Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Lanovka na Medvědín | Asfalt | 0,0 km | ||
Stojíme na modré turistické značce a vyrážíme směrem proti proudu Labe. Asi po 800m odbočíme vpravo přes lávku stále po modré. |
||||
Odbočka vpravo - lávka přes Labe | Asfalt | 0,8 km | ||
Asi po 250m přejdeme na žlutou. |
||||
Pod Pevností | Šotolina | 1,6 km | ||
Pokračujeme 2km na Davidovy boudy. |
||||
Pod Davidovou boudou | Asfalt | 2,4 km | ||
Cestou se zastavíme u zbořeniště s názvem Pevnost, které moc pevnost nepřipomíná, ale pro hledače pokladů (geocachery) má svou přitažlivost. |
||||
Davidovy boudy | Šotolina | 3,0 km | ||
Nad Davidovými boudami u rozcestí máme za sebou 3km a 260m převýšení. Odtud můžeme pokračovat po červené na hřeben a trasu si tak prodloužit. My však se vydáme vpravo opět po modré, která nás po úbočí vede 3km pohodlně až pod Špindlerovu boudu. |
||||
Lužická bouda | Asfalt | 5,8 km | ||
Odtud dojdeme do sedla pod Malým Šišákem (je vidět vpravo), pod nímž trůní Špindlerovka. Ti méně zdatní si tuto část trasy od lanovky mohou vyjet skibusem. Nebojte se, jezdí i v letní sezóně. |
||||
Špindlerova bouda | Šotolina | 6,2 km | ||
Máme za sebou 6,5km s převýšením 430m a první část trasy po české straně. Nyní nám začíná hřebenovka. Napojíme se na červenou a asi 500m stoupáme směrem na Malý Šišák. Mineme odbočku na zelenou (odkud se vynoříme při zpáteční cestě) a pokračujeme po červené další 3km až ke skále s názvem Słonecznik (jsme již v Polsku). |
||||
Słonecznik | Šotolina | 9,6 km | ||
Česky se tomuto útvaru říká Polední kámen. A to je pro nás první otočný bod. Přeje-li počasí, je odtud úchvatný výhled na Polsko (ten je ostatně po celou dobu od Špindlerovky). Ale od Słoneczniku už můžete vidět i vévodkyni Krkonoš - Sněžku. Tady opustíme červenou hřebenovou značku vedoucí na Sněžku a odbočíme vlevo na žlutou. Ta vede poněkud příkře dolů a možná bude nejnáročnějším úsekem pro naše nohy. Je to trochu kamzičí stezka mezi klečí. Můžeme se odtud ale kochat pohledem jak na polskou kotlinu, tak i na relativně blízké Pielgrzymy. Tyto skály totiž jsou opticky zdánlivě blízko, ale časově je to náročnější, než to vypadá. Pokud ovšem neskáčete jako kamzíci. Což moc nedoporučuji. Zvrtnutý kotník v těchto místech nebude zrovna příjemná příhoda - a nestojí za tu časovou zkratku. |
||||
Pielgrzymy | Šotolina | 10,6 km | ||
Tak ještě chvíli šlapání a poskakování klečí a najednou stojíme před mohutným skaliskem. Jsme u cíle. Tady je druhý a hlavní otočný bod našeho putování. Pokud s sebou vezmete děti, dávejte na ně pozor! Po skalách je lákavé a zábavné lézt, ale je nežádoucí z nich spadnout. |
||||
Naučná stezka | Šotolina | 12,7 km | ||
Nad Špindlerovkou | Šotolina | 14,4 km | ||
Po 4,5km se nad Špindlerovkou opět spojíme s červenou hřebenovou značkou a zjišťujeme, že jsme na tomto místě byli před pár hodinami. 500m sejdem do sedla známou cestou. |
||||
Špindlerova bouda | Šotolina | 14,9 km | ||
Pokud nezvolíme cestu zpět skibusem nebo jiným dopravním prostředkem, u Špindlerovy boudy odbočíme na zelenou. |
||||
Lužická bouda | Šotolina | 15,4 km | ||
Držíme se zelené značky, která nás poměrně příkře dovede po 3km na rozcestí se žlutou a modrou, kde jsme již dnes byli. |
||||
Pod Pevností | Šotolina | 17,3 km | ||
Teď už nám zbývá dojít ten 1,5km po modré zpět k lanovce na Medvědín. |
||||
Odbočka za lávkou | 18,1 km | |||
Odbočíme vlevo podle vody. |
||||
Lanovka na Medvědín | 18,9 km | |||
Jsme u cíle |
Je to středně náročná trasa, za pěkného počasí náramně pohodová pro toho, kdo je schopen ujít 20-30km. Samozřejmě je to v horách a je potřeba počítat s kopci a patřičným převýšením na počátku a na konci trasy. Toto lze z velké části eliminovat, pokud si vyjedete Skibusem na Špindlerovu boudu. Pak už je to opravdu horská "procházka".
