Skřítek – Rabštejn modrou TZ

Trasy • Běžky • Střední náročnost

Motorest Skřítek	Šotolina	0,0 km
Výchozí místo běžeckých okruhů
Pod Bílým kamenem	Šotolina	1,0 km
Ještě jedna orientace
Sedlo Skřítek	Asfalt	2,4 km
Po lesní cestě až na Rabštejn
Pod rabštejnem	Asfalt	6,0 km
Křižovatka s cestou od Bedřichova
Chata Rabštejn	Šotolina	6,9 km
Hospoda
Nad Hvězdou	Šotolina	9,8 km
Zde dojíždí zelený běžkařský okruh
Hvězda	Asfalt	10,2 km
Významný orientační bod, stopy vedou i dolů na Traťovku, krátký prudší úsek do serpentiny
Serpentina	Asfalt	10,6 km
Tady se výstup mírní
Nejvyšší bod	Asfalt	11,6 km
Výška cca 910 m n.m.
Krtinec	Asfalt	13,0 km
Skalka s výhledem
Pod Bílým kamenem	Asfalt	14,1 km
Návrat k východišti
Motorest Skřítek	Šotolina	15,1 km
Jak jsme začali tak končíme

Skřítek osobně

Auta parkují až v lese

Pod Bílým kamenem

Skoro jako v zimě

Tuším Dobřečovský Špičák

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (65 fotografií)

Byť opožděný ale vcelku úspěšný start aktuální zimy velí ve zrychleném tempu provětrat tělo rozvalené přes svátky na divanu u nezáživných televizních pořadů. Naštěstí to nemáme do hor zas tak daleko a některé trasy jsou tak akorát na odpoledne po třebas poněkud dřívějším obědě.

Jednou za takových je nakonec i oblíbená trasa na Skřítku do hospody u zříceniny Rabštejna. Jakmile napadne dostatečná vrstva sněhu, začnou v lesích „řádit“ členové orientačního klubu Severka a za pomocí sněžných skútrů nám běžkařům připraví pár okruhů k posílení zdraví i těla.

Oficiálním okruhem k Rabštejnu je sice zelená trasa kolem vrcholů Černých a Bílých kamenů (nebo chcete-li, kolem chaty Alice). Ten má ovšem malý zádrhel, k Rabštejnu vlastně musí běžkař odbočit, pak se víceméně vracet cca 2 km stejnou trasou k rozcestí Hvězda.

Naštěstí pokud je slušná sněhová pokrývka, není problém použít přístupovou asfaltku od silnice č. 11. Je to lesní asfaltka a mimo povolení není určená k veřejnému provozu. Kromě lesáků sem mohou jen případní rekreanti na Rabštejnské myslivně, případně zásobování. A navíc cesta se nesype, jen občas prohrne, nebo se nechává sjízdná pro běžkaře. (Na Rabštejn se dá dojet dole z Bedřichova).

Oproti upravovanému okruhu má trasa výhodu, že je skoro celá z kopce. V prvopočátku jen nutno překonat nepatrné stoupání po severním úbočí Bílého kamene (to je nakonec součást zeleného okruhu). Pro pořádek nutno dodat, že značka, která okruh provází v této fázi je ale modrá pěší TZ.

Mírný sjezd dovede běžkaře k výše zmíněné lesní asfaltce, asi po 100 m se ještě dá vrátit k běžkařskému okruhu (stopa se přibližuje k silnici).

Když tuto možnost vynecháme, v podstatě až k Rabštejnu máme před sebou příjemný sjezd (jen když je ledovka tak to je drsnější). Jen pár rovinatých úseků přinutí běžkaře učinit nějaké pohyby k zahřátí navíc. Sjezd konči v rozcestí Pod Rabštejnem (připojí se cesta z Bedřichova), k restaurantu je pak nutno překonat pár výškových metrů nenáročným asi půl kilometru dlouhým úsekem.

Vynaloženému úsilí je pak odměnou pobyt v útulné hospůdce chaty (penzionu) Rabštejn. Bývalá myslivna je oblíbená nejen mezi četnými turisty, ale díky blízkým skaliskům pak (hlavně mimo zimu) i početným zástupům skalních horolezců. Návštěvníci vědí, že na Rabštejn nemůžou žádní rozmazlení jedinci, nýbrž jen otrlí a ošlehaní borci. Nakonec tomu odpovídá i jídelní lístek, neobsahující nějaké profláklé kulinářské výmysly. Hranolky tu nejsou. A všechna jídla obsahují všechny alergeny.

K návratu na Skřítek použijeme spojku k zelenému okruhu, tedy trasu provázenou souběhem červené a žluté pěší TZ. Vše se koná do mírného táhlého kopce (na 2,5 km musíme překonat sotva 100 m. Pak už jsme u významného rozcestí Hvězda (ne pod Pradědem). Tady už díky asfaltce projíždí rolba (většinou od Traťovky, tam zajíždějí šumperáci autem). Samotná lesní cesta je značená zelenou TZ, proto vlastně i celý okruh, který v závěru absolvujeme má tu zelenou barvu označení. Do serpentiny nás vyvede asi nejstrmější stoupání, které se tu dá zažít, za zatáčkou se sklon mírní a trasa vystoupá do svého zhruba nejvyššího bodu (cca 910 m n.m.) na západním úbočí Bílého kamene, což je vlastně nejvyšší vrchol Hraběšické hornatiny, která je v sedle Skřítek oddělena pomyslnou hranicí od Hrubého Jeseníku. Závěr trasy je v mírném spíše rovinaté stopě, mírně klesáme až ke skalce u Krtince (kde se dá absolvovat malý vyhlídkový exkurs).

To už je skutečně kousek ke Skřítku, malé esíčko nás vyzvedne o pár metrů výš, brzy jsme u rozcestí Pod Bílým kamenem, což je vlastně taková druhá centrální orientace, kterou jsme absolvovali již na začátku výletu a lesem se vracíme k východišti za motorestem.

Pro úplnost, trasu bych zařadil spíš do kategorie malá náročnost, alek když už má 15 km délky, posunul jsem ji o něco víš. Celé se to dá ujet (i s hospodou) za nějaké tři (a čtvrt) hodiny.

Video vzniklo díky projektu Jesenickénávraty.cz.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.999, 17.155)

Poslední aktualizace: 30.5.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet