TURISTIKU PODPORUJÍ
61 576 turistů a cestovatelů
112 434 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 870,- odměny za články
fotografie Hribal

Hribal

Václav Hříbal

Příspěvky sleduje: 20 turistů
Počet příspěvků: 2 161
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 2 473 257

Příspěvky uživatele Hribal

Počet příspěvků: 2159

Labské vyhlídky v Hřensku.
Labské vyhlídky v Hřensku.
Vyhlídka
Nad soutokem řek Kamenice a Labe, na vysokém skalním bloku, jsou dvě upravené skalní plošiny ohraničené zábradlím. Na vyhlídky vede žlutě značená cesta z Hřensk…
více »
Vyhlídka Labská stráž.
Vyhlídka Labská stráž.
Vyhlídka
U císařské promenádní cesty vedoucí z Kvádrberku byl v letech 1888 – 1890 děčínským zkrašlovacím spolkem na hřbetu pískovcové skály postaven pavilonek. Ke stavbě byly použity pískovcové kvádry, kopule a kuželky balustrádového zábradlí byly odlity tehdy poprvé použitou technologií armovaného betonu. Pavilonek v té době sloužil ke střežení přístupové cesty po vodě do Děčína. Odtud také název vyhlídky. Z vyhlídky je nádherný výhled do kaňonu řeky Labe a na místní části Děčína – Loubí a Prostřední Žleb. Na…
více »
Sněžnická vyhlídka
Sněžnická vyhlídka
Vyhlídka
V severozápadním svahu Stoličné hory, na pravém břehu kaňonu Labe, byla obnovena Sněžnická vyhlídka. Vrchol pískovcového bloku byl ohraničen zábradlím a byl zde…
více »
Cik – cak cesta na Kvádrberk.
Cik – cak cesta na Kvádrberk.
Turistická trasa
První turistická cesta na Kvádrberk byla vybudována v roce 1864. Protože se klikatila prudkým svahem tak se jí začalo říkat cik – cak cesta. Cesta vedla na Leopoldovu plošinu, kde byla v roce 1870 postavena dřevěná bouda pro občerstvení turistů. Ta pak byla v roce 1889 nahrazena zděným hostincem. V roce 1925 byla ve svahu u cesty postavena střelnice. Budova střelnice také sloužila jako výletní hostinec. Před střelnicí je hezké odpočinkové místo s výhledem do údolí Labe a na protější vršky Vrásník a Pap…
více »
Dolní a Horní labská vyhlídka.
Dolní a Horní labská vyhlídka.
Vyhlídka
Majitelé lázní Svatého Josefa v Horním Žlebu nechali pro své hosty vybudovat v letech 1818 – 1831 lesní promenádní stezky ve svazích Vrásníku a Papertského vrch…
více »
Saské 8000 – hora Hemmschuh
Saské 8000 – hora Hemmschuh
Hora
Hora Hemmschuh je jedním z vrcholů turistického projektu „Saské 8000“ / https://achttausender-im-erzgebirge.de/ a https://www.turistika.cz/mista/saske-8-000/det…
více »
Vodopády na potoce Ostružník.
Vodopády na potoce Ostružník.
Vodopád
Potoky a potůčky Českého středohoří a Děčínské vrchoviny, které stékají k Labi vymlely v prudkých svazích hluboké rokle a v nich vytvořily krásné vodopády a kaskády. Potok Ostružník, který pramení v severozápadním svahu Děčínského Sněžníku, pod obcí Maxičky vtéká do úzkého a prudkého Přípeřského údolí, kde vytváří velké kaskády a menší vodopády.Podél potoka vede žlutě značená turistická cesta z Maxiček do Děčína.
více »
Papertský vrch
Papertský vrch
Kopec
Protáhlý zalesněný hřbet nad městskou částí Děčína – Přípeř. Na východním okraji stával v minulosti poplužný dvůr Papert, odtud název vrchu. Někdy je také uvádě…
více »
Boží muka Donín.
Boží muka Donín.
Drobné památky
Drobná sakrální památka stojí u křižovatky cest poblíž bývalého větrného mlýna nad Donínem. Boží muka mají kamenný kruhový základ se čtvercovým soklem, na kterém je kulatý sloup, který má na vrcholu boudičku zakončenou křížem. K božím mukám se vztahuje pověst, že v roce 1257 tudy táhla skupina náboženských bludařů od Krušných hor k Panenskému Týnci. Ve svém náboženském přesvědčení bičovali svoje těla až do krve. Místní z nich měli strach a na popud pana faráře je zde ubili.
více »
Milník v Panenském Týnci.
Milník v Panenském Týnci.
Drobné památky
