Frýdlant nad Ostravicí - Ondřejník - Kozlovice - Hukvaldy - Dolní Sklenov (Frýdek Místek)

Modrá nás cede kousek podle kolejí, podcházíme koleje a jsme na křižovatce

Po poměrně prudkém výstupu (3 km z Frýdlantu),  zčásti podle potoka, zajímavých stavení, s občasným výhledem na Lysou horu jsme stanuli na louce - tady jsou ty věžičky - jinak chata Ondřejník.

Chata byla postavena Klubem českých turistů v letech 1906-1907, tedy ještě v době Rakousko-Uherska. V bezprostřední blízkosti se nachází kaple sv. Ant. Paduánského, u které se každoročně koná pouť.

V chatě je  restaurace, na patře pokoje, venku letní terasa. Po pár schůdkách se kouknete oknem do restaurace a příjemný hostinský vám donese objednané pivo. Naběhá se - výčep má na druhé straně, ale zjevně mu to nevadí.

Po příjemném posezení s výhledy na Lysou horu i na Radhošť a usušení propocených triček, se vydáváme na další cestu.

Zhruba po 4 km z chaty pod Ondřejníkem jsme se dostali k pár chatkám. Žlutá pokračuje za cestou  přes louku a opět do kopečka, my se vydáváme do Kozlovice přímo po  silničce vpravo mírně z kopečka.

Po dalších 2 km docházíme na náměstíčko, kde je fojtství a tam i místní pivovar. Hladoví a žízníví se moc nerozhlížíme a hrneme se dovnitř. První dojem je bezvadný.

Kozlovický pivovar najdete vpůvodních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Mezi malými pivovary má své zvláštní postavení, kouzlo a specifikum. K základním rysům interiéru patří zachování původních cihlových klenutých stropů. K výrobě využívá otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.

Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku...

Obřadní sál v prvním patře pivovaru je zajímavostí i raritou. Vstup do patra je volně přístupný, takže doporučuju k prohlédnutí. Podle zájmu a požadavků snoubenců prý zde oddává kozlovický starosta.

Pivovar byl  slavnostně otevřen 20.12.2008. Vyrábí se zde kvasnicové nefiltrované ležáky plzeňského typu - světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt. Samozřejmě jsme neodolali a obě piva ochutnali. Nevím, zda jsme byli tak žízniví, utahaní, ale pivo nám skutečně zachutnalo. A k tomu i dobrý oběd.

Jen s ubytováním to bylo horší. V blízkosti je zrekonstruované stavení bývalého mlýna s možností ubytování. Krásně zrekonstruované - krásné ceny. Ale abychom večer přišli, ulehli a ráno vstali a odešli? Zkusíme to jinde. A tak pokračujeme podle plánu dál po žluté značce.

Do Hukvald jezdí malý vláček (po silnici) - bohužel nám ujel. Na autobus bychom  museli taky dlouho čekat, a tak jdeme pěšky.

Zhruba po 700 m  jsme u rozcestníku a odbočujeme po žluté ze silnice vpravo. Kdesi v dálce a výšce jsme zahlédly Hukvaldy.

Po cca 2 km oborou přicházíme k soše lišky Bystroušky s pamětní deskou Leoši Janáčkovi, hukvaldskému rodákovi. Vlevo je přírodní amfiteátr a vpravo odbočka 1 km na hrad. Hurá, zdá se, že by se to nechalo stačit. Ale cesta je do kopce a max. tak 15 minut času. Tak honem.

Po jedné  z mnoha cest jsme seběhli dolů do Hukvald a  v prním pohostinství se začali zajímat o to, jak je to zde s ubytováním. Špatně. Jsou tam dva hotely s cenami pro normálního smrtelníka zdálo se nám přemrštěnými a tak jsme se rozhodli přesunout se na noc do Frýdku Místku. Tam musíme sehnat něco levnějšího. Autobus jel večer po 20. hodině. A tak dojdeme do Dolního Sklenova, kde se má točit další místní pivo.

Jsme na počátku Dolního Sklenova a míříme k hostinci.