nahoru a dolů
12.6.2017 8:28
Vidím, že komentáře jsou staršího data, přidám svůj velmi čerstvý.
Byl jsem tam 11.6.2017. Ze ZlH od kostela po žluté přes Rožmitál a pak zkratkou na modrou. Nedívám se do mapy, jdu po značce a najednou jsem někde. Radost z výletu pomalu mizí. Musím se vrátit. Odbočka prudce vzhůru neznatelná, lesáci mýtili kůrovce. Až k Leuchtenštejnu jsem bloudil a nadával na značení. Cestička není vidět, zasypaná snad naschvál klestím. Standardní mapa 1: 50 tis. je na nic. Uprostřed lesa hledám směr. Po několika špatných výpadech konečně vidím tabulku. Leuchtenštejn!
Za Leuchtenštejnem nadávám opět na lesáky, ale jdu. Pak vymýceným svahem klopýtám nahoru (pěšina nikde, jen větve), kde cítím přestávku. Nad Braunerovou lavičkou jde značka opět prudce vzhůru – ale tam je ohrazený mladý les! Tedy kudy?? Klnu, ale stoupám podél ohrazení bez značky. Nad oborou kličkuju doleva – doprava a hledám značku. Nalézám ji a konečně je i značení standardní a po chvíli i vrchol v dohledu. Poslední kroky kolem hromady pytlů s odpadky a konečně jsem u rozhledny - na staveništi.
Soukromému staviteli nezávidím, ocením v duchu nabídku lahvového piva ve stánku a po krátkém odpočinku mířím po zelené dolů.
Po chvíli jsem opět ztracen. Značka na kmeni je viditelná, ale další směr je nejasný. (Vzpomínám si, že pokud se trasa neodchyluje příliš od příměho směru, pokračuje dále). Neváhám a pokračuji dolů. To, co se zdálo být ukazatelem, byla jen vodárnička. Takže opět hledám značku, nadávám, vracím se nahoru. Nalézám konečně směr a pokračuji. Před lety jsem to šel nahoru i dolů, ale už si nevzpomínám, že to byl až takový nářez. Uklidnění přichází až po překřížení silnice, která dělá serpentinu, hezký je úsek ke ke kapli sv. Rocha. Pak už je stále více slyšet ruch města.
Naštěstí trasa není příliš dlouhá, ale dá zabrat, zvláště když nejste místní, spoléháte na značení a lesáci kladou překážky. Příjemný půldenní výlet jsem si představoval jinak.