Boží Dar – Klínovec – Loučná pod Klínovcem - Oberwiesenthal – Boží Dar

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Boží Dar (1028 m)	Asfalt	0,0 km
Boží Dar je naše nejvýše položené město, které leží na hranici s Německem. Území současného města patřilo od r. 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti posledního pána tohoto rodu připadlo území Jiřímu z Poděbrad, který ho dal jako svatební dar své dceři Zdence, manželce saského kurfiřta. Tím se tato oblast stala součástí saského panství Schwarzenberg. Obec byla založena r. 1517, kdy se zde začalo s těžbou stříbra a cínu, i když v jiných pramenech je psán r. 1528. V pol. 16. století byla objevena dokonce i zlatá žíla. Těžba zlata zde trvala však jen 40 let. Zpočátku se dolovalo jen na povrchu, až později se začaly razit štoly a budovat šachty. Věčně trvající spory o hraniční území byly definitivně vyřešeny tzv. schneebergskou dohodou z 26. října 1556, na jejímž základě byly přesně vymezeny hranice obou zemí a v létě 1558 vyznačeny hraničními kameny. R. 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město. Těžební činnost začala už koncem 16. století klesat, v malém množství se zde cín těžil až do r. 1820. To se již město proměňovalo v poklidné horské městečko. Rozvoj letní i zimní turistiky začal po první světové válce a střediskem turistiky i zimních sportů je od té doby stále. Nezabránilo tomu ani usychání krušnohorských lesů v důsledku průmyslových imisí. Přímo v obci jsou dva lyžařské areály a za obcí velký lyžařský areál Neklid. V okolí obce je okolo 70 kilometrů běžeckých tratí. Od r. 1994 zde vždy před Vánoci funguje Ježíškova pošta. R. 2007 byla otevřena Ježíškova cesta, která má dva okruhy - pro menší návštěvníky je 5,6 km dlouhý okruh, delší 12,9 km dlouhá trasa je určena pro větší děti. Cesta je v zimě upravena i pro běžkaře. My jsme Boží Dar opustili po červené – rozcestník je v parčíku u barokního kostela sv. Anny.
Pod silnicí	Šotolina	0,2 km
Prošli jsme pod hlavní silnicí a po cestě, která vede po sjezdovce, jsme šlapali pěkně vzhůru. Samozřejmě jsme se nezapomněli pěkně rozhlížet – zpátky na Boží Dar, ale i vzhůru na Klínovec. Výhledy za to stojí. Cesta je dobře značená, zabloudit se snad nedá.
Klínovec rozcestí	Šotolina	2,8 km
Červená značka nás na chvilku zavedla na silnici, která vede na Klínovec, po které vede i cyklotrasa. Tady se jeden nesmí nechat zmást. Sice by se po silnic nahoru také dostal, ale hezčí je značená cesta, která po chvíli u přístřešku odbočuje vlevo.
Občerstvení Vyhlídka Klínovec	Šotolina	3,3 km
Kdo pečlivě sledoval červenou turistickou trasu, zahlédne vlevo – jen kousek od značky menší občerstvení s krásným výhledem. Bylo pondělí v polovině května, bylo pro nás tedy překvapením, že bylo otevřeno. Sice možná jen proto, že majitel tam po zimě dělal nějaké opravy, ale měl naraženo a nebyl pro něj problém nám jít pivo natočit. Přes sjezdovku se otevíraly nádherné pohledy na německou stranu s rozhlednou Fichtelberg. Na vrchol to bylo už jen kousek do kopce.
Klínovec (1244 m)	Šotolina	3,8 km
