Z Postřekova do Pivoně, na Herštejn, Haltravu atd.

Ranní místní lokálkou jsme si jednou zajeli také do Postřekova, odkud jsme vyrazili na další pěkný a docela výživný výlet.

První 3 kilometry nás vedla zelená turistická značka z této nepříliš pozoruhodné, zato ale dost rozlehlé obce na místo s půvabným názvem Oslí mlýneček.

Podél potoka jsme stoupali postupně vzhůru do lesů např. kolem jedné pěkné farmy.

Oslí mlýneček se jmenuje podle bývalého valtířovského mlýna na Mlýnském potoce ve výšce asi 580 m. n. m.

Nedaleko od rozcestí jsme narazili na jakýsi rodinný tábor a pokračovali raději rychle dál k zaniklé vsi Valtířov (1,5 km).

Jen o kousek dál se nachází další bývalá osada Skláře (1,5 km), odkud už nám zbývalo jen 1,5 kilometru do stěžejního bodu naší cesty, obce Pivoň s úžasným bývalým klášterem.

K tomu jsme si sice museli ze značky trochu odbočit, ale podle vysoké chrámové věže nebyl problém se zorientovat, přestože je jinak areál docela ukrytý v zeleni.

I přes naprostou devastaci je to nesmírně působivé a až tajemné místo, odkud se vnímavějším návštěvníkům ani nechce!

Kdybychom si v jakémsi turistickém průvodci nepřečetli, že je věž kostela volně přístupná, asi by nás ani nenapadlo se o to pokoušet, ale takto jsme se nenechali odradit několika spodními chybějícími schody a nahoru se skutečně úspěšně dostali! Překrásný zážitek!

Na areálu jsou již patrné určité započaté opravy, takže lze doufat, že toto nádherné historické místo jednou opět ožije a bude zase sloužit lidem!

Po této zajímavé zastávce jsme pokračovali po zelené značce silničkou vzhůru půl kilometru do vesnice Vranov (těch je zřejmě v naší zemi pěkná řádka) a další kilometr pak pořád vzhůru až na Vranovské sedlo.

Zde jsme si po červené odbočili 1 km na zříceninu Starý Herštejn, zarostlou skoro úplně lesem a nahoře pak kopřivami, navíc na úpatí právě obsazenou početnou a patřičně hlučnou dětskou výpravou.

Tu pak patrně zahnala až následná bouřka, jež nás chytla až po návratu z odbočky mezi Vranovským sedlem a Malou skálou (1 km).

Po dalších 2 km nás červená značka dovedla na Škarmanku a poté na Haltravu (2 km), vrcholy převážně zalesněného, místy dokonce až pralesního skalnatého hřebene v příjemné nadmořské výšce kolem 800 metrů.

K sestupu jsme pak zvolili modrou značku z rozcestí Pod Sádkem (1,5 km), odkud jsme po 3 kilometrech dorazili do Klenčího pod Čerchovem.

Zde jsme využili pohostinnosti jednoho z místních občerstvení, abychom se posilnili na poslední úsek naší cesty: 2,5 km po žluté do Chodova a pak ještě kilometr po červené do sousedního Trhanova na nádraží.

Před odjezdem večerního vláčku jsme si ještě stihli zaběhnout do centra obce k Lamingerovu zámku a dalším pamětihodnostem pro dovršení skutečně nabitého dne...