcmi dal do skříně a já si černé triko s nápisem i černé kalhoty pověsila na ramínko. Jenže od té doby mě k nim domů nevzal, nikdy jsem u nich nebyla zase přes noc...Tudíž jsem pochopitelně do té doby téměř zapomněla na obsah tašky. Vloni mi 3x tvrdil, že mi ty věci pošle zpátky...neposlal. Pak mi je měl poslat zpět sobotu před 14 dny...neposlal...Až v neděli. Nejdřív mi je měl poslat autobusem společnosti Flixbus, ale údajně byl spoj zrušen (nebyl), tak ho poslal přes Studentagency. V neděli jsem čekala na spoj 316, který ani takový nebyl, maximálně 309, no a po hodině a půl čekání na daný spoj jsem to vzdala a jela domů. Včera ráno mě to nedalo, napsala jsem Studentagdncy, popsala tašku a zběžně i její obsah, že oblečení, hygienické potřeby a powerbanku. Chtěli číslo jízdenky, jenže to jsem neměla, když mi ty věci poslal můj ex...Napsali mi, že taška, která odpovídá mému popisu je v hale 1 u prodejních okýnek Studentagency. Ještě chtěli jméno a e-mail na mě. Tak já natěšená, že po téměř roce budu mít zpátky věci, jsem tam vyrazila. Vstoupila jsem dovnitř, a u okénka byla mladá holka, kterou zaučoval chlap, kterého jsem tam jednou už viděla. Tak jsem jim to řekla, chtěli číslo jízdenky, což mě trochu rozhodilo, tak jsem řekla, že nemám, protože mi ty věci poslal můj ex. No a jestli mám e-mail. Původně jsem myslela, že mají na mysli moji e-mailovou adresu. To řekli, že ne, že mysli e-mail od něj. To jsem řekla, že ne (nejsme už v kontaktu), že to řešil přes mámu. Řekla jsem jim, že v té tašce mám oblečení, hygienické potřeby a powerbanku. No a ten týpek otevřel tu modrou tašku přes rameno, a chtěl vědět barvu ručníku. Což mě úplně rozhodilo, protože jsem si už ani nepamatovala, že jsem tam někdy nějaký ručník měla. Tak jsem řekla, že nevím, ale že tam mám černé triko s nápisem a kalhoty. Naivně jsem doufala, že se mi zeptají na nápis, co je na tom triku, což si kupodivu pamatuji naprosto přesně. Oni pořád trvali na ručníku, a že pokud to není moje taška, že mi ji nemohou vydat (což na jednu stranu chápu, ale tuhle tašku jsem poznala okamžitě, že je moje), tak jsem jim už zoufale řekla o růžovobílé tašce. Tak si prohlédl růžovobílou stranu dárkové tašky a řekl, že to je ona. Mě přišlo, jako kdyby ten chlap se v tom vyžíval. Tak jsem aspoň pochopila, že jsem v neděli ten Studentagency s tou mojí taškou přehlédla...