Nové Hamry - Horní Blatná - na rozhlednu Blatenský vrch a zpět
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Nové Hamry (690 m) - u penzionu Jindřicha Pořízka | Asfalt | 0,0 km | ||
Kdo se necítí na takovou trasu, má možnost si to zkrátit a z Nových Hamrů do Horní Blatné jet vlakem. Nádraží je kousek od křižovatek silnic – když se koukáte na barevnou velkou tabuli s vyznačenými naučnými stezkami, běžeckými tras a sjezdovkami, tak vpravo vidíte mírnou cestu do kopce – ta vás dovede po zhruba asi 5 minutách na nádraží. Kdo se rozhodne pro pěší výšlap, vydá se zhruba 6 km po silnici. Provoz je nepatrný, navíc silnice je samá zatáčka, takže auta zde skutečně rychle nejezdí. Je to příjemná vycházka lesem, vpravo vidíte Bílý potok, občas se vám otevře výhled do okolní krajiny. Menší polovinu cesty stoupáte po Borovém vrchu, abyste nakonec klesli nejdřív k hájovně Vlčině, odkud se vám otevře pohled na Horní Blatnou. |
||||
Horní Blatná - nádraží (871 m) | Asfalt | 4,2 km | ||
Cesta vede okolo nádraží, takže pokud jste se rozdělili, snadno se zde zase shledáte. Za viaduktem narazíte na turistické značky a vydáte se po žluté 0,5 km na náměstí. |
||||
Horní Blatná - náměstí (892 m) + 1. zastavení NS | Asfalt | 4,6 km | ||
První osadníci přišli do zdejšího kraje pravděpodobně v době kolem konce 12. století. Ve 14. století pak nastala druhá osidlovací vlna, která vyvrcholila až koncem století šestnáctého, kdy vznikla Horní Blatná (r. 1532), ale i Jáchymov a Boží Dar. Osidlování tohoto území bylo úzce spjato s těžbou cínu a důlní činností, jejichž počátky se zde datují na konec 15. století. Počátek 17. století byl ve znamení prudkého poklesu těžby cínu. Začala převažovat těžba stříbra a kobaltové rudy. Na počátku 19. století nastává postupný zánik zdejších dolů, způsobený dovozem levnějších surovin ze zahraničí. V Horní Blatné tehdy byla sklárna na výrobu kobaltového skla a vznikala také náhradní domácí výroba - krajkářství a výroba plechových pocínovaných lžic. Po osvobození v květnu 1945 došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. Po něm pak následovalo doosídlování navrátilci a přistěhovalci z vnitrozemí. Dnes je Horní Blatná celistvě zachovaným renesančním městem - jediným v Západočeském kraji. Nejstarší dochované stavby jsou dokonce goticko-renesanční. Je to i významné horské rekreační středisko. Město Horní Blatná je městská památková rezervace. Dominantou náměstí je jednolodní kostel sv. Vavřince. Jeho stavba byla dokončena r. 1564. Roku 1700 byl pro místní kostel odlit zvon. Roku 1754 byl zdejší protestantský kostel podroben barokní přeměně. Má dvě věžičky při západních nárožích a mohutnou věž na východě - osmibokou v horní části a čtyřbokou ve spodní části. Západní vchod do kostela má pravoúhlý portál, nad ním je nika s mušlí a se sochou svatého Vavřince. Nárožní věžičky mají od západu dvířka, nad nimi niky se sochami - na severozápadní straně Immaculaty, na jihozápadní straně panna Marie s Ježíškem. Velkou zajímavostí kostela je jeho plochý dřevěný strop. V roce 1993 byla zahájena oprava kostela sv. Vavřince, dokončena byla o čtyři roky později. V letech 199 – 1999 byl v rámci oprav kostela opraven také hodinový stroj a úchyt zvonů. Když jsme zde letos byli, měli jsme velké štěstí. Sluníčko svítilo do kostela pod tak bezvadným úhlem, že nám vnitřek kostela krásně nasvítilo. U kostela je 1. panel naší naučné stezky „Vlčí jámy", který informuje o historii města. Za kostelem jsme se vydali vlevo po žluté turistické značce, která zpočátku vede stejně jako naše naučná stezka. Po chvilce se od nás odděluje červená turistická značka – po ní se vrátíme zpět. Cesta vede po lukách s krásnými výhledy do širokého okolí. |
||||
2. zastavení „Cínová ložiska“ | Šotolina | 5,2 km | ||
Toto zastavení vás upozorní na bývalý důl Konrád a jeho štoly, na hromady vyrýžované hlušiny, na vyrovnávací nádrž na přívod vody k rýžovišti. V těchto místech je dokonce vybudováno ohniště, kousek dál lavička s výhledem do okolí. |
