Český kras - cca 15 km trasa: Dobřichovice – Karlík (obec) – Vonoklasy - zřícenina hradu Karlík - Mořinka - Karlštejn, 1. karlštejnský mikropivovar Karlíček a Dům hodin

Asi před 3 týdny jsme se byli projít z Dobřichovic do Řevnic. Tehdy jsme šli pohořím Hřebeny. Pohled přes trať a údolí Berounky na protější svahy se nám tak zalíbil, že jsme si řekli, že příště si to musíme projít tam.

Tentokrát se nám podařilo vytáhnout na výlet i kamarády. Na výlety chodí rádi, jen je vždy problém, že mají naplánovanou jinou aktivitu. Tak ne vždy se sejdeme v hojném počtu.

Do Dobřichovic jedeme vlakem. Z nádraží jdeme po zelené přes řeku a do města. My to tady už známe. Do města k zámku jsme se zašli minule také podívat. I když předpověď počasí byla příznivá, ráno je poměrně zataženo a mlhavo. Ale neprší.

S kamarády jsme se prošli i okolo zámku a pokračujeme po zelené. Najednou míjíme kamenný teploměr s označením teploty 40,4°C . Je tady od r. 2013. Připomíná den 20. 8. 2012, kdy tady byla naměřena nejvyšší teplota na území České republiky od začátku měření r. 1770.

V parku zelenou necháváme odbočit vlevo. My pokračujeme rovně, abychom se dostali na Karlickou ulici, kudy vede Cesta mramoru. Zde je kamenná alej ze soch, které byly vytvořeny v rámci mezinárodního sochařského symposia. Konalo se každé 2 - 3 roky, v letech 2003, 2005, 2007, 2009, 2011, 2014 a 2017. Jsou to sochy moderní. Některé nás moc nezaujaly, nerozumíme ani názvu, ale některé se nám docela líbí. Samozřejmě jak komu. Každopádně některé jsou hodně zajímavé. Tady dostávám první pochvalu za zvolenou trasu.

 

Přicházíme do obce Karlík. Podle archeologických nálezů byla tato oblast osídlena již v době kamenné a bronzové. Nejstarší dochovanou památkou je románská rotunda sv. Martina, která nyní tvoří presbyterium současného kostela. Znalci odhadují její vznik na poč. 12.století. U kaple byl křesťanský hřbitov. Když pravděpodobně ve 13. století byla u Berounky založena tvrz Dobřichovice, která střežila důležitý brod přes Berounku, ztrácela tato obec na významu. Přesto právě Křížovníci z Dobřichovic k rotundě přistavili kostel sv. Martina a Prokopa. Velký význam pro obec bylo období vlády Karla IV., který nad obcí vybudoval hrad Karlík, který byl významnou součástí systému, který bránil nedaleký královský hrad Karlštejn. Podle pověsti tam občas pobývaly i manželky Karla IV.. Karel IV. tady začal zakládat i vinice. Dnes se dochovaly jen názvy Krásná stráň a Viničná alej.

Dnes je obec významnou rekreační oblastí.

Obcí procházíme. Jdeme se podívat i ke kostelu sv. Martina a Prokopa, kde je stále zachována původní rotunda. V pol. 18. století byl upraven a rozšířen̠ v barokním slohu. R. 1767 byla přistavěna věž. Poslední novorománská přestavba je z r. 1889.

Stejně jako v Řevnicích, i tady se setkáváme s obrovskou šachovou figurkou. Tady se však dozvídáme víc. Jsou to Karlštejnské šachy – je to karlštejnská kuriozita z r. 2011. Figurky vytvořil Vladimír Glaser se svými 21 pomocníky za 5 měsíců. Tady je dokonce šachovnice. Černobílá pole jsou označena č. 1 – 32 a na každém poli je napsáno, kterou figurku kde lze najít. Tam kde je pouze název figurky beze jména obce, tak ta nebyla ještě umístěna. Aspoň tehdy - v době vzniku této šachovnice. Dokonce na uvedeném místě se snad nechá sehnat šachovnice s mapkou a razítko. To jsme tedy nezkoušeli, ale možná by nebylo špatné si tyto obce obejít. Ale to asi až nebudeme mít co dělat.

Po zelené procházíme obcí a přicházíme do lesa. Jdeme v listí po úzké pěšině do kopce. Naštěstí je sucho, tak se jde dobře i po tom listí. Začíná sice poprchávat, ale naštěstí to netrvalo dlouho. Ani jsme se nesnažili vyndat něco proti dešti.

Na rozcestí Krásná stráň – sedlo vede kromě žluté a zelené trasy také naučná stezka Okolím Vonoklas. Měří 8,3 km a vede na pozoruhodná místa, okolo památných stromů, ale také na vyhlídky s neopakovatelným výhledem do krajiny. My si projdeme jen její kousek, i když to může být zajímavé. Jenže přidat si dalších možná 7 km, to už by bylo na dnešek moc. Tady se neplánovaně rozdělujeme. Nejdeme zcela pohromadě, ti nejrychlejší vpředu automaticky pokračují po zelené a po naučné stezce. Já, když vidím ten kopec, tak odmítám stoupat - jako jediná volím přímější a mírnější cestu po žluté, ale také po naučné stezce, která se tudy vrací do obce. Ti ostatní se přece nenechají zahanbit a tak stoupají také. Ale ví o mně a také ví, že se dnes na dalším rozcestí těchto dvou turistických tras zase sejdeme.
Cesta do kopce je delší. Vím, že na ně budu chvilku čekat u prvních domků obce Vonoklasy. Jenže čekám skoro 10 minut. Už mám obavy, zda po zelené odbočili. Jestli náhodou nejdou až do Černošic. Ale je to dobré, už je slyším. Samozřejmě se kochali. Jejich cesta byla prý hezčí, protože byla s vyhlídkou. Viděli pohoří Hřebeny s rozhlednou Korunkou. Já ji o chvilku později také zahlédla.

