ČESKOMORAVSKÉ POMEZÍ-Javornický hřeben u Svitav

Kam a jak jedeme?

TAJEMNÉ MÍSTO BÝVALÝCH HLUBOKÝCH HVOZDŮ,TU A TAM UŠLAPANÝCH KUPECKÝMI STEZKAMI A MÍSTA OPŘEDENÁ POVĚSTMI.KRÁSNÉ ROZHLEDY A KLIDNÁ PŘÍRODA-TO JE JAVORNICKÝ HŘEBEN NEDALEKO MĚSTA SVITAV(4km),PO JEHOŽ NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH MÍSTECH PROCHÁZÍ UNIKÁTNÍ NAUČNÁ STEZKA.

Celkem dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka vychází zautobusového nádraží. Na prvním naučném panelu se můžete seznámit se stručnou historií města a nejvýznamnějších památek. Značená trasa pokračuje přes náměstí Míru po ulici T. G. Masaryka doparku Jana Palacha, kde je instalován druhý panel shistorií někdejší Langrovy vily a samotného parku. Poličskou ulicí se dostaneme do polí za zahrádkářskou kolonií do pramenné oblasti řeky Svitavy. Třetí panel nás seznamuje nejen shistorií prvního osídlování KRAJINY, ale také shistorií železniční trati Svitavy-Polička. Čtvrté zastavení sodpočívadlem je u studánky Pod Slunečnou strání sinformacemi o starých kupeckých stezkách a biskupských rybnících. Lesní silnicí stezka pokračuje kNejsvětější Trojici svýhledem na Ostrý Kámen, kde je páté zastavení sinformacemi o starobylých pověstech kraje. Odtud je to kousek khlavnímu cíli stezky - kčeskomoravské hranici. Šestý panel nabízí historii vyměřování zemské hranice a osvětluje i nápisy na hraničních kamenech. Pak se zvolna cesta stáčí ke Svitavám. Sedmé zastavení připomíná místo bitvy mezi pruskými a rakouskými vojsky vroce osmnáct set šedesát šest. Osmý panel u obce Javorník připomíná tradici lidového léčitelství a sběru bylin, které zde rostou. Poslední zastavení je na místě bývalého popraviště poblíž hostince U Jelena sposledními zprávami o tomto chmurném místě. Do vlastních Svitav je to pak příjemná procházka po značeném městském okruhu.

vÝCHOZÍM BODEM,MŮŽE BÝT VÍSKA OSTRÝ KÁMEN-

Název obce Ostrý Kámen je odvozen (překladem) zněmeckého slova Rassenstein - Ostrý Kámen. Vpramenech se dále uvádějí i tyto další názvy: 1677-1718 Rauchenstejn ,1720 Rausenstein, 1906 Rauchenstein. Dochovaná pečeť Ostrého Kamene o průměru 25mm pochází z 18. století a ve svém poli má zobrazeny tři květy snápisem Sigil Ravstein.

Na počátku 14. století zde patrně stával biskupský hrad Rasenstein, o jehož purkrabí Heinlinovi se píše vpramenech r. 1310. Ves měl prodat r.1362 Oto zFulštejna kanovníku Herboldovi vOlomouci. R.1513 potvrdil biskup Stanislav Thurzo vsi odúmrť.

Před třicetiletou válkou bylo vOstrém Kameni 11 usedlých. Vroce 1677 zde bylo zjištěno 10 starousedlíků a 1 nová poustka. Podle výměry zde bylo 5 středních sedláků svýměrou pozemků 20 až 60 měřic, 4 malí svýměrou 1 až 20 měřic, 1 svýměrou menší jak 1 měřice, který se také počítal mezi domkáře. Uváděná poustka patřila ke středním usedlostem.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo vOstrém Kameni 169,3 měř. orné půdy, 4,1 měř. zahrad, 26,2 měř. lad, 15,2 měř. pustin, zluk bylo 8,75 fůry sena.

