Brno je statutárním městem, které je druhým největším městem v České republice, co do počtu obyvatel i svou rozlohou. Sídlí zde Jimoravský kraj, v jeho centrální části vytváří samostatný okres Brno-město. V Brně se nalézá soutok dvou řek Svitavy a Svratky. Dominantou města je hrad a pevnost Špilberk. Mezi další oblíbené turistické cíle patří katedrála svatého Petra a Pavla, hrad Veveří či vila Tugendhat, která byla zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO.
Jedeme do Přerova a rozhodli jsme se, že musíme zajet na rozhledny, které ještě neznáme. Některé jsou v oblasti severně od Brna. Ze Soběšic přejíždíme do Babic nad Svitavou.
Za čím jedeme?
Obec Babice nad Svitavou se rozkládá v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, zhruba 13 km severovýchodně od Brna. První písemná zmínka byla zapsána r. 1365 a uložena do moravských zemských desek. Další zápis je z r. 1645, kdy byla vesnice i s tvrzí vypálena švédskými vojsky při dobývání Nového hradu, jehož opravená zřícenina je nad údolím řeky Svitavy mezi Blanskem a Adamovem.
Nejstarší stavbou obce je původně gotický farní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1448, který byl r. 1765 přestaven barokně. Další přestavba byla r. 1876, kdy byla zvýšena věž. Do báně byla uložena schránka s tehdejšími mincemi, řadou historických zápisů a tehdejších novin. Ta byla vyjmuta při opravě střechy r. 1994, překontrolována a doplněna o další listiny, noviny a mince z pozdější doby. Současně byla pořízena kopie všech vložených listin, která jsou součástí farní a obecní kroniky.
Do kostela byly na počátku 2. světové války nainstalovány varhany, pravděpodobně z některé zrušené brněnské synagogy. V interiéru jsou některé obrazy a další předměty vysoké umělecké i historické hodnoty, které byly r. 1974 zapsány do seznamu movitých věcí, např. křtitelnice ze 17. - 18. století, mešní kalich z r. 1758, zvon z r. 1776 a pod. R. 1996 byl kostel zařazen mezi nemovité kulturní památky.
Na sever od obce je rozhledna, která byla postavená v letech 1886-87. Tehdy byla dřevěná. O její vybudování se zasloužil předseda brněnské sekce Rakouského turistického klubu Alexandr Suchánek, po kterém byla pojmenována. Během 2. světové války byla téměř zničena. Díky své poloze bylo torzo r. 1963 přestavěno a využito jako vysílač. Současně byl vybudován po žebříku přístupný ochoz. V letech 2008-09 byla rozhledna zvýšena o 8 metrů, okolní stromy byly vykáceny, aby se opět otevřel téměř kruhový výhled na velkou část Brna a okolní obce, Drahanskou vrchovinu, Pálavu a za výborné viditelnosti i na Alpy. Nyní rozhledna měří 16,5 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 13 m vede 75 schodů. Rozhledna je stále volně přístupná. Od října 2014 je v noci osvětlena.
Tuto rekonstrukci spolufinancovalo město Adamov a tím se stalo vlastníkem rozhledny. Přístup k ní je z obou obcí.
Adamov se rozkládá na soutoku Svitavy a Křtinského potoka 12 km severně od Brna, téměř na jihozápadním okraji CHKO Moravský kras.
Území města a jeho okolí bylo osídleno lovci mamutů v období mladého paleolitu (17–11 tisíc let př. n. l.), kteří žili v nedalekých jeskyních, např. i na Býčí skále v Křtinském údolí. Již r. 1360 se v obci vyráběly výrobky ze železa. Železárny se zde rozvíjeli po další staletí. Za První republiky je převzaly Škodovy závody v Plzni. Během obou světových válek se tady vyráběly zbraně. Na konci války ustupující Němci závody téměř zničili - vyhodili do povětří a vypálili. Po válce byly železárny znárodněny - tak vznikly Adamovské strojírny. Po řadě změn, které postupem času proběhly, v této činnosti pokračuje Adast Systems, a.s.
Dominantou města je farní novogotický kostel sv. Barbory, který byl postaven v letech 1855 - 1857. Z červených cihel ho nechal postavit kníže Alois Lichtenstein. Kostel je unikátní svým monumentálním Světelským oltářem - je to 7 metrů vysoká gotická dřevořezba z let 1516 - 1525, která nemá v Evropě obdoby. Byla sem dovezena z kláštera ve Zwettlu.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
U rozhledny se v žádném případě nenechá nic pořídit. Něco koupit se nechá v Babicích i v Adamově. Kde blízko je něco, kam by se nechalo zajít na jídlo, to bohužel nevím. Takže jídlo raději s sebou.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Je zde hezky - hezká rozhledna i hezký výhled i s popiskami toho, co vidíme. Na straně do údolí se nechá u rozhledny i posedět a kochat se pohledem.
Ostatní informace
My jsme k rozhledně vyrazili z Babic autem a zkoušeli jsme, kam až dojedeme. Po žluté jsme jeli vpravo na rozcestí Na Újezdě, pokračovali po modré na rozcestí Jelenec-pomník a dál po žluté. Ta vede až k rozhledně, jen z rozcestí Alexandrova rozhledna se musí jít kousíček pěšky po úzké pěšince. Celá cesta z Babic je pěkná, široká a je znát, že je auty hodně používaná. Když poslední rozcestí minete a popojedete ještě kousek po této široké cestě, dojdete na rozcestí se zelenou, po které se dostanete k rozhledně asi pohodlnější cestou. Je to také kousek.
Pěšky z Babic je to nejblíž po zelené, cca 3 km. O něco kratší cesta (cca 2,5 km) je to z Adamova, ale je to zase víc do kopce.
Z Adamova můžete vyrazit i na další procházky, je tam křižovatka turistických tras, můžete si také projít jednosměrnou 2 km dlouhou naučnou stezku Josefovské údolí. Vrátit do Adamova se můžete postupně po žluté, modré, červené. Je to cca 12 km.