Obcí neprocházíme. Na jejím okraji – na rozcestí U vyhlídky odbočujeme prudce vlevo okolo vysoké kamenné zdi, za kterou je ukryta velká vila. Podle zde zazděné cedule zjišťujeme, že byla postavena r. 1948 jako Středisko kultury, tělovýchovy a oddechu svépomocí občany této obce. Stoupáme dál po červené po okraji obce až na rozcestí Na Kunšově, kde odbočujeme opět vlevo, ale stále se držíme červené. Začínáme však prudce klesat. Stále jdeme listnatým lesem, takže po cestě plné listí. Ale tady to pěkně klouže. Je nutno jít opatrně, spadnout tu nechceme.

Jdu poslední a jako jediná jsem si všimla neznačeně odbočky na zříceninu hradu Karlík. Chlapi se vracet nechtějí, také se jim tam asi nechce šplhat. To mne neodradilo, aspoň zpočátku. Jenže jdu stále do prudšího a prudšího kopce. Nejradši bych to vzdala, ale to by bylo řečí. Už cestou vzhůru mám strach z cesty zpátky. Nahoře jsem však ráda, že jsem to nevzdala. Tam se mi líbí. Vrchol je téměř rovný. Mám pocit, že tam byly vidět jen malé terénní nerovnosti, ale někdo tam dělal sondy a odkryl část zdí.

Cestu zpátky jsem kupodivu zvládla. Chlapi čekají na nedalekém odpočívadle, dávají svačinu. Nechyběli ani štamprdličky.

Po červené pokračujeme dál přes obec Mořinka, kde je vesnická památková zóna. Je tu dlouhá obdélníková náves s hezkými zděnými i roubenými usedlostmi a s malou kapličkou sv. Pauluse se zvoničkou na čtvercovém půdoryse. Byla postavena v poslední třetině 19. století. Nedaleko obecního úřadu vidíme další šachovou figurku. Na konci obce se s námi loučí boží muka – opět na čtvercovém půdoryse.

Přecházíme silnici z Dobřichovic do Mořiny a po červené klesáme ke Karlštejnu. Procházíme hezky zvlněnou krajinou. Jen bohužel výhledy se dnes nekonají. Ale naštěstí neprší.

Už cestou lesem na nás vykukují střechy nádherného hradu Karlštejn. Dokonce vidíme i jednu mohutnou skálu, která nám brání ve výhledu na hrad. Když se blížíme k obci, ukazuje se nám hrad z jiných pohledů. Je to nádherný hrad, který je hodně znám, který jsem i já viděla hodně často, ale stále na něm mohu oči nechat.

Jak přicházíme dolů, tak hned na rohu je restaurace Pod Hradem. Tam jsme kdysi byli, vedeme tam kamarády i dnes. Dáváme jídlo a pivo a trávíme zde čas, který nám zbývá do odjezdu vlaku. Mezitím ještě jednou sprchlo, ale když vycházíme, svítí sluníčko.

Ve zdejším infocentru kupujeme 3 půllitrovky piva, která pro Karlštejn vaří prý v Berouně. Etikety mají hezké, ale pivo nás tedy vůbec nezaujalo. Ani se nám nechce věřit, že tohle vaří Berounský medvěd.

Vlevo míjíme dům, kde má být 1. karlštejnský mikropivovar Karlíček. Údajně vaří pivo od r. 2008 – tehdy však hlavně pro svoji potřebu a svých kamarádů. Pivovar otevřeli r. 2020. Víme, že vaří pivo Karlíček, jenže se nám ho ještě nepodařilo ochutnat. A nepodaří se ani teď, i když podle vyvěšené cedule a informaci o otevírací době má být otevřeno. Jenže zajímavý je dovětek – pokud tuto ceduli vidíte, je zavřeno. To si mohl odpustit, to vidíme i bez cedule.

O kousek dál je Dům hodin. Je zajímavé, že jsem si ho asi nikdy nevšimla. Je to muzeum, kde je až 1000 hodin. Jsou tu hodiny ze všech koutů světa, všech typů a velikostí, od významných firem i ty bezejmenné. Podívat se nechá i do hodinářské dílny.

Před domem je zvonkohra z r. 2013. Tvoří ji 10 zvonků různých velikostí, které jsou upevněny na žulovém obelisku z liberecké žuly. Zvoní každých 15 minut. V celou pak zvonkohra ještě zahraje jednu melodii z 1200 možných písniček. To musí být moc pěkné. To si to musíme příště naplánovat lépe.

Teď to máme akorát, abychom to stačili na vlak. K nádraží odbočujeme u Budňanské skály, kterou tvoří mořské usazeniny z doby asi před 380 – 420 miliony let. Přecházíme Berounku. K nádraží je to kousek. Sotva jsme stačili koupit jízdenku a už je tu vlak.

Obávala jsem se, aby mi kluci nenadávali, že jsem nevybrala nic pořádného, ale chlapci jsou hodní, jsou spokojení. Výlet se vydařil, jen ty výhledy by mohli být lepší. Ale nezmokli jsme a to je moc dobře.

Český kras - cca 15 km trasa: Dobřichovice – Karlík (obec) – Vonoklasy - zřícenina hradu Karlík - Mořinka - Karlštejn, 1. karlštejnský mikropivovar Karlíček a Dům hodin na mapě