Broumov - Meziměstí - Buková Hora - Teplice nad Metují

Příjemná, středně náročná trasa plná výhledů, tedy pokud si k jejímu absolvování vyberete lepší počasí než my. Celková délka je kolem 25 km, dá se ale o cca 3 km zkrátit vynecháním Bukové hory nebo ji v Meziměstí přerušit a rozdělit na dvě. Jako „neokružní“ ji vedu tradičně z nádraží na nádraží (a tentokrát ještě přes nádraží).

V Broumově projdeme přes obě náměstí (foto 1 – 2) a kolem Benediktínského kláštera (viz http://wiki.mapy.cz/index.php/Broumovský_klášter nebo https://www.turistika.cz/mista/broumov-benediktinsky-klastor). Mírně vystoupáme nad město, zde začínají výhledy na Broumovské stěny a Javoří hory a kochat se můžete cca 7 km. Na fotky tentokrát moc nedejte, hory prostě byly v mracích. Sestoupíme do Jetřichova a přes okraj Ruprechtic jdeme po silnici do Meziměstí. Ze silnice je hezky vidět Ruprechtický Špičák, zde jsem si vypomohl jednou starší fotkou, abyste mi věřili.

Meziměstí sice není zrovna architektonickým skvostem, ale pár zajímavostí zde také najdete. Jednak je to velmi hezky upravený zámek s rybníkem a dále pak zdejší obrovské nádraží. Jeho rozloha a hlavně délka (asi 2 km) svědčí o tom, že v minulosti se jednalo o velmi důležitý dopravní uzel zejména pro nákladní vlaky do Polska a zpět. Kuriozitou také je, že v nádražní budově byl vybudován divadelní sál.

Z Meziměstí vylezeme do kopce ke Sluneční bráně. Ta byla na kopci nad Vernéřovicemi odhalena 5.9.2008 v předvečer oslav 600. výročí založení města Meziměstí. Od brány sejdeme do Vernéřovic, když budete mít štěstí, potkáte stádo oveček s jehňaty. V obci si budete připadat jako v holandské kolonii. Je tu holandský kemp, holanďani sem jezdí i do chalup, plno jich bývá i na nedaleké základně u Vernéřovické studánky a tak, když někoho pozdravíte, nejspíš uslyšíte odpověď „helou“. V obci stojí i další zajímavý kostel sv. Michala z tzv. Broumovské skupiny Dientzenhoferových kostelů se starým hřbitovem. Bohužel stejně jako další zdejší kostely dost chátrá.

Přesuneme se přes vesnici polňačkou k bývalému poutnímu místu Vernéřovické studánce, u níž stojí opravovaný kostelík sv. Panny Marie Pomocné a táborová základna s nabídkou občerstvení, samozřejmě psanou nějakou nečeskou hatmatilkou. Jinak je to ale pěkné místo. Odtud je možné pokračovat po červené značce rovnou do Teplic nad Metují a trasu si zkrátit. Byla by ale škoda nenavštívit Bukovou horu. Proč? Nejlepší odpověď najdete na této stránce - http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=aa13a81f-fbe9-47fb-bd80-c40047513ca6. Takže po žluté značce vyšplháme nahoru. Přestože se jedná o tragické místo, má svoje zvláštní kouzlo. Dolů sestoupíme opět po červené, ale pozor. Nebude to značka pro pěší turisty, ale cyklistická. Ta nás svede do Horních Teplic a zanedlouho dojdeme do centra Teplic nad Metují. K nádraží je to pak asi 1,5 km po modré na nádraží.

Úsek trasy z Broumova k Vernéřovické studánce byl jednou z posledních turisticky značených cest, kterou jsem v tomto krásném koutě Čech neměl projitou. Vyhýbal jsem se jí snad proto, že na ni nemám zrovna hezké vzpomínky z dětství. Celou tuto oblast jsme procházeli tehdy s rodiči v rámci dovolených, trávených na chalupě v Horním Dřevíči. Můj otec, silně nábožensky založený, využil v roce 1968 svých kněžských známostí a vyjednal exkurzi do broumovského kláštera. Něco, co mě absolutně nebavilo, bylo mi 10 let. Strávili jsme tam celé dopoledne, já svou otrávenost dával okázale najevo, čímž jsem taťku pochopitelně naštval, takže nedošlo ani na původně přislíbenou zmrzlinu. Místo toho jsme šli pěšky do Meziměstí. Já pusu jako škrpál, oko zapíchnuté 2 metry před sebe... Hned v noci poté nás vzbudil hluk letadel a jeli jsme kvapem domů, protože bylo 21. srpna 1968. Snad proto jsem na tuhle cestu zanevřel a prošel ji s manželkou až teď na prvního máje. A je nám oběma jasné, že se sem brzy vrátíme znovu, protože ty výhledy si prostě ujít nenecháme.