Snilovské sedlo (Vrátná dolina)-Velký Kriváň-Malý Kriváň-Chata pod Suchým-Starý hrad-Nezbudská Lúčka

	Vrátná - horní stanice lanovky (1490 m.n.m.)		Šotolina	0,0 km
	Místo, kde se nechá občerstvit.
	Snilovské sedlo (1524 m n.m.)		Šotolina	0,2 km
	Ploché sedlo, odkud se otevírají úžasné výhledy.
	Rozcestí pod Kriváněm (1630 m.nm.)		Šotolina	0,9 km
	Výstup na vrchol není povinný, ale stojí za to. Je to nádhera.
	Velký Kriváň - vrchol (1709 m.n.m.)		Šotolina	1,2 km
	Nejvyšší vrchol Malé Fatry s úžasným kruhovým výhledem.
	Rozcestí pod Kriváněm		Šotolina	1,5 km
	Teď na chvíli z kopečka, tvrdí po hraně Velkého Kriváně.
	Pekelník (1609 m.n.m.)		Šotolina	2,4 km
	Ale až nahoru se nejde.
	Sedlo Buben (18505 m.n.m.)		Šotolina	2,8 km
	Rozcestí - my pokračujeme po červené pro změnu do kopce.
	Pod vrcholem Malého Kriváně		Šotolina	3,6 km
	Nezdá se to tak strašné, jde se nahoru.
	První vrchol Malého Kriváně (1580 m.n.m.)		Šotolina	4,3 km
	Když už si myslíte, že jste nahoře, zjistíte, že na vrchol musíte kousek klesnout, abyste ho mohli zdolat. Je to zrada, ale jde to.
	Druhý vrchol Malého Kriváně (1600 m.n.m.)		Šotolina	4,6 km
	Právě jstezjistili, že stále ještě nejste nahoře. Vrcholy se za sebe pěkně schovávají. Už však vidím, že ten třetí bude ten poslední. Je tam mohyla. Ale už chápu, proč tvrdí, že je to nebezpečné ve větru a dešti. Cestička vede po hřebínku, z obou stran se to prudce svažuje do údolí. Pro mne to bylo hrůzostrašné i za sucha a téměř bezvětří. Abych se mohla pohodlně pokochat výhledy, musela jsem se na to posadit. Je tu nádherně, dokonce vidíme rozkvetlý hořec.
	Malý Kriváň (1671 m.n.m.)		Šotolina	5,1 km
	Konečně poslední vrchol. Je to druhý nejvyšší vrchol Malé Fatry, opět s nádhernou vyhlídkou do dvou údolí - do Belianské a Sučianské doliny. A jak jinak, zase se jde dolů.
	Sedlo Priehyb (1 462 m n. m.)		Šotolina	6,3 km
	Další významná křižovatka na trase. My se však držíme stále naší červené.
	Stratenec (1513 m.n.m.)		Šotolina	7,1 km
	Ve srovnání s ostatními to snad ani není vrchol, jen takový malý kopeček.
	Sedlo Vráta (1462 m.n.m.)		Šotolina	7,5 km
	Nyní máme konečně možnost výběru. Buď pokračovat po červené přes vrchol Suchý (1468 m), jenže je to nahoru a dolů a opět po úzkém hřebínku, aspoň zpočátku. A pak se spustit dolů doslova kolmo na vrstevnice. To neláká nás, ani partu výrazně mladších chlapů, kteří s sebou táhnou na zádech batohy. Druhá možnost je vrchol obejít po žluté. To vypadá lákavěji. Jdeme po žluté.
	Príslop pod Suchým (1208 m.n.m.)		Šotolina	8,6 km
	Nevím, zda to byl dobrý nápad, ale asi se to už nedozvím. Až na malé výjimky to byla nepohodlná cesta, plná kamenů, nestále prudce klesající s minimálními výhledy do okolí. Zato zde na rozcestí je nádherná planina, kde se můžeme skutečně opět kochat. Zleva přichází cesta ze Suchého. Je vidět průsek v lese, kudy cesta vede. Asi to taky nebude nic pohodlného.
	Javorina (1139 m.n.m.)		Šotolina	9,7 km
	Rozcestí - konečně se vidíme další dnešní dílčí cíl. Pokud však čekáme pohodlnou cestu, opět se pleteme. K chatě se schází po sjezdovce, cesta vede sice cik cak, ale stále prudce dolů. Našim zmoženým kolenům se to moc nelíbí. Ale když vidíme ostatní, taky mají problémy. Ale tady pomáhá vidina občerstvení na chatě, která není už tak daleko.
	Chata pod Suchým (1075 m.n.m.)		Šotolina	9,9 km
	Typická horská chata – turistická ubytovna byla postavená r. 1948 a je stále v nezměněném stavu. Je to dřevěná chata s kamennou podezdívkou s možností posedět i venku. A hlavně s možností občerstvení. Až doma jsem zjistila, že jsem chatu nevyfotila. Zpravidla ji fotím při příchodu, ale to jsem asi tak byla rád, že si sednu, že jsem na to zcela zapomněla. I tady byla možnost volby. My jsme však zůstali věrni naší červené značce. Také proto, že jako jediná cesta vedla přes Starý hrad.
	Plešel (981 m.n.m.)		Šotolina	11,6 km
	Až sem to byla poměrně pohodlná cesta. Pak až ke starému hradu následovalo opět další prudké klesání. Sice to nebylo tak strašné, jako po žluté pod Suchým, ale přiznávám, už jsme toho měli dost. Navíc nás honil čas a mne také obavy, abychom se tam nakonec nepotkali s medvědy, kteří se prý v těchto místech vyskytují. Proto dělám kravál, ťukám hůlkami o kameny, aby nás medvědi slyšeli a utekli.
	Pod Starým hradem (453 m.n.m.)		Šotolina	13,4 km
	Konečně jsme pod hradem. Mezi stromy jsme zahlédli věž. Prý se tam toho moc nedochovalo. Ale představa byť krátkého stoupání a následného klesání nás vůbec neláká. Navíc v lese se začíná šeřit. Představa setkání se s medvědy je čím dál hroznější.
	Podhradské (465 m.n.m.)		Asfalt	13,6 km
	Konečně jsme na normální cestě. Teď jsme zjistili, že kdybychom netrvali na červené a z chaty vyrazili po cyklotrase, měli bychom to výrazně jednodušší. Jenže nahoře se nám lesní cesta zdála příjemnější, než klesání po asfaltce. Nyní už nás čeká pouze cesta po rovině do vsi a Otu ještě další 2 km pro auto.
	Před obcí (378 m.n.m.)		Asfalt	15,4 km
	Konečně vidíme první domky a přestávám se bát setkání s medvědy. Já zpomaluju a Ota pokračuje rychlým tempem až do Varína, aby přivezl auto a abychom měli kde spát.
	U hospody		Asfalt	16,7 km
	Červená odbočuje přes lávku do Strečna. Já pokračuji dál po žluté. Kousek před nádražím kupuji na večer pivo, abych také měla na závěr dne nějaké zásluhy.
	Konečně v cíli			17,4 km
	Konečně už nemusím dál ani o krok. Jen čekám na Otu, až chudák dorazí. Ale to už je úplná tma.