Koncem feudálního období vr. 1843 žilo vOstrém Kameni 142 osob, ztoho 64 mužů a 78 žen v 27 domech a 33 domácnostech. Znich se živilo zemědělstvím 11 osob, řemesly 4 osoby, oběma uvedenými 4 osoby, u 14 osob nebylo uvedeno zaměstnání, patrně šlo o nádeníky. Ve vsi bylo podle vlastnictví pozemků 10 velkozahradníků s 30 až 40 jitry, 1 malozahradník se 17 jitry, 4 domkáři s 1/6 až 1 1/2 jitra, 12 domkářů se zahradou i bez ní. Vselských hospodářstvích byli hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se chovalo podle údajů zr. 1841 22 koní, 56 krav, 14 kusů mladého dobytka, 18 ovcí a 15 vepřů. Desátkybyly odváděny faře vKarli na panství Litomyšl a tržním místem pro Ostrý Kámen byla města Svitavy a Litomyšl vČechách.

Vr. 1880 měla obec 30 domů a 160 obyvatel vesměs neměcké národnosti a katolického náboženství. Hospodářská půda měla vroce 1900 výměru 283 ha, ztoho 146 ha pole, 113 ha lesy, 15 ha louky, 6 ha pastviny a 3 ha zahrady. Vtomtéž roce se vobci chovalo 13 koní, 90 kusů hovězího dobytka a 7kusů vepřového dobytka.

Vroce 1901 byla vobci zřízena jednotřídní obecná škola.

Do 1. světové války se obyvatelé takřka výhradně živili zemědělstvím a tkalcovstvím. Vroce 1911 jsou uváděny tyto živnosti: 1 hostinec, 1 podkovář a 1 stolař.

Na počátku 20. století vznikly vobci různé spolky. Od r. 1902 Bund der Deutschen, od r.1922 Zemědělský spolek a od roku 1924 Hasičský spolek.

Vr. 1921 zde bylo napočítáno 29 domů a 154 obyvatel, vr. 1930 30 domů a 154 obyvatel., vr. 1938 153 obyvatel a vtémže roce byla obec elektrifikována, vroce 1950 měla obec 29 domů a 91 obyvatel. Vsoučasné době žije na Ostrém Kameni 81 obyvatel a je zde 21 domů.

Správní vývoj

Do r. 1849 byl Ostrý Kámen součástí panství Svitavy. Od r. 1850 až do r.1855 byl začleněn pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu vMoravské Třebové a vrámci soudní správy pod Okresní soud ve Svitavách. Vr. 1868 spadal pod Okresní hejtmanství vMoravské Třebové, které získalo působnost i pro soudní okres Svitavy. Sem příslušel Ostrý Kámen až do okupace vříjnu 1938, kdy připadl až do skončení války pod správní okres (Landrat) ve Svitavách vžupě Sudety (Sudetengau). Vr. 1945 byl obnoven předválečný stav a Ostrý Kámen náležel vletech 1945-1949 pod správní okres vMoravské Třebové. Po reorganizaci vr.1949 připadl až do r. 1960 pod nově vzniklý správní okres Svitavy. Od roku 1976 byl integrovanou částí obce Trstěnice a od roku 1991 částí obce Karle.

Památky

Na okraji obce se nachází barokní Kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. století a kamenný

PŘES JAVORNICKÝ HŘEBEN VEDE TAKÉ ZAJÍMAVÁ CYKLOTRASA,kterou se můžeme inspirovat-

Svitavy - Javornický hřeben - Brlenka - Javornický hřeben - Svitavy

• Popis okruhové trasy:

