Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Prášily | Asfalt | 0,0 km | ||
Zde naše putování začíná | ||||
Rozcestí | Šotolina | 0,4 km | ||
Uhybáme doprava a dále pokračujeme po lesní cestě | ||||
Prášilské jezero | 4,1 km | |||
1079 m.n.m. ledovcového typu | ||||
Poledník | Šotolina | 9,7 km | ||
První z nouzových nocovišť a rozhledna | ||||
Nouzové nocoviště Modrava | Asfalt | 20,6 km | ||
Toto nouzové nocoviště jsme my osobně přešli. | ||||
Rozcetí v Modravě | Asfalt | 20,9 km | ||
Dáváme se doprava, po asfaltce. | ||||
Rozcestí | 23,1 km | |||
Zde si můžeme vybrat. Buď přejdeme na druhou stranu potoka, a nebo půjdeme rovně a trasu si tak o pár km prodloužíme. Nás čekala ještě dlouhá cesta, takže to bereme přes potok. | ||||
Dozcestí | 24,8 km | |||
Velice apeluji dát se doprava po značení. Na tomto místě jsem vykouzlil tu "zktratku" VYznačná cesta je kudy jsme šli my. Ale ještě jednou doporučuji držet se značení. | ||||
Konečně víme kde jsme | 28,1 km | |||
Pokud se budete držet značení sem se nedostanete. My jsme se tady napojili na silnici. | ||||
Pramen Vltavy | 30,0 km | |||
Co říci? no moc mě to neuchvátilo. Vypadá to jako strouha. | ||||
Rozcestí | 30,6 km | |||
Z našeho pohledu doleva je Bučina. Vy snad přijdete z druhého směru tak to bude doprava. Nicméně pár set metrů zpět je pramen Vltavy. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 32,6 km | ||
Už jste unaveni? tak hybaj dolů do Bučiny cíl je blízko. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 33,5 km | ||
Doleva nouzové nocoviště, doprava hotel a nějaké info o státní hranici za války, rovně Knížecí Pláně | ||||
Nouzové nocoviště Bučina | 34,0 km | |||
A okolo plno kraviček :-) | ||||
Knížecí Pláně | Asfalt | 37,5 km | ||
Pivko, jídlo, voda, příjemná obsluha | ||||
Žďárské jezírko | Asfalt | 41,3 km | ||
Koupání jen pro otužilce | ||||
Strážný - Na Rybárně | Asfalt | 47,5 km | ||
Výborná restaurace určitě se stavte. | ||||
Strážný | Asfalt | 47,5 km | ||
Co dodat? Jak jsem již uvedl snad jen nakoupit a pryč. | ||||
Benzinka | Šotolina | 47,8 km | ||
Za benzinkou do kopečka..... | ||||
Rozcestí | Šotolina | 48,4 km | ||
Uhneme doleva. Nouzové nocoviště je schované cca 20 metrů za rohem lesíka. | ||||
Rozcestí | Asfalt | 49,4 km | ||
Dáváme se doleva po silničce. | ||||
Rozcestí | Asfalt | 54,6 km | ||
Nasvačit posedět.... a jdeme doprava směr Nové Údolí | ||||
Rozcestí | 58,1 km | |||
Opět malá korekce směru. Jdeme doprava. | ||||
Nové Údolí | Asfalt | 60,6 km | ||
Muzeum, dresína, bufík, voda, jídlo. Více si asi nebudete ani přát. | ||||
Rozcestí | Asfalt | 61,1 km | ||
Doporučuji dát se doleva na nocoviště a dále pokračovat odpočinuti. Ale pokud... tak vpravo bok. | ||||
Rozcestí | Asfalt | 62,1 km | ||
Doprava směr Třístoličník ... no to je ale ještě kus cesty. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 65,5 km | ||
Třístoličník je vpravo :-) Tak tedy jdeme. Odtud to bude už opravdu krpál | ||||
Státní hranice | 66,2 km | |||
Před 20 lety by Vás zde asi bez varování zastřelili. | ||||
Třístoličník | 67,6 km | |||
Jsme tady. Pokochejte se výhledem, dejte si něco k jídlu, a razíme dále. | ||||
Trojmezí | 70,7 km | |||
Krom sloupu a lavičky zde nic není. Ale je to zvláštní místo:D | ||||
Plechý | 72,2 km | |||
Vejš už na naší části šumavy ani být nemůžete. Zde hledejte žlutou značku, a půjdeme dolů k Plešnému jezeru. | ||||
Stifterův památník | 73,0 km | |||
Výhled jako blázen. Jen by mě zajímalo jak sem ten monument dostávali. | ||||
Plešné jezero. | 73,4 km | |||
Jsme témeř na konci naší cesty. | ||||
Nouzové nocoviště | 74,9 km | |||
NN pod plešným jezerem | ||||
Rozcestí | Asfalt | 75,9 km | ||
Dáváme s doleva, případně si koupíme nanuka :D | ||||
Rozcestí | 76,9 km | |||
Nová Pec je doprava | ||||
Nová Pec | 79,4 km | |||
A jsme na konci naší cesty. už jen 3 km do vlakové stanice | ||||
Železniční nádraží | 81,9 km | |||
Tak a jsme u konce. Snad se Vám cesta líbila tak jako nám. |
Naše cesta povede přes nouzová nocoviště (dále jen NN) na Šumavě. Né všechny NN musíte využít. Také jsme některé vynechali. Začneme v Prášilech a na trase vynecháme jedno NN a sice Hůrka U Prášil.
