Brložské jezírko na Šumavě.

Kam a jak jedeme?

Motoráček ze Strakonic se konečně vyšplhal na nádraží v Lipce. Odtud začíná naše cesta turisty tak trochu opomíjenou částí Šumavy. Dnešním naším cílem je Brložské jezírko pod jižním svahem hory Klín ( 955 m.n.m.). Odtud chceme pokračovat údolím Medvědího potoka k soutoku s řekou Volyňkou a poté dojít na některou z vlakových stanic ve Vimperku. Tak ještě srovnat batohy na zádech a můžeme vyrazit.

Za čím jedeme?

Lipka ( 900 m.n.m.) byla jednou z prvních sklářských osad v oblasti Šumavy. Dnes zde stojí několik domů, krásné javory a hezký křížek u silnice. Restaurace je ještě zavřená a my na rozcestí dumáme, zda půjdeme po žluté nebo modré značce. Obec máme za zády, následuje železniční viadukt a poté již sestupujeme do údolí Volyňky. Na loukách kolem řeky ještě dokvétají blatouchy, ale již také začíná převažovat květena vrcholícího jara. Za řekou se rozhodujeme pro modrou a lesní silničkou míříme k Michlově Huti. Obdiv tady patří nádherným smrkům. Vlevo od silnice máme lesy a vpravo v údolí potoka Charyně jsou pastviny. Ke konci údolí opouštíme značku a stoupáme k Michlově Huti. Kdysi slavná sklářská osada se dnes sestává z několika domů a hospodářských stavení. Je odtud hezký rozhled do údolí a na věnec hor nad ním.

Za osadou vstupujeme do lesa a vracíme se na značenou cestu. Na rozcestí V Srnčím se setkáváme ze žlutou. Po krátkém stoupání následuje sestup k dalšímu rozcestí. Jsme nedaleko jezírka a sotva znatelná stezka nás vede k našemu cíli. Poslední překážkou je potok, který jezírko obtéká a za ním již stojíme na hrází. Před očima máme vodní hladinu, ve které se zrcadlí okolní les. Na hrázi je široká lavice z kůlů a zve ke krátkému odpočinku a svačině. Šumavská jezírka sloužila jako zásobárny vody pro splavování dřeva. Brložské je přibližně 80 m dlouhé a 50 m široké. Všude kolem jsou stromy a malé lesní palouky. Zbývá ještě jezírko obejít. I to se nám daří a pohledy z různých stran na jeho hladinu jsou kouzelné.

A jde se dál. Pokračujeme po modré, která obchází horu Klín. Značku opouštíme u můstku přes Medvědí potok a pokračujeme cestou po jeho levém břehu. Nedaleko soutoku s Volyňkou je několik pevnůstek – řopíků. Cesta nás vede vysoko nad údolím Volyňky. V místech, kde se řeka stáčí k východu ji opouštíme a stoupáme svahem hory Vodník ( 906 m.n.m.). Kdysi to zde bylo vojenským územím. Dostáváme se k hranici CHKO a narážíme na fotovoltaickou elektrárnu. Necháme to raději bez komentáře. Pokračujeme svahem Vodníka k východu a po půlhodince se před námi otevírá pohled na vimperský zámek. Zbývá projít městem na nádraží a další z výletů krásnou Šumavou je u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Svačinu jsme měli v batohu. Jinak se dá občerstvit hned na začátku v Lipce, nebo to vydržet až do Vimperku. To platí i o ubytování. Pít se dá cestou z mnoha potůčků.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Brložské jezírko patří k nejhezčím místům v celém pohoří. Je zde úžasný klid a nám se tady moc líbilo.

Ostatní informace

Celá cesta je dlouhá kolem 15 kilometrů s menším převýšením. Jde se většinou lesem a v této době je možné vidět několik zajímavých rostlin. Modře kvetoucí vítod obecný, růžově květe vzácný všivec mokřadní, červenou barvou upoutá smolnička obecná a zlatým hřebem jsou fialové, kolem l m vysoké žluťuchy orlíčkolisté. Vlaky na trati z Volar do Strakonic jezdí v dvouhodinových intervalech. Ostatní necháme na fotografiích.