Okruh je veden z poloviny po značených cyklotrasách, částečně po turistické žluté a v závěru po neznačené trase. Trasa je určena pro začínající cyklisty a rodiny s dětmi. Kromě stoupání na Javornický hřeben by měly trasu zvládnout i děti okolo 10 let. V úvodu je trasa z důvodu bezpečnosti dětí vedena kolem rybníku Rosnička, za kterým kříží silnici I. třídy č. 35. Zde je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Po přejezdu silnice trasa pokračuje na Javornický hřeben, kde se na křižovatce k obci Čistá stáčí doleva k osadě Brlenka a po turistické žluté se vrací po krátkém okruhu zpět na původní cyklotrasu na Javornickém hřebenu. Těsně pod kopcem na Javornický hřeben trasa uhýbá vpravo do lesa na neznačenou trasu - lesní cestu. Po několika stech metrech kříží na nechráněném přejezdu železniční trať na Poličku. Trať však není frekventovaná, vlaky v lesních úsecích vždy zvukově signalizují průjezd. Přesto je nutné v tomto úseku dbát zvýšené opatrnosti a nepouštět menší děti dopředu. Dále trasa pokračuje za přejezdem rovně a za lesem po asfaltové cestě protíná silnici č.34 na Poličku. Dále pokračuje kolem pískového lomu po polní cestě asi 300 metrů, kde se polní cesta stáčí do mírného kopce okolo zahrádek směrem k městu. Do města ústí u Kojeneckého ústavu. Povrch trasy je převážně asfaltový (cyklotrasy). Kamenité a lesní a hliněné polní cesty jsou na turistické žluté a na neznačené části. Trasa není kromě stoupání na Javornický hřeben, které doporučujeme obzvláště s dětmi absolvovat vedle kola, nikterak fyzicky ani technicky náročná. Při výjezdu (výstupu) na hřeben je dobré ponechat jednu stopu volnou pro projíždějící cyklisty. Trasa není také nikterak frekventovaná. Na většinu tohoto okruhu na Javornickém hřebeni je vozidlům vjezd zakázán. Výjimky tvoří vozidla s povolením vjezdu.

• Na okruhu využité trasy:

4028 Svitavy - odbočka na turistickou žlutou u osady Brlenka (14,3 km); turistická žlutá u osady Brlenka - odbočka zpět na značenou cyklotrasu (3,4 km); 4028 odbočka na značenou cyklotrasu - odbočka na neznačený úsek pod kopcem na Javornický hřeben (5,7 km); neznačeno pod kopcem na Javornický hřeben - Svitavy (4,8 km).

• Zajímavosti na okruhu:

Těžký byl rok 1866, doba Prusko - rakouské války. Po prohrané bitvě u Hradce Králové se ustupující rakouská armáda na chvíli utábořila ve Svitavách (59). Byla však pronásledována pruskými vojáky, kteří umístili dělostřeleckou baterii na Javornickém hřebenu a začali ohrožovat samotné Svitavy. Proti dělostřelcům vyrazila rakouská jízda a po líté řeži zbrzdila pruský postup. Prusové na chvíli ustoupili k Litomyšli, snad i k Brlence , ale přesto zdecimovaná císařská armáda ustoupila dále na Moravu. Do Svitav pak přijel hlavní pruský štáb v čele s králem Vilémem a kancléřem Bismarckem. zajímavosti

• Odpočinková místa a občerstvení:

Na pláži nebo v restauraci u rybníku Rosnička; studna s pitnou vodou 30 m vlevo z trasy za osadou Brlenka (u vjezdu do lesa); studánka v lese za odbočkou pod kopcem na Javornický hřeben (asi 50 metrů) vlevo od trasy.

• Vyhlídky do kraje:

Na Javornickém hřebenu směrem na obec Javorník; nedaleko osady Brlenka.

• Koupání:

Koupaliště ve Svitavách; rybník Rosnička ve Svitavách; krytý bazén ve Svitavách.

Za čím jedeme?

ZA KLIDNOU PŘÍRODOU,ZÍSKAT INFORMACE A POZNATKY ZE SVITAVSKA A JAVORNICKÉHO HŘEBENE.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

NAUČNÁ STEZKA KONČÍ U RESTAURACE "U JELENA".Točí tady dobré pivo a také dobře vaří.

O něco dražší,ale přívěTivá je restaurace hotelu Shindlerův Háj.

http://www.hotelsh.cz/

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

LÍBILA SE-pěkná procházka a povídÁní o kraji Svitavském a hraničných kamenech.

Ostatní informace

za tuhle krásnou přírodu se "zatím" neplatí.Pokud budete mít čas,zajděte do muzea ve Svitavech!!