Prášily
Přímo do centra se dostaneme autobusem. Je zde informační středisko, několik restaurací (doporučuji tu U Matěje), jednota. Nakoupíme co potřebujeme a s čím jsme se nechtěli tahat už z domova a vyrážíme po červené směr Poledník. Cca 300 metrů za vesnicí se uhneme Doprava na polní cestu a odtud už nás bude čekat jen příroda. První 3 km jsou v pohodě, nicméně pak při vstupu do lesa nás čekala zrada v podobě uzavření stezky kvůli těžbě dřeva z polomu po orkánu. Což by ale neměl být dnes už žádný problém. Po červené a cca 3 hodinách dojdeme k Prášilskému jezeru.
Prášilské jezero
Jezeru je ledovcového původu ve výšce 1079 m. n. m. V době naší návštěvy bylo (jak jsem již naznačil) zasaženo polomem a pohyb zde byl opravdu rizikový. Můžeme si odpočinout na lavičce, případně něco pojíst ze zásob. Něco ze zásob jsme i obětovali kačenám a po krátké zastávce se vydáváme opět po červené (jinou trasu po celou dobu ani nevyužijeme) dolů k Liščí díře, kde se na rozcestí uhneme Doprava směr Poledník. Odtud až na Poledník je cesta asfaltová a tak se hezky jde. Cestou se nám nabízí veliký kontrast v podobě pohledů na zdravý les a les po "nájezdu" kůrovce. Obrázek do jaké míry musíme či nemusíme přírodě v boji pomoci nechť si udělá každý sám.
Poledník
Zde se nachází první NN na naší cestě, které zároveň hodláme i využít. Je to i díky rozhledně nocoviště s největšími možnostmi. Krytý krb, spousta lavic, upravený prostor na posezení... Když je otevřená rozhledna je v přzemí možnost koupit nějaké to posilnění. Rozhledna sama určitě stojí za návštěvu. Původně to byl vojenský objekt, který se jeden čas ani nezanášel do map. Ukrýval totiž techniku na odposlouchávání komunikace nepřítele. Dnes technicky zajímavá stavba s krásným výhledem. Z Poledníku se stejnou cestou kousek vracíme, nicméně můžeme využít naučnou stezku, která nám ukáže přirozenou obnovu lesa, jejíž začátek je pár metrů od budovy. Po této stezce která má cca 500 metrů se držíme stále červené trasy, která nás vede dolů z kopce podél Roklanského potoka až do Modravy. Cesta je opět asfaltová. Je to rovina a tak se zdá že už jdete věčnost. Přiznávám že tyto trasy kdy vidím 3 km před sebe nemám moc v oblibě.
Modrava
Další NN. Nachází se těsně před obcí na pravé straně. Modrava je upravená vesnička s množstvím hospod, restaurací a ubytováním. Využíváme možnosti nákupu a z "centra" vesničky se dáváme Doprava opět po asfaltu a valíme dál po červené směr Bučina. Po cca 5 km se uhneme doleva, přejdeme most a dále pokračujeme po lesní cestě. Dojdeme až na rozcestí, kde DOPORUČUJI se dát dle turistického značení. My jsme si zvolili "zkratku" kterou jsem "vykouzlil" z mapy a přesvědčil přítelkyni že moje cesta je správná. Ale ouha velice, velice, velice sem se přepočítal. Vyznačená trasa je ta kterou jsme nakonec šli my. Ale ještě jednou doporučuji se držet značení. Cesta přes močály, hustým porostem, křovím, stromkama... nebyla nejlepší volba. Touto zkratkou jsme ztratili cca hodinu až dvě, které nám na naší cestě do Bučiny velice chyběly. Pokud se budete držet trasy, dojdete na rozcestí kde Doprava bude směr Bučina, ale když obětujete pár kroků a půjdete rovně dojdete v pramenu Vltavy.