Klínovec je nejvyšší hora Krušných hor. Nějak jsme za samozřejmost považovali, že budou opraveny i okolní budovy. Samozřejmě pamatuji, jak to tam dřív žilo. Byli jsme však trochu zklamaní. Ostatní budovy jsou asi ponechány svému osudu. Zmínka o vrcholu je již ze 16. století v souvislosti s katastrofou – lavina tehdy zničila lesy a poškodila i několik domů. Zemřelo i několik lidí. R. 1817 na vrcholu postavilo město Jáchymov jednoduchou vyhlídkovou dřevěnou pyramidu, kterou r. 1838 nahradila otevřená vyhlídková besídka. Sem v kočárech taženými koňmi přijížděli i lázeňští hosté z Karlových Varů. R. 1868 však shořela. Dne 30. května 1880 byl ustaven Krušnohorský spolek, který chtěl rozhlednu na vrcholu obnovit. Než sehnali potřebné množství financi, postavili během týdne na vrcholu jednoduchou dřevěnou konstrukci. Pak následovala stavba současné kamenné osmiboké vyhlídkové věže, která byla slavnostně otevřena 3. srpna 1884. Je 14 metrů vysoká a na zastřešenou a prosklenou vyhlídkovou plošinu ve výši 14 metrů vede 75 schodů. R. 1893 byl ještě přistavěn malý hostinec. R. 1908 se na vrcholu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Proto zde byla postavena nová rozlehlá hala s kazetovým stropem, kde byly znaky měst, které zde své výrobky vystavovali. Hala byla přestavěna na restauraci, dřívější stáj na ubytovací prostory. Po požáru r. 1929 byl komplex opět rozšířen přibližně do dnešní podoby. Dokonce z Karlových Varů sem jezdila pravidelná autobusová linka. Byly zde už i sjezdovky, sáňkářská dráha a skokanský můstek. Za války objekty zabrali vojáci, v letech 1951-1960 je využívali k rekreaci. Až do r. 1990 pak objekty vlastnil podnik Restaurace a jídelny Karlovy Vary. Jenže za celá léta nebyly budovy udržovány. Řešili se zde jen ty neakutnější opravy. Majitelé se střídali, snad poslední ranou pro objekty byla vichřice v zimě 2002 – 2003, která zničila i střešní krytinu. R. 2003 byl provoz hotelu i rozhledny ukončen. Nový vlastník servisní společnost Služby Boží Dar, s.r.o. měl v plánu kamennou stavbu rozebrat, kameny očíslovat a znovu postavit. Jenže kameny se rozpadaly a nebylo možno je znovu použít. Proto se z důvodu nedostatků prostředků termín opravy rozhledny odsouval. R. 2009 rozhlednu koupilo město Boží Dar, který v rámci podpory přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko zažádal o dotaci z EU. Z těchto prostředků byla vybudována replika původní rozhledny na zcela nových základech. Nepoužitelné kameny byly nahrazeny novými. Nově postavená rozhledna byla zpřístupněna 28. října 2013. S okolními budovami se zatím nic nedělá. Na vrchol je možno vyjet autem, ale také vyjet lanovkou, a to buď z Jáchymova nebo z Loučné. U výstupní stanice by mělo být otevřené i občerstvení. Jen nevím, zda to vše funguje celoročně. Kousek pod vrcholem je restaurace Sporthotel Rudolf. Nám se zdálo nahoře pusto a prázdno, jen ta rozhledna s kruhovým výhledem byla otevřená. Jsou vidět Lužické a Doupovské hory, České středohoří nebo Šumava. Nahoře je dokonce i panoramatická mapa výhledů. Z vrcholu jsme pokračovali dál po červené značce.
Rozcestí Loučná – hájovna	Asfalt	5,5 km
Tady je parkoviště a občerstvení (ale asi otevřené jen v sezóně). Je zde i zastávka autobusu. Odtud pokračujeme po žluté turistické trase, kousek po hlavní silnici, ale za chvilku odbočujeme vlevo po okresní silnici.
Loučná pod Klínovcem – CZ/D	Asfalt	7,4 km