Již od starověku byly budovány milníky u důležitých cest. Označovaly vzdálenost od výchozího místa. Kulatý kamenný sloup vysoký 2 metry s jednoduchou vrcholovou…
více »
Pamětní deska generálporučíka Františka Fajtla.
Pamětní deska generálporučíka Františka Fajtla.
Drobné památky
Pamětní deska je umístěna na rodném domě Františka Fajtla v Doníně na Lounsku. Generálporučík František Fajtl byl stíhací pilot, který za II. světové války bojoval proti nacistickému Německu v řadách Royal Air Force a od roku 1944 v leteckých jednotkách v SSSR. Je nositelem mnoha státních vyznamenání.
více »
Menhiry u Hříškova.
Menhiry u Hříškova.
Zajímavost
Krajina v okolí Hříškova je proslavena svými megalitickými památkami – tajemnými kamennými řadami a menhiry. To podnítilo místního obyvatele Hříškova, který nec…
více »
Větrný mlýn Donín.
Větrný mlýn Donín.
Drobné památky
Nejen v Nizozemsku, ale i u nás stávaly větrné mlýny. Jeden větrný mlýn se dochoval u obce Donín. Stojí jihovýchodně od obce na místě bývalého opukového lomu. V…
více »
Thunská pohřební kaple v Děčíně.
Thunská pohřební kaple v Děčíně.
Kaple
V někdejší vsi Chrást stával poutní kostelík postavený v letech 1722 – 1732. Hrabě Franz Anton Thun na jeho místě nechal v letech1868 – 1872 postavit pseudogotickou kapli sv. Jana Nepomuckého s rodinnou kryptou. Na venkovní galerii okolo kaple stálo 20 pískovcových soch. Do roku 1995 zde byly uloženy ostatky 31 členů rodu Thunů. Dnes je v kapli lapidárium soch, které stávaly okolo kaple a expozice historie kaple. Kaple byla vyhlášena kulturní památkou.
více »
Popovický vrch.
Popovický vrch.
Kopec
Mezi děčínskými městskými částmi Letná a Popovice je zalesněný čedičový Popovický vrch. Na úbočích vrchu jsou suťová pole. V letech 1972 – 1992 byla na východním svahu sjezdovka s umělým povrchem. Na vrcholu stojí televizní vykrývač. Vrchol je bez výhledu. Z Krásného Studence vede přes louky cesta, která končí na vrcholu. Z okraje lesa jsou hezké výhledy na vrch Chmelník, Lotarův vrch, Vrch Klobouk a na Děčínský Sněžník. Na vrchol vede také cesta prudkým východním svahem z Popovické ulice.
více »
Lotarův vrch.
Lotarův vrch.
Kopec
Zalesněný čedičový vrch mezi městem Jílové a městskou částí Děčína Krásný Studenec. Společně s vrchy Klobouk, Chmelník a Popovickým vrchem patří do Studenecké v…
více »
Široký kámen
Široký kámen
Kopec
Zalesněný čedičový masiv nad Trnicemi, který na jihu přechází ve Volskou horu. Z hřebene spadají velice prudké Koštovské a Stadické srázy do údolí řeky Bíliny. …
více »
Červený vrch.
Červený vrch.
Kopec
Červený vrch je jedním z vrcholů zalesněného skalnatého hřbetu v Děčínské vrchovině. Rozpíná se nad stejnojmennou děčínskou městskou částí. Sousedními vrcholy jsou vrchy Hřeben a Špičák. Pískovcové skály hřbetu jsou bohaté na železivec a mají načervenalou barvu. Podle toho také vrchol dostal jméno. Na vrchol vede stará promenádní cesta, která odbočuje u vyhlídky ze žlutě značené cesty vedoucí z Děčína na Maxičky. Ze skalní vyhlídky na západním okraji vrchu je hezký výhled na protější masiv Pastýřské st…
více »
Z Radejčína přes kopce do Trmic.
Z Radejčína přes kopce do Trmic.
Trasy
Zimní výšlap na kopce Českého středohoří.
více »
Starou promenádní cestou na Červený vrch.
Starou promenádní cestou na Červený vrch.
Tipy na výlet
Vycházka promenádní cestou na Červený vrch, který odděluje děčínské městské části Přípeř, Jalůvčí, Škrabky a Červený vrch. Skalnatý hřeben je dlouhý 2 km, má tř…
více »
Promenádní cestou přes Pastýřskou stěnu.
Promenádní cestou přes Pastýřskou stěnu.
Tipy na výlet