Pramen Vltavy
Vedle silnice je jakési jezírko, ze kterého každou chvilku vyjde bublina. Což by měl být Pramen Vltavy. Skutečný pramen se ale nachází o pár set metrů vejš v nepřístupném terénu. Je zde i přístřešek a možnost posezení, nicméně celé to na mě působí jako špatně udělaná turistická atrakce. Vrátíme se na rozcestí které jsme minuli a uhneme doleva na šotolinu. Po cestě vylezeme celkem solidní kopec aby jsme se na jeho druhé straně zase dali dolů a došli do Bučiny.
Bučina
Až do Bučiny jdeme po šotolině, ale v Bučině už je krásná asfaltka. Pokud od Bučiny čekáte nějakou vesničku, protože v mapách přece jenom nějaké to stavení je, tak jste na omylu. Kdysi tu byla vesnice, ale vzhledem k poloze byla za války vysídlena. Dnes tu stojí jen hotel a informační tabule s obrázky hranic za války. Na rozcestí chybí ukazatel NN takže... NN se nachází asi jeden kilometr po silnici do mírného kopečka u lip které stojí v pastvinách. My jsme na místo dorazili těsně před půlnocí a jaké bylo naše překvapení když nás ráno probudil hluk traktoru a bučení krav. Jak jsem již naznačil NN se nachází uprostřed pastvin a tak není nic divného, když Vám ráno stan olizují krávy:D Pokud jsme na NN, vydáme se zase zpět na rozcestí u hotelu a tam se dáme směrem na Knížecí Pláně. Opět po červené a opět po asfaltce. Po cca 4 km dorazíme na místo.
Knížecí Pláně
Hospůdka, pivko, jídlo, osvěžení. Jedna z nejkrásnějších zastávek. Posedíme, nabereme vodu, najíme se, uděláme pár fotek a i když Knížecí Pláně nejsou nic vyjímečného je zde krásně. Ale co cesta je ještě dlouhá a tak tedy batohy na záda a razíme. Směrem do Strážného. Cesta je stále asfaltová, poklidná a víceméně z kopce. Cestou využíváme možnost koupání ve Ždárském jezírku, jehož voda byla ale neskutečně studená. Pak už přichází Strážný.
Strážný
Strážný je evidentně zaměřen na sexuální turistiku. Hned první věc co vidíme když do vesnice přicházíme je snad stodola na který je neonový nápis Night Club. Nešel bych se tam zeptat ani na cestu. Opravdu je to odporná stodola natož... Vesnička je plná kasin, night clubů, a sádrovejch trpajzlíků :-( škoda. Jediné co ve Strážném stojí za zmínku je rybí restaurace Na rybárně, kterou budeme mít po pravé ruce. Je u ní rybník, kde si rybu můžete chytit a oni vám ji rovnou připraví na talíř. Jinak je to typická příhraniční vesnice. Opravdu jen doplnit v COOP jednotě zásoby a mizet. U rybí restaurace se dejte Doprava a u benzínky přejděte na lesní cestu stoupající přímo za ní. NN se nachází cca kilometr po cestě. Povrch je zde mírně svažitý, ale nic co by bránilo postavení stanu a krásnému spánku po dlouhé cestě. Odtud se dáváme o lesní pěšině dolů k potoku a následně doleva. Po cca 2 kilometrech použijeme podchod pod silnicí a dále po louce kolem lesa až na panelovou cestu mezi pastvinama, na které se budeme držeti až do Nového Údolí. Cestou mineme několik míst kde kdysi stála nějaká vesnice či stavení, ale stejně jako v případě Bučiny byly násilně vysídleny a srovnány se zemí.
Nové Údolí
Místo které v poslední době zažívá obnovu v podobě nové výstavby. Je zde stylové železniční muzeum ve vagónech mapující původní podobu a historii místa. Vstupné je dobrovolné. Je zde možnost občerstvení, opět v jednom z vagonů kde je zařízená příjemná hospůdka. Mají dobrou 13tku polotmavé :-) Navíc se zde nachází nejkratší mezinárodní železnice na světe (105 metrů) na které se můžete projet v drezíně. Opět doplňujeme zásoby vody z přírodního zdroje a razíme dál do kopce po silnici. NN se nachází kilometr až dva nad Novým Údolím. I toto NN jsme nechali bez povšimnutí a šli dál. Přespat jsme chtěli až pod Plešným jezerem. Když se podívám zpět, tak na tento poslední úsek cesty doporučuji si vyčlenit celý den. Nejde ani tak o kilometrovou vzdálenost, ale o převýšení jaké Vás bude čekat.
Z Nového Údolí jdeme na Třístoličník. Cesta je z 90% po asfaltové silnici ale hlavně do kopce. Cestou mineme Schwarzenberský plavební kanál, kde se můžeme zastavit a něco se dozvědět z památné desky. Pokračujeme dále po cestě až na rozcestí se starou chatičkou, kde se uhneme Doprava na již zmíněný Třístoličník. Od této chvíle jdeme už jen pěšinou a opravdu jdeme na jeden z vrcholů Šumavy. Cesta není ani tak dlouhá ale vzhledem k terénu který chvílema je kamenitý, chvílema úzká pěšina, chvílema spíše potok tak nám zabere více času než jsme mysleli. Jdeme přesně po Česko-Německé hranici až na vrchol.
Třístoličník
Po náročném výstupu nás čeká překvapení. Zpocený, unavený vyjdeme na vrchol doslova a do písmene z křoví. První co vidíme je hotel, zahrádka a němci kteří se z druhé strany nahoru dostanou pohodlně autem. Takže až proti vám půjde 60 letá dáma v klobouku a lodičkách, nedivte se. :-) Je zde skalka kde jsou oni 3 stolice vytesané do kamene. Placený dalekohled jsme nevyužili protože jsme zrovna chytli mlhu. Odtud pokračujeme po státní hranici a červené trase panenskou přírodou až na Trojmezí. Vzhledem k tomu že jste na státní hranici budete mít na ukazatelech i německé názvy. A co mě osobně zaujalo je že oni neznačí cestu v kilometrech, ale v čase. Tzn. dozvíte se že Plöckenstein (Plechý) je 55 minut chůze. Což je dle mého názoru lepší než údaj v kilometrech vzhledem k terénu.
Trojmezí
Jak již název napovídá je to místo kde se střetávají 3 státní hranice, 3 státy. Rakousko, Německo a Česko. Je zde trojhranný sloup se státními znaky té které země. Takže můžete stát v Německu, batoh mít v Rakousku, a svačinu v Česku. A stejně budete mít vše na dosah ruky. Jak zde zblázníte telefon a ke kterému vysílači v které zemi se přihlásí to jsme nezkoušeli. Krom sloupu a 3 státních hranic tu nic není. Takže zastávka nebude tak velká. Odtud je to už jenom kousek na Plechý. Nejvyšší vrchol Šumavy.
Plechý
1378 metrů vysoká hora. V sedle západně od vrcholu se nachází Rakouská louka - jedná se o typickou „holi“ – bezlesou plochu s porostem horské trávy. Odtud nás čeká celkem náročný sestup k Plešnému jezeru. Je trochu umění najít zde turistické značení, ale možná to bylo jen kvůli tomu že my jsme byli na vrcholu už za šera. Nicméně zde hledejte ŽLUTOU značku. Dolů jdeme úzkou cestičkou po kluzkých kamenech. Míjíme několik informačních tabulí o zdejší vegetaci a fauně. 1.5 km od vrcholu po žluté stezce stojí 14,5 metrů vysoký Stifterův památník. Je odtud krásný výhled na jezero. Až se dokoukáme pokračujeme dolů k jezeru. U jezera je přístřešek přímo vybízející k zastavení a nějaké té svačině. Jezero je víceméně poslední zastávka. Po červené pokračujeme dále směr Nová Pec. Cestou ještě mineme poslední NN kde (upřímně řečeno) bych chtěl spát asi nejméně vzhledem k štěpkovému povrchu. Poté už pokračujeme až do Nové Pece a pak do železniční stanice.
Doporučuji navštívit:
http://www.npsumava.cz/cz/ - stránky Národního parku Šumava
http://www.npsumava.cz/cz/1336/sekce/nouzova-nocoviste/ - odkaz přímo na nouzová nocoviště
http://www.noveudoli.eu/ - prezentace pošumavské jízdní dráhy a nového údolí