K Babínským rybníkům.

Kam a jak jedeme?

Horažďovické nádraží je výchozím bodem cesty k rybníkům nedaleko obce Babína. I když samotné město může turistovi nabídnout mnoho výjimečných a krásných staveb, jakými jsou třeba zámek, starý gotický kostel, zachovalé Městské opevnění a mnohé další, dáme dnes přednost okolní krajině. Jistě si nikdo nedokáže představit, jak tato oblast vypadala ve 14. století před naším letopočtem, když tento kraj kolem řeky Otavy osídlil mohylový lid a začal krajinu měnit. Po příchodu Slovanů během 5. a 6. století našeho letopočtu pokračovala proměna ještě rychleji. Tak to trvalo až do 11. století, kdy došlo k určitému ustálení, které se dochovalo až do dnešní doby. Rýžovalo se zde zlato, procházely tudy významné zemské stezky, ale největší část obyvatelstva se živila zemědělstvím. To také bylo příčinou změny celé oblasti a tak návštěvník vstupuje do KRAJINY s lány obilí či rozsáhlých luk. Pro lesy mnoho místa nezbylo a tak zůstaly jen menší celky, hájky a remízky. Protéká tudy hodně říček a potoků a tak není divu, že člověk zakládal i rybníky. A mezi ty velmi hezké patří i ty výše jmenované, ke kterým je tento výlet nasměrován.

Za čím jedeme?

Okresní silnička míří z města k severovýchodu a stále mírně stoupá a klesá. Zajímavější úsek začíná až za podchodem pod hlavní tratí z Plzně do Českých Budějovic. Kolem silnice je několik drobných sakrálních staveb, zajímavé je, že všechny jsou jen po levé straně. Vlevo je i středně velký rybník, na mapě jméno nemá, ale sídlí zde velké hejno divokých kachen. Na návrší nad vsí je pod velkou lípou zajímavá boží muka. Samotná ves patří mezi ty menší. Na návsi je kaplička s křížkem z 19. století. Bývalé barokní statky jsou v horším stavu. Další hezký křížek s přemýšlejícím andělíčkem je před mostem nad Březovým potokem. Hezká lípa na konci obce ukrývá kamenný kříž z roku 1926. Za potokem je rozcestník a dále se pokračuje po modré k nedalekému kopci Háj ( 474 m.n.m.), jihovýchodním směrem. V lese na Háji převažují borovice a smrky. Za lesem značka přetíná údolí Březového potoka a prochází po hrázi mezi rybníky Velkým a Prostředním Babínem. Hráz je osázena stromy a stojí zde budova ve stylu nádražních staveb z období Rakouska – Uherska. V době parních lokomotiv se odtud čerpala voda na nedaleké nádraží. Dříve se jmenovalo Babín, dnes to jsou Horažďovice předměstí. Od rybníka se dojde na silnici a za mostem nad tratí je již cíl dnešní cesty. Zajímavá je bomba proměněná v pomník na zahradě u budovy proti nádraží. Pochází z náletu spojeneckých vojsk dne 21. dubna 1945. A pak již zbývá jen malá hospůdka v prostoru nádraží.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tady sice nevyvářejí, ale točí tu Strakonického dudáka, ten je bezkonkurenční a najde se zde i něco k snědku, pokud nemáte velké nároky. Ubytovat se lze v nedalekých Horažďovicích.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Cestou se otevírají hezké pohledy do všech světových stran. Ty nejhezčí jsou k severu a SV. Nebývalé je i množství křížků, v některých případech zcela opomíjených. Rybník Velký Babín patří mezi ty větší a pohled na jeho hladinu za cestu stojí. Hezká je kaple na návsi, ves se vejde do českého průměru. Hrůzný je zemědělský objekt, který pamatuje socialismus.

Ostatní informace

Vše popsané najdete na mapě KČT č. 68 Pootaví. Jedná se o menší vycházku mezi 6 až 8 kilometry. Ti zvědavější to budou mít trochu delší. Kdo třeba bude obcházet Velký Babín, to má hned o 2 km navíc. Cesta je bez problému i pro cyklisty.