Za Santinim na Vysočinu - z Ostrova nad Oslavou do Nového Města na Moravě
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Poslední prázdninový víkend jsme vyrazili zase jednou na Vysočinu, projít si dosud neznámou trasu – krásnou přírodou a taky tak trochu ve stopách Santiniho…
Výlet jsme začali v Ostrově nad Oslavou, kam jsme dojeli vlakem – a z nádraží sešli cca 1 km dolů do vlastní obce.
V jejím centru stojí za to si prohlédnout Kostel sv. Jakuba Většího, před ním barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století a také nedaleký Santiniho zájezdní hostinec, v současné době ovšem pod lešením, ale aspoň lze doufat, že se konečně dočká poněkud důstojnějšího vzezření, než tomu donedávna bylo…
Z Ostrova se vydáme po jediné – červené – turistické značce – v našem případě rovnou ve směru na Nové Město na Moravě (celkem je to 15 km), kdy první zastávkou bude po 2 kilometrech obec Obyčtov.
Dominantou této obce je bezesporu krásný barokní kostel Navštívení Panny Marie, který nechal na místě kostela staršího v 1. polovině 30. let 18. století – opět podle návrhu geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla – vystavět žďárský opat Václav Vejmluva. Kostel, nyní bohužel také pod lešením, je zajímavý hlavně svým půdorysem, který má připomínat želvu, tedy symbol stálosti ve víře, věrnosti a trpělivosti.
Z Obyčtova vystoupáme silnicí na návrší s dalekým rozhledem a odbočíme polní cestou doleva k lesu. Po 2,5 kilometrech nás čeká lesní rozcestí Zálomy, to už jsme v nadmořské výšce přes 600 metrů.
Následují 4 km do obce Řečice, ke které se budeme blížit kolem kukuřičného pole na kopci nad vesnicí, kde jsme ani nečekali sice novodobou, ale přesto působivou a velice pěkně upravenou křížovou cestu, zakončenou krásným rozhledovým místem s lavičkami u kalvárie.
Proti směru křížové cesty jsme pak tedy sešli dolů do vsi, kde jsme se teprve dověděli, že toho dne odpoledne se zde koná pouť, proto bylo vše přímo vzorově uklizené, upravené a vyšňořené…
Další úsek cesty nás po 4 kilometrech dovede po silničce a podivnou oklikou kolem lesíka a až neskutečně zarostlou mezí do obce Petrovice. Lze jen poradit, že je asi lépe jít údolím po louce než se snažit prodírat „oficiální“ cestou, nebo to odnesete jako my pořádně popálenýma nohama! Ale možná stejně nejrozumnější je vůbec neodbočovat ze silnice a podle mapy dojít do vesnice tudy…
Z Petrovic už je to do cíle – Nového Města – jen přes kopeček (2,5 km), ale když nás na okraji města vedla značka zase někam do křoví podél potoka, raději jsme už trochu zbaběle došli po silnici…
Více se dočtete např. na webových stránkách příslušných obcí…