Další dobrodružný pokus o zdolání Jevišovic, tentokrát z Jaroměřic n. R.

Jaroměřice  •  Fotografie (23)  • Foto: Isolda11

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

jdeme špatně, tady už jsou jen "jeleni"

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Na jeden z prvních červnových výletů jsme si zajeli do Jaroměřic nad Rokytnou, odkud jsme chtěli - tentokrát z druhé strany - konečně zdolat dosud nepřátelsky nám nakloněné Jevišovice:-) Vydali jsme se tedy z náměstí po žluté značce na Příštpo, kam to bylo 4,5 km ještě celkem pohodlnými polními cestami, přes rozcestí Královec zhruba v polovině. Z této docela zapadlé obce jsme se už dali po modré do lesů a brzy začali bojovat s poměrně zarostlými cestami. Nedaleko za rozcestím Příštpocký les (2,5 km) jsme značku ztratili úplně a udělali si menší zacházku, snažíce se držet alespoň širších cest, tvořících v té oblasti naštěstí víceméně pravoúhlou síť. Takže když jsme posléze zhruba lokalizovali na mapě naši situaci, dostali jsme se na značku zpět a dokonce i pochopili, kde jsme z ní sešli, procházela totiž v 1 místě téměř neprostupným houštím bez náznaku cesty. Po dosažení poněkud schůdnější Cyklotrasy a posléze dokonce lesní silničky se nám šlo zase chvíli lépe, kousek za hájenku Kyničky (3 km) jsme ale museli odbočit k Líšnému rybníku (1,5 km). Nějakou dobu jsme zase celkem zvládali, ale odbočka ke zřícenině Bukovina (2,5 km) a posléze cesta z ní nás opět potrápila zarostlými a místy opravdu špatně značenými cestami. Z rozcestí Pod Bukovinou (0,5 km) se část výpravy, do té doby šťastnější, protože první a méně bloudící, dala po modré značce rovnou do Jevišovic, zatímco my - znalí této cesty - jsme zvolili raději maličko delší variantu po zelené přes Jiřice (1,5 km). Na návrší u obce se na nás sice hned ze 2 stran hnaly bouřky, které nás odradily od návštěvy zdejší malé rozhledny, ale k našemu nesmírnému překvapení nás nakonec nechaly na pokoji, jen nás svým bubláním popohánějíce posledním úsekem po žluté značce přes Černý les (2 km) a Střelice (2,5 km) do Jevišovic (1 km). Zbytek výpravy dorazil sice o trochu dřív, ale tak popálený od kopřiv, že jsme mu nezáviděli. Stejně jako při našem minulém, tehdy nezdařeném pokusu o opačný směr této trasy, jsme zakotvili ve stylové restauraci v opravené barokní sýpce v centru městečka. No a jelikož i sebelepší cestovatel se někdy utne, uposlechli jsme poté - v euforii ze šťastně dokončené pouti - na autobusové zastávce dobré rady jedné z místních obyvatelek ve smyslu, že "tento autobus ještě není ten správný, objíždí to bůhví kudy a za chvíli přijede další", abychom za tu chvíli pochopili, že sice přijede, ale až za 2 hodiny..!;-) Ale protože my se jen tak snadnu nevzdáváme, místo zpátky do hospody jsme se posilněni vydali po jeho trase krásným podvečerem po silnici přes Bojanovice do Hlubokých Mašůvek (10 km), kde jsme posléze do zmíněného autobusu (i se zmíněnou moudrou paní) nastoupili a odjeli přes Znojmo šťastně domů...

Autor: Isolda11

Další články autora: 570

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli