Velká cesta Vietnamem - II. Hory severního Vietnamu.

Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost

Krása hor severního Vietnamu. • Fotografie (66) • Foto: Zdenek7

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Majestátné hory severního Vietnamu.

Naše Hondy připravené vyrazit.

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Hory mám moc rád a proto jsem se na následující čtyřdenní jízdu v horách severního Vietnamu velmi těšil. Náš vietnamský Big boss Vašek měl vše perfektně připravené a tak jsme nočním sleeper busem vyrazili z Hanoje do Ha Giangu. Cestování bylo celkem pohodlné a navíc jsme si cestu krátili výbornou moravskou hruškovicí. Nad ránem jsme byli v cíli, dospali se v motelu a dopoledne jsme měli před vchodem připravené motorky. Následuje Vaškovo školení před cestou. Motorka má přednost před chodcem, auto má navrch před motorkou a náklaďak má přednost vždy a před všemi. Předjíždí se zleva, zprava, jezdí se v protisměru, neosvětlen... Pokud proti vám v horské serpetině vyrazí dvě auta, která se předjíždějí, musíte bleskurychle na krajnici nebo do příkopu. Auto vyjíždějící z vedlejší má přednost, protože je silnější. Závěr. Na silnicích ve Vietnamu platí jediné pravidlo:" Neplatí žádná pravidla." Přesto přes všechno je tady provoz plynulý a za tři týdny za řidítky jsme viděli jen tři drobné nehody..... Takže vyrážíme. Za Ha Giangem natankujeme, což je také zážitek. Drobná dívenka s rouškou přes ústa / a často i s tradičním slaměným kloboukem na hlavě/ se mrštně proplétá mezi motorkami, které najíždějí ke stojanům ze všech stran. V jedné ruce tankovací hadici a v druhé svazek bankovek. Každému cvrkne do nádrže pár litrů, hbitě zkasíruje a už je u dalšího žíznivého oře. Vyrážíme krásnou krajinou lemovanou rýžovými políčky a banánovníky kolem silnice směrem na Yen Minh. Stále je na co koukat, bizardní útvary zdejších hor, rolnící, kteří dřou na úzkých pásech horských políček a děti hrající si u silnice. Další den chceme vyjet na Lung Cu, vyhlídku na severní hranici s Čínou, ale deset kilometrů před cílem nás zastavuje liják, chvíli čekáme v naději, že přestane a pak se na kost promoklí vydáváme do údolí do Dong Van. Tady v hotelu místního bosse komunistické strany, nocujeme. Večer si přijemně povídáme u kořalky louhované z marihuany. Ptám se Vaška, jak může mít k komunistickém Vietnamu stranický funkcionář hotel, s úsměvem odpoví: "To je jeho manželky:" Ráno je počasí podstatně lepší a tak začíná druhý pokus. Mraky v horách se trhají a výhledy jsou krásné. V pohodě dojedeme pod vyhlídku Lung Cu a stoupáme na věž. Políčka a vesničky z ptačí perspektivy jsou úchvatné. Vracíme se do našeho hotýlku v Dong Van, loučíme se s milou majitelkou a míříme na Meo Vac. Zhruba po deseti kilometrech nás čeka krásná vyhlídka. A protože počasí se umoudřilo, užíváme si krásných výhledů. Celá cesta do Meo Vac je je plná úchvatných scenérií. Další den pokračujeme do Yet Minh a je to stále stejná nádhera, serpentiny horských silniček a neopakovatelné výhledy. Na jedné vyhlídce zastavujeme a jsme pozváni do domku pod silnicí. Jedna místnost, uprostřed ohniště, kde se v kotlíku vaří několik vepřových kůží, po stranách dřevěné pryčny pokryté listy kukuřice. Na nich spící děti. Ani se neodvážím fotit. Návrat do minulých století. I takhle žijí chudí ve vietnamských horách.... Čtvrtý den se vracíme zpět do Ha Giang, po cestě si ještě neodpustíme skvělou vietnamskou kávu v "naší kavárničce Iran" u silnice. Vracíme motorky a nočním busem míříme zpět do Hanoje. Tak tahle část vietnamské jízdy se opravdu povedla .