Rýchory, Horní Maršov a Janské Lázně ze Svobody nad Úpou

Všude se píše, že Krkonoše patří mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější místa naší republiky. Což o to, určitě je to pravda. Jenže to druhé nej jako kdyby se projevovalo jen v okolí hlavních středisek, tedy Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou. Tam je to v sezóně horší jak na pověstném Venclplacu v Praze. Ale stačí pár kilometrů stranou a jste v klidu a bez lidí. Jak je to možné? Nevím. Ale zaplaťpánbůh za to! Takže se připravte na to, že mimo lidská sídla a jejich okolí na této trase potkáte někoho jen výjimečně a nejspíš to bude skutečný turista a ne žádný paďour nebo mastňák.

Startovat budeme ve Svobodě nad Úpou u nádraží (autobusové i vlakové jsou tu pěkně vedle sebe). Asi 200 metrů odtud je hlavní turistický rozcestník. Vybereme si zelenou značku směr směr Rýchory a můžeme začít stoupat. Ano, přátelé, hned od začátku budeme funět do kopce a s malými přestávkami to tak bude zhruba 6 km. Ta první přestávka bude určitě na Sluneční stráni, kde je přímo povinností se pokochat výhledem na Sněžku (viz https://www.turistika.cz/mista/vyhled-ze-slunecne-strane). Potom už stoupáme lesem dále až k Rýchorské Boudě, můžeme si vybrat, zda po zelené značce nebo po žluté a následně modré. Obě cesty jsou hezké, pro tuto trasu jsem vybral tu druhou možnost.

Od Rýchorské Boudy (možnost občerstvení) pro změnu sestupujeme po žluté a to poněkud prudčeji, než jsme stoupali. Nebo aspoň se nám to tak zdálo. Spadneme do Horního Maršova a hned zase po téže žluté polezeme nahoru. Tentokrát už to není kopec tak dlouhý. Se stoupáním skončíme na rozcestí Na Pražačce. Zde zaměníme značku žlutou za modrou, po které jdeme velice pohodlně kolem Modrokamenné Boudy až do Janských Lázní. Závěr trasy nám obstará značka zelená, která nás dovede na krásnou javorovou alej na Via Piette (viz https://www.turistika.cz/mista/javorova-alej-na-via-piette). V současné úpravě skýtá fajn zábavu i pro děti, snad to bude z fotek patrné. Zpět do Svobody už je to pak, co by kamenem dohodil.

Délka trasy je cca 19 km, tedy pokud si ji nějak neprotáhnete za lepším výhledem a podobně jako my. To první stoupání je docela dlouhé, proto náročnost střední. Pak už je to pohoda. Na trase se otevírá několik krásných výhledů. O Sluneční stráni už jsem se zmínil, známá je vyhlídka u Rýchorské Boudy. Už méně se ví o krásných pohledech ze strání nad Horním Maršovem a z vyhlídky nad Svobodou nad Úpou rovněž na Horní Maršov. Absolutní špičku pak představuje výhled kousek pod Modrokamennou Boudou, kde jsou za sebou srovnány kromě jihu Krkonoš Jestřebí hory, Hraniční hřbet a pak taky polské Hejšovina a Bor, naše Orlické hory a když budete mít kliku na počasí, uvidíte i Jeseníky. Tak si ty výhledy pěkně užijte!