Fotografie (33)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

Nádherná, ale poměrná náročná trasa přes nejvyšší vrcholy Malé Fatry. Náročná byla hlavně tím, že jsme na to měli málo času. Na trasu jsme vyrazili z obce Varín, kde jsme nechali auto. Autobusem v 9 hodin jsme se chtěli přesunout přes Těrchovou až k lanovce ve Vrátné dolině, vyjet lanovkou a pokračovat po uvedené trase. Jenže zrovna ten den bylo České a Slovenské mistrovství republiky v cyklistice. Trasa vedla přes Varín. Autobusy odklonili dřív, než uzavřeli silnice, samozřejmě nikam nic nenapsali. A to závody byly již druhý den a zastávka byla přímo před obecním úřadem. Autobus tedy odjel z jiného místa, než kde jsme čekali a my museli jeti dalším až o tři hodiny později. Samozřejmě ty tři hodiny nám pak chyběli. Podle mapy.cz měla trasa trvat 6 hodin (proto jsme byli přesvědčeni, že to i s pozdějším nástupem musíme v pohodě stačit), podle horských ukazatelů na trase to však bylo ještě o hodinu déle. Proto jsme se s výjimkou občerstvení a focení raději ani nezastavovali.

Výhledy byly nádherné, sestupy, jak píšu, skutečně náročné, ale kdyby bylo víc času, určitě by se to nechalo zvládnout víc v pohodě. Ale i tak na to budeme vzpomínat jako na jeden z úžasných zážitků při naší dovolené.

Autor: jircak

Další články autora: 1678

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli