Rabí, není jenom hrad.

Kam a jak jedeme?

Hrad Rabí je mezi českými hrady pojmem a bylo o něm napsáno mnoho článků. Turisté, hlavně v letní sezóně, jej berou doslova útokem, střídají se tu školní výlety a ani vodáci neváhají přerušit plavbu po Otavě. Až nedávná úsměvná příhoda, které jsem byl svědkem, kdy vedoucí výpravy doslova naháněl své ovečky do autobusu se slovy: „ Ještě dnes musíme stihnout Klenovou a Švihov“, mně vlastně dala podnět k napsání těchto řádků. A protože jsem o hradě již něco napsal, dovolím si pozvání na malou vycházku městečkem a jeho okolím. Nu, a kde jinde začít než u hradní brány.

Za čím jedeme?

Pár schůdku na opačnou stranu od hlavní brány a stojíme před kostelem Nejsvětější Trojice. Krásná gotická stavba z roku 1498 je postavena na místě mnohem starší stavby. Ta se stavěla někdy kolem roku 1300 a zachovaly se z ní obvodové zdi a triumfální oblouk. Kostel je jednolodní s trojbokým presbytářem. U kostela je vstup do podzemí, které je v současnosti přístupné. Uličkou od kostela k náměstí se dostaneme ke krámku se suvenýry. Jdeme – li vlevo, projdeme bývalé židovské ghetto z 15. století, za kterým se nachází židovský hřbitov. Je odtud hezký pohled na hrad a vrch Líšnou. V ulici je stará lípa a studna s pěknou kovanou kopulí. Odtud zpátky se za pět minut dostaneme na náměstí. Jeho východní stranu zdobí řada barokních štítů. Jistě zaujme i pseudogotická Radnice a pomník padlým ve světové válce. Z náměstí se dáme do kopečka po hlavní silnici do Horažďovic. Kousek za městem je hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého. Stojí tu od roku 1785 a je to hezké baroko. Z dřívější stavby se dochoval pěkný portálek s bočními sloupky a s datem 1611. Svatyně je jednolodní, plochostropá s půlkruhovým presbytářem. Od kostela je hezký výhled k východu. Mimo jiné jsou vidět hydčické lomy a Prácheň. Od kostela přejdeme silnici a míříme na vrchol Šibeníku. Z tohoto vrchu je zcela jistě jeden z nejhezčích pohledů na hrad. Scházíme na opačnou stranu a neměli bychom minout zdejší krásnou vodárnu. Je novogotická a navíc i důkazem, že i stavby technické mohou být také hezké. Od vodárny sejdeme na silnici do Budětic. Za mostem přes potok se dáme přes louku k lesu a vystoupíme na Líšnou. Zde je krásné především jaro, když kvetou jaterníky. Vrchol zdobí menší skála a my pokračujeme dolů svahem k jihu. Sestoupíme do sedla mezi dvěma vrcholy a pěšinkou dojdeme na jižní vrchol Hory. Nyní procházíme místy s velmi bohatou květenou. Po chvilce máme určeno více jak padesát druhů rostlin, včetně tří druhů orchidejí. Jeden z nich, kruštík tmavočervený právě kvete. S výčtem zdejších památek končíme u zříceného kostela Všech svatých. Jednolodní stavba je uzavřena trojbokým presbytářem. Zbyly sice pouze zdi, ale jsou 3 až 4 metry vysoké. Mimo jiné je odtud mimořádný rozhled k západu, JZ a SZ. Je nutné dávat pozor hlavně na děti, pokud je máte a jsou - li živější. Západní stěna je bývalý vápencový lom, ale i východní svahy jsou zřejmě na některých místech také zaniklé lomy. Od zříceniny se vracíme zpět do sedla a zde po pěšince vpravo projdeme lesem na louky. Opět další velmi hezký pohled na hrad a pěšinka, později polní cesta, nás dovedou zpět do městečka. Rabí skutečně není jenom hrad.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností občerstvení je v Rabí několik a doporučit některou z hospod, by bylo poškozením těch ostatních. Ale vaří zde všude dobře. Ubytování přímo v městečku bude lepší zajistit si předem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Všechno, co jsme na této vycházce prošli, bylo hezké. Navíc milovníci květin si přijdou jistě na své. Pohledy na hrad hned z několika stran jsou mimořádné a to platí i v opačném směru. Bohužel cesta přes Líšnou je poměrně zarostlá a zakouslé klíště bylo jedinou černou kaňkou.

Ostatní informace

Je to k nevíře, ale když se to všechno spočítá, tak jsme ušli něco mezi 4 až 5 km. Dvakrát se vystupuje na vrchol, v dnešních horkých dnech se člověk zapotí, a tak doporučení zní, nechat to na chladnější období. Tím největším nebezpečím jsou klíšťata, na vápencích se jim zřejmě daří. Vše co jsme prošli leží na území přírodního parku Buděticko a nejde se to na mapě KČT č. 68 Pootaví.