Z Chotěboře do Havlíčkova Brodu

Do Chotěboře jsme přijeli vláčkem z Havlíčkova Brodu – a nejdříve se vydali na prohlídku města, tedy po modré turistické značce 1,5 kilometru z nádraží na náměstí.

Poté jsme se vrátili na značku žlutou, která vede přímo až do Havlíčkova Brodu. Nejdříve nás zavedla k vodní nádrži Břevnice, obklopené chatovou oblastí. Na koupání ale zrovna nebylo, tak jsme pokračovali dál k bývalému poplužnímu dvoru Skořetín a do obce Rozsochatec. Hned první les byl bohužel docela poničený probíhající těžbou, takže cesta nebyla zrovna nejpohodlnější. Naštěstí to nebyl moc dlouhý úsek.

Za Rozsochatcem už byly lesy i cesty pěknější, i když značení ani zde nebylo zrovna nejdokonalejší, člověk musel být stále ve střehu. Po 2 kilometrech nás čekalo rozcestí Ve Žlabě a poté stoupání ke zřícenině hradu Ronovce, před nímž je na značce ještě příjemná Prdlavá studánka. Odbočit na zříceninu se pak určitě vyplatí, i když je docela zarostlá, najdeme tam i tabulku s historií a můžeme chvíli posedět a odpočinout si.

Dále už pokračujeme do obce Břevnice (přes kterou jsme, stejně jako přes Rozsochatec, ráno jeli do Chotěboře) a přes Pohledské Dvořáky do Havlíčkova Brodu, kdy budeme mít za sebou 18 kilometrů, resp. s ranní zacházkou do centra Chotěboře a zpět dokonce 21.

Do města přicházíme pěkným a rozsáhlým parkem kolem pomníku Karla Havlíčka Borovského. Jak už je naším dobrým zvykem, zakončili jsme výlet v cukrárně, tentokrát v docela maličké, ale příjemné u Šidláků v Horní ulici nad náměstím.