Vycházka upravenou lesní cestou po Pastýřské stěně, která odděluje děčínské městské části Škrabky a Podmokly. Hřeben je necelé 2 km dlouhý a 700 metrů široký. Je upraven v lesopark. V jižní části je zoologická zahrada. Majitelé lázní Svatého Josefa v Horním Žlebu nechali pro své hosty vybudovat v letech 1818 – 1831 lesní promenádní stezky v okolí Děčína. Jedním z cílů byla také Pastýřská stěna. Na Pastýřskou stěnu vede několik cest, zvolil jsem cestu, která začíná z ulice Čsl. mládeže. Cesta dlážděná k…
více »
Mrtvý vrch.
Mrtvý vrch.
Kopec
Zalesněný vrch u Kostomlat pod Milešovkou. Také se mu říká Šibeňák, nebo Paradies. Jak název říká, jedná se o vrch, na kterém ve středověku stávala šibenice. Pů…
více »
Vrch Chlomek .
Vrch Chlomek .
Kopec
Čedičový zalesněný vrch poblíž Kostomlat pod Milešovkou, na rozhraní Milešovského středohoří a mostecké pánve. Vrchu se také říkalo Chlum, Chlomka, Klampen nebo Kajba. Pod vrchem stávala obec Radovesice, která byla v roce 1971 zlikvidována kvůli těžební činnosti. Z vrcholové travnaté plošiny je hezký výhled na vrch Pařez, Štěpánovskou horu a Hradišťany. Plošina s teplomilnou vegetací postupně zarůstá trnitými keři. Okolo vrchu vede žlutě značená cesta z Kostomlat pod Milešovkou do Štěpánova, z ní odboč…
více »
Ústí tlakové štoly.
Ústí tlakové štoly.
Zajímavost
Vodní nádrž Fláje slouží jako zásobárna pitné vody. Nádrž byla vybudována v roce 1963 s unikátní betonovou pilířovou přehradou. Součástí nádrže je štola a tlako…
více »
Vzpomínka na povodně.
Vzpomínka na povodně.
Zajímavost
Opakující se povodně řeky Labe v Ústí nad Labem připomínají vodočty, na kterých jsou ryskami označeny výšky kam, až sahala voda při povodních v daných letech. Největší povodně byly 16.8.2002, kdy voda dosáhla výšky 11,96m a pak 30.3.1845 s výškou 11,11m. Nejstarší vodočet je umístěn na pilíři železničního mostu pod obchodním centrem Forum. Nový sloup s odečtem stojí u přístaviště za hlavním vlakovým nádražím. Největší povodeň také připomíná tabulka v nádražní hale, která ukazuje kam, až sahala voda při…
více »
Smírčí kříže Kadaň
Smírčí kříže Kadaň
Kříž
Skupina sedmi smírčích křížů, nebo jejich fragmentů, stojí u sochy sv. Jana Nepomuckého, u Křížové cesty ve Smetanových sadech vedoucí ke klášteru. Byly sem přemístěny z okolí Kadaně, ale není známo kdy a odkud. Údajně mají označovat hroby padlých francouzských vojáků, kteří zde v roce 1742 padli v bitvě o Františkánský klášter. Smírčí kříže jsou v centrálním registru uvedeny pod čísly: 0209 – poškozený kamenný kříž vysoký asi 70 cm má na přední straně málo znatelný reliéf meče. 0744 – 50cm vysoké torz…
více »
Židovský hřbitov Mašťov.
Židovský hřbitov Mašťov.
Hřbitov
Severozápadně od Mašťova, v remízku uprostřed polí, se dochoval starý židovský hřbitov, který byl založen již v 15. století. Hřbitov byl poničen němci za II. sv…
více »
Zámek Brody.
Zámek Brody.
Zámek
Na okraji malé obce Brody byla v druhé polovině 17. století přestavěna tvrz na jednopatrový barokní zámek s kaplí. Od poloviny 18. století byl zámek v majetku Č…
více »
Zřícenina kostela sv. Štěpána.
Zřícenina kostela sv. Štěpána.
Kostel
Na úbočí Dlouhého vrchu stávala středověká ves Mladějov s gotickým kostelem sv. Štěpána z druhé poloviny 13. století. Ves byla vypálena německými křižáky v obdo…
více »
Morový sloup na Kvádrberku.
Morový sloup na Kvádrberku.
Drobné památky
V letech 1890 – 1902 vybudoval děčínský zkrašlovací spolek městský lesopark na úbočí Kvádrberku. Byly zde zasazeny pamětní stromy, osazeny pamětní kameny, vybudována tzv. Alpská zahrádka a zároveň sem byl umístěn morový sloup z roku 1672. Dva morové sloupy původně označovaly hranici zaniklého morového hřbitova na severním okraji města. Druhý morový sloup stojí v děčínském muzeu. Vedle morového sloupu je pamětní kámen, který připomíná velký sesuv skal z 19. ledna 1938. V roce 1969 byl morový sloup vyhlá…
více »
stránka 35 z 72
« na začátek    < předchozí    33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Hribal