Toto město leží v blízkosti hranice, kterou zde tvoří řeka Polava. První písemná zmínka je z r. 1431, i když obec byla založena pravděpodobně již ve 14. století. Po husitských válkách byla uváděna jako pustá. K rozvoji došlo začátkem 16. století s rozvojem hornictví. Žlutá značka nás dovedla až sem k potoku, dál se musíme orientovat sami. Vlevo po hlavní silnici jít nechceme, tak procházíme městem a snažíme se držet směr na západ.
Oberwiesenthal – kostel Martin Luther Kirche	Asfalt	8,1 km
Naši pozornost samozřejmě upoutal novogotický kostel v Saských Krušných horách. První kostel, tehdy roubený, zde byl postaven v 16. století. Rychle chátral, ale také přestal svoji kapacitou stačit. R. 1665-1669 byl proto postaven větší kamenný kostel. R. 1862 vyhořel, na jeho základech byl proto v letech 1863 – 1866 postaven nový, ten současný. Snažíme se držet směr na západ, problém to není. Toto lázeňské městečko není veliké. Vlevo je hlavní silnice a potok, vpravo se zvedají kopce.
Oberwiesenthal - parkoviště Hotelparkplatz Hotel am Fichtelberg	Asfalt	8,9 km
Dostat se na toto parkoviště problém nebyl. Podle mapy jsme věděli, že tady začíná cyklostezka, po které jsme chtěli pokračovat. Tady jsme chvilku váhali. Chce to jen opatrně přejít hlavní silnici v nepřehledné zatáčce. Cyklostezka vede v oblouku mezi silnicí a pokračuje ve svahu nad řekou. Je to příjemná a pohodlná cesta.
Hlavní silnice - Boží Dar – CZ/D	Asfalt	11,0 km
Po cyklostezce jsme došli na hlavní silnici. Jen kousek vlevo je hranice a bývalé budovy hraničního přechodu, okolo kterých přecházíme do naší republiky. Tady jsem si vzpomněla, jak nás zde celně odbavovali, když jsme před mnoha lety tehdy s malými dětmi přecházeli pěšky podívat se do Oberwiesenthalu. Hned za celnicí odbočuje žlutá turistická trasa vpravo. Ta nás dovede do místa, odkud jsme na výlet vycházeli.
Boží Dar – kostel sv. Anny		12,0 km
Jsme v cíli našeho výletu - u nejvýše položeného kostela v Krušných horách. Zhruba v 30. letech 16. století zde byl postaven raně renesanční dřevěný kostelík. Drsné kutnohorské počasí mu nesvědčilo, rychle chátral. Proto byl r. 1593 nahrazen kamenným pozdně renesančním kostelem. V letech 1605 - 1607 byla přistavěna zvonice. Bohužel vše v polovině 18. století vyhořelo. Současný pozdně barokní kostel byl postaven r. 1771. Nechybělo moc a kostel byl zbourán. Na konci 60. let 20. století byl jeho stav tak špatný, že byl pro veřejnost uzavřen. Proti demolici se postavilo místní obyvatelstvo. Až r. 2016 vypsalo město na jeho záchranu veřejnou sbírku. V r. 2017 jsme se do kostela ještě nedostali. Bohužel nevíme, jak to vypadá letos.

Pohled ze sjezdovky na Boží dar • Fotografie (25) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Už je vidět rozhledna na Klínovci. Kromě rozhledny je na vrcholu 80 metrů vysoká telekomunikační věž.

Občerstvení Vyhlídka Klínovec

Vstoupit do fotogalerie (25 fotografií)

Přesně před dvěma lety, v květnu 2017 jsme si na pár dnů zajistili ubytování na Božím Daru. Mimo jiné jsme se těšili i na to, že se zajdeme podívat na Klínovec, kde opravili a znovu otevřeli starou kamennou rozhlednu. Abychom se trochu prošli, udělali jsme si česko – německý okruh cca 13 km dlouhý s převýšením cca 450 metrů, který vede převážně po značené turistické trase a cyklotrase.

Poslední aktualizace: 26.11.2019

Boží Dar – Klínovec – Loučná pod Klínovcem - Oberwiesenthal – Boží Dar na mapě