||||
3. zastávka „Blatenský vodní příkop“ | Šotolina | 5,7 km | ||
Blatenský vodní příkop je významné technické vodní díloz let 1540 – 1554. Jedná se o přivaděč vody z Božího Daru přes Myslivny, Rýžovnu , Bludnou do Horní Blatné. Kanál ústí do Blatenského potoka. Přiváděl vodu nutnou k praní získané rudniny a pro pohon strojů. Měří téměř 12 km. V letech 1995 – 2001 byl značně poškozený Blatenský příkop opraven. Takže je z větší části zachovalý. Na této zastávce je vybudováno příjemné odpočivadlo. |
||||
4. zastavení "Lesy" | Šotolina | 6,2 km | ||
Toto zastavení se nachází na rozcestí. Žlutá značka pokračuje do obce Potůčky. Zde se dočtete, že dřívější prales se stal nedílnou součástí tehdejšího podnikání. Dřevo bylo potřeba na budování obcí, k důlní činnosti. Později dokonce byla vydána vrchností řada opatření, která zakazovala jakékoli kácení stojícího čerstvého dřeva, ale přesto nebylo zabráněno devastacím, které následovaly. My pokračujeme po naučné stezce, která odbočuje lesní pěšinou vpravo. Po chvilce ale přijdeme na širokou cestu, po které se vydáme vpravo do poměrně prudkého kopce. |
||||
Blatenský vrch - rozhledna (1043) | Šotolina | 7,0 km | ||
Jsme na vrcholu Blatenského vrchu. Vrchol je budován žulami tzv. blatenského masivu, které v okolí tvoří skalní útvary, balvany a balvanité sutě. Na žulu jsou vázána ložiska cínových rud, která zde byla dobývána. Zdejší rozhledna je nejmladší ze čtveřice rozhleden v české části Krušných hor (další jsou na Klínovci, Plešivci, na Tisovském vrchu). O její vybudování se zasloužil Spolek pro zimní sporty z Horní Blatné, který chtěl vybudovat poblíž města turistické a lyžařské středisko. Stavba byla započata r. 1912 a 5. července následujícího roku byl slavnostně otevřen horský hotel s restaurací a vyhlídkovou věží. Horský hotel byl velmi oblíben a roku 1927 rozšířen přistavením sálu. Po 2. světové válce byl objekt obsazen pohraničním vojskem a chátral. Hotel s restaurací nakonec musel být stržen a zůstala pouze samostatně stojící kamenná rozhledna jako vzpomínka na staré časy. Je vysoká 21 m, vystoupáte po 85 schodech, odměnou je kruhový rozhled na nejvyšší vrcholy – Klínovec, Fichtelber, Božídarský Špičák, Tisovský vrch a Plešivec a samozřejmě i na Horní Blatnou. Nutno podotknout, že sice tam nestojí žádný hotel a výletní restaurace, ale možnost občerstvení tam v malém kiosku samozřejmě je. Od rozhledny pokračujeme naučnou stezkou po červené turistické značce. |
||||
5. zastavení „Ledová jáma“ | Šotolina | 7,1 km | ||
Jedná se o propadlinu až 15 m hlubokou a velmi úzkou. Je vytvořena hlubinou těžbou cínové rudy. Jde o pozůstatek dolu Jiří, dnes už zčásti zasypaný uvolněnými kameny ze stěn. Podle historických pramenů důl dosahoval hloubky až 50 m. Vzhledem k profilu této průrvy se zde vytváří teplotní režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu, takže i v létě se zde uchovává tzv. jeskynní led. Ledová jáma je zákonem chráněná jako přírodní památka. |
||||
6. zastavení „Vlčí jáma" | Šotolina | 7,4 km | ||
Cesta pokračuje podle skalní průrvy až k dalšímu zastavení - to je druhá chráněná přírodní památka. Propadlina ukazuje zbytky starých zřícených chodeb a komor. Je přes 120 m dlouhá, asi 14 m široká a až 25 m hluboká. Důl Wolfgang byl jeden z největších dolů tohoto revíru, hluboký až 85 m, což bylo na tu dobu značné. Z této strany je možný vstup do části této průrvy. Pokračujeme v přímém směru, až dojdeme na nám známé rozcestí. Odbočujeme vlevo zpět k městu. |
||||
7. zastavení "Muzeum" | Šotolina | 8,2 km | ||
Jak jsem se později dočetla 7. zastávka má být u muzea, i když jsem tam tabuli neviděla. Je to dům č. 127, kterého jsem si však všimla hned na začátku naší cesty. Na vstupním portálu je rok 1754. Je to typ měšťanského domu z 18. století, v přízemí zděný, patro je hrázděné. Západní průčelí i střecha jsou kryty šindelem. Místnosti jsou klenuté, v jedné je dokonce zachována štuková výzdoba stropu. Nad schodištěm je kazetový strop. V muzeu je umístěna expozice, která se vztahuje k těžbě cínu. Otevírací doba: Lichý týden: St, Čt, Pá od 09:30 do 15:00 hod. So + Ne Zavřeno Sudý týden: St, Čt, Pá od 14:00 do 18:00 hod So, Ne od 09:00 do 12:00 a od 14:00 do 17:00 hod tel : 353892046 nebo 353892000 |