Já jsem to šel v sandálech a bez problémů to ušel i můj 11letý syn ve sportovních polobotkách. Zdatnější manželka si udělal ještě "menší" zacházku kolem Velkého a Malého stavu (to už je ale pro náročnější).
Cílem jsou sklaní útvary na polské straně - Pielgrzymy - s českým názvem Poutníci. My to chodíme velice často. Většinou z východní strany - od Sněžky. Ta trasa je ale náročnější. Letos jsme zvolili tuto pro nás zčásti novu a kratší trasu.
Start a cíl je dole u lanovky na Medvědín. Trasa vede přes Davidovy boudy, Špindlerovu boudu a Polední kámen až na Poutníky, odkud se vracíme. Trasa tvoří jskousi osmičku.
Stojíme na modré turistické značce a vyrážíme směrem proti proudu Labe. Asi po 800m odbočíme vpravo přes lávku stále po modré a po 250m přejdeme na žlutou. Pokračujeme 2km na Davidovy boudy. Cestou se zastavíme u zbořeniště s názvem Pevnost, které moc pevnost nepřipomíná, ale pro hledače pokladů (geocachery) má svou přitažlivost. Nad Davidovými boudami u rozcestí máme za sebou 3km a 260m převýšení. Odtud můžeme pokračovat po červené na hřeben a trasu si tak prodloužit. My však se vydáme vpravo opět po modré, která nás po úbočí vede 3km pohodlně až pod Špindlerovu boudu. Tady se přidáme k zelené a dojdeme do sedla pod Malým Šišákem (je vidět vpravo), pod nímž trůní Špindlerovka. Ti méně zdatní si tuto trasu mohou vyjet skibusem. Nebojte se, jezdí i v letní sezóně.
Máme za sebou 6,5km s převýšením 430m a první část trasy po české straně - . Nyní nám začíná hřebenovka. Napojíme se na červenou a asi 500m stoupáme směrem na Malý Šišák. Mineme odbočku na zelenou (odkud se vynoříme při zpáteční cestě) a pokračujeme po červené další 3km až ke skále s názvem Słonecznik (jsme již v Polsku). Česky se tomuto útvaru říká Polední kámen. A to je pro nás první otočný bod. Přeje-li počasí, je odtud úchvatný výhled na Polsko (ten je ostatně po celou dobu od Špindlerovky). Ale od Słoneczniku už můžete vidět i vévodkyni Krkonoš - Sněžku.
Tady opustíme červenou hřebenovou značku vedoucí na Sněžku a odbočíme vlevo na žlutou. Ta vede poněkud příkře dolů a možná bude nejnáročnějším úsekem pro naše nohy. Je to trochu kamzičí stezka mezi klečí. Můžeme se odtud ale kochat pohledem jak na polskou kotlinu, tak i na relativně blízké Pielgrzymy. Tyto skály totiž jsou opticky zdánlivě blízko, ale časově je to náročnější, než to vypadá. Pokud ovšem neskáčete jako kamzíci. Což moc nedoporučuji. Zvrtnutý kotník v těchto místech nebude zrovna příjemná příhoda - a nestojí za tu časovou zkratku.
Tak ještě chvíli šlapání a poskakování klečí a najednou stojíme před mohutným skaliskem. Jsme u cíle. Tady je druhý a hlavní otočný bod našeho putování. Pokud s sebou vezmete děti, dávejte na ně POZOR! Po skalách je lákavé a zábavné lézt, ale je nežádoucí z nich spadnout.
Když jsme se dost pokochali všude to prolezli, vydáváme se na zpáteční cestu. POZOR! Ne nazpátek po žluté! Pokračujeme ve směru dolů po zelené, která pro nás tady na Poutnících začíná. Když vezmeme v úvahu převýšení, máme za sebou 12km chůze. Pokračujme tedy směrem dolů po zelené tak asi 100-200m, kde narazíme na rozcestník. Tady odbočíme vlevo a vydáváme se dlouhým a celkem pohodlným traverzem po úbočí zpět na Špindlerovu boudu. Cestou jdeme po naučné stezce, kde si můžeme (v polštině) přečíst něco o zdejší zajímavé flóře. Překračujeme množství potůčků, sbíráme borůvky nebo brusinky a těšíme se z krásné přírody. Po 4,5km se nad Špindlerovkou opět spojíme s červenou hřebenovou značkou a zjišťujeme, že jsme na tomto místě byli před pár hodinami. 500m sejdem do sedla známou cestou.
Pokud nezvolíme cestu zpět skibusem nebo jiným dopravním prostředkem, u Špindlerovy boudy odbočíme na zelenou, která nás poměrně příkře dovede po 3km na rozcestí se žlutou a modrou, kde jsme již dnes byli. Teď už nám zbývá dojít ten 1,5km po modré zpět k lanovce na Medvědín.
Ušli jsme celkem 21km a překonali převýšení 660m.
Nezapomeňte, že v horách se mohou podmínky radikálně změnit z ničeho nic a avizovaná pohoda se změní v utrpení, pokud podceníte vybavení.
Krásné zážitky z pouti za Poutníky přeji všem, kdo se pustí po této trase.
Ferda