Semily - Komárov - Lomnice nad Popelkou

Budete-li chtít se vydat na tuto trasu, doporučím bedlivě sledovat předpověď počasí a modlit se přitom, že se rosničkáři tentokrát vyjímečně neseknou. Tahle trasa si totiž zaslouží sluníčko, nějaký ten mráček na oblohu a pokud možno nějakou tu frontičku přecházející den předem, aby nám patřičně vyčistila vzduch. Proč? Když se vám takový den poštěstí a vy se budete producírovat zrovna v tomto kraji plném dalekých výhledů, bude vám to jasné. Jen, co se dostanete z jizerského údolí, otevřou se vám výhledy na všechny strany - Krkonoše na jedné, Trosky a Hruboskalsko na druhé a za zadkem Kozákov.

Vyjdeme od semilského nádraží, před kterým hned narazíme na žlutou značku směr Chuchelna. Po ní nás čeká 4,5 km do kopce, přičemž překonáme cca 300 m výškového rozdílu. Ale žádný strach. To stoupání není nijak příkré a navíc, sotva vás jednou napadne se otočit, začnete to dělat s pravidelnou samozřejmostí, protože panorama Krkonoš vás prostě dostane. No a přitom se zastavíte a odpočnete si.

Žlutá značka končí na rozcestí na Komárově. To je kousek pod Kozákovem (necelých 1,5 km), kdo tam dlouho nebyl nebo se mu tam líbí, nechť si tam ještě zaskočí. Jinak dál pokračujeme po značce červené na Bačov a Vartu, odkud se otevřou už výhledy i na opačnou stranu, na Trosky. Pod Vartou pak cesta ústí na hlavní silnici na okraji Žlábku. Tady opravdu vřele doporučuji malou zacházku po silnici vpravo k odpočívadlu nad Žlábkem. Je to asi 300 metrů, ale otevře se vám tu nádherný pohled na Trosky a vlastně na velkou část Českého Ráje.

Silniční úsek netrvá dlouho, za chvilku jsme na křižovatce Zelený háj a následuje jediný úsek bez výhledů. Jde se totiž lesem podél malého potůčku do údolí pod Bezděčínem. V tom dolíku jsou hlavně rekreační objekty a není divu. Je tu moc hezky.

Jak už to tak bývá, z údolí se obvykle leze zase nahoru. Při tomto výstupu si přece jen trochu zafuníme. Odměnou budou další výhledy, jen co dojdeme ke Skuhrovu. Tady je pod stromem křížek a u něj rozcestí, na němž červenou značku opustíme a do konce trasy budeme hledat značky žluté. Cesta už je velice pohodlná, víceméně z kopce. Brzy se nám ukáže před nosem Lomnice nad Popelkou, což je cíl naší cesty.

Celá trasa měří asi 16,5 km, náročnost střední. Klidně na ni plánujte celý den. Těch výhledů je tady opravdu spousta (můžete přidat i ty "kozákovské") a byla by škoda spěchat. Jen to chce s sebou svačinu, občerstvovny přímo na trase nejsou.