||||
Horní Blatná - restaurace Modrá hvězda | Asfalt | 8,4 km | ||
Naši krásnou procházku nádhernou přírodou jsme samozřejmě přerušili na náměstí, kde si můžete vybrat, kam zajít na oběd. My jsme se vyjímečně rozhodli pro Modrou hvězdu proti kostelu. Hlavně i proto, že jsme tam ještě nebyli, i proto že tam vaří známý z Nových Hamrů. Musím přiznat, že jsme se najedli dobře, i když by to šlo na tamější poměry asi i levněji. Nyní nás čeká už jen cesta zpátky, zhruba 8 km dlouhá. Tentokrát samozřejmě ne po silnici, ale po zelené turistické značce. Přes město jsme se vydali stejnou cestou k trati. |
||||
Horní Blatná - U pilota | Šotolina | 8,9 km | ||
Je to vlastně naše oblíbená hospůdka, dalo by se říci taková domácí, která je na trase. Hlavní vchod je shora ze silnice do Potůčků, ale není problém vstoupit zdola od silnice do Nových Hamrů přes zahradu, kde si samozřejmě můžete nechat příp. i kola. A velice příjemné je posezení na malé terase, kde se vyhříváte na sluníčku a kocháte se výhledem do kraje. Takže jsme se zde samozřejmě museli také zastavit. Nabízí zde také teplou kuchyni, ale samozřejmě výběr není příliš veliký. Odcházíme kousek po silnici směr Horní Blatná a zakrátko odbočujeme vlevo k lesu. |
||||
hájovna Vlčina (897 m) | Šotolina | 9,8 km | ||
Po kraji lesa jsme se dostali až k nám již známé hájovně. Vlčina. Pokračovali jsme ale lesem po zelené značce – nutno ji pozorně sledovat, protože občas ze širší cesty náhle uhýbá pěšinkou do lesa. Ale nakonec stoupáte širokou lesní prosluněnou cestou (když vám přeje počasí). Přibližně na nejvyšším bodu je zbudován altán, který láká k odpočinku. Dál pokračujete již jen mírně zvlněným terénem. |
||||
rozcestí Perninský vrch (985 m) | Šotolina | 12,2 km | ||
Jste na rozcestí, kde jsou bezvadné lyžařské svahy, a máte za sebou z Horní Blatné 4,5 km. Nyní pokračujete již z kopce po žluté. |
||||
rozcestí Pod Perninským vrchem (947 m) | Šotolina | 12,7 km | ||
Minete ještě jedno rozcestí a stále po žluté klesáte dále k Novým Hamrům. Pokud se vám zdá cesta krátká, můžete do Nových hamrů dojít i přes rozhlednu na Tisovském vrchu. |
||||
U kapličky (875 m) | Asfalt | 13,3 km | ||
Zajímavostí na cestě je kaplička, která už je mimo jiné i součástí další naučné stezky, tentokrát Hamerské. Kaplička pochází z r. 1739, kdy v ní byla umístěna soška piety. V r. 1913 prošla výraznou rekonstrukcí a byla znovu vysvěcena. Poslední oprava je z r. 2005. Zde si můžete vybrat, zda chcete pokračovat po žluté až k nádraží nebo po naučné stezce, která vede přibližně do míst, kde je kostel. A protože jsme měli zajištěno ubytování v penzionku pana Jindřicha Pořízka, tel. 607 206 776, který je v centru, právě u jedné ze zastávek této naučné stezky, vydali jsme se po ní. |
||||
Nové Hamry - u penzionu Jindřicha Pořízka | 14,9 km | |||
A jsme "doma", spokojení a plni nových informací z míst, které, zdá se mi, jsou hodně opomíjené. Zatím návštěvnost těchto míst značně pokulhává za jinak srovnatelnými krásami Šumavy. |
Nové Hamry je malebná vesnička, která leží v Krušných horách na soutoku řeky Rolavy a Bílého potoka v nadmořské výšce 690 m n.m. Dostanete se tam z Karlových Varů buď vlakem nebo autem – směr Nejdek – Nové Hamry – Horní Blatná.
Celý okruh má necelých 20 km s poměrně větším převýšením. Součástí trasy je naučná stezka „Vlčí jámy“, která vede okolo Horní Blatné a je dlouhá necelých 5 km. Nachází se na ní 7 informačních panelů s texty v češtině i němčině. Samotná naučná stezka je středně těžká – je třeba zdolat převýšení na vrchol Blatenského vrchu.
Trasu nedoporučuju přímo pro cyklisty, ale zdatní cyklisté ji na horských kolech zvládnou, i když možná občas budou muset z kola slézt, a to ne jenom kvůli prudšímu stoupání. Přenášneí kola však není nutné.