Chomutov, město které překvapí.

Kam a jak jedeme?

Zastavit se cestou do Krušných hor v některém z měst pod jejich hřebenem, je po zdolání cesty ze Šumavy nutností. Zbývá si vybrat, které město by to mělo být. Ve většině z nich jsme ještě nebyli a každé neznámé místo je lákadlem. Za Žatcem padlo rozhodnutí pro Chomutov. Otázka, co v průmyslovém městě v jehož okolí se donedávna těžilo uhlí můžeme vidět, zůstala až do příjezdu do města s otazníkem. První dojem také nebyl nic moc. Když jsme se dostali k říčce Chomutovce a tabule nás dovedla na její levý břeh přímo na parkoviště, nastal obrat. Rázem jsme se ocitli ve staré části města a navíc u informačního centra.

Bývá dobrým zvykem podívat se trochu do minulosti. První zmínka o Chomutově je z roku 1252, kdy se hovoří o Bedřichu Načeradci z Chomutova. Trochu záhadný je převod na řád německých rytířů, kteří tu od uvedeného roku působili až do roku 1411. Od tohoto roku začala město spravovat královská komora a to až do roku 1488. V tomto období mělo město deset zástavních věřitelů. I když bylo město přiřazeno k městům královským, stále se v jeho držení střídají šlechtické rody. Páni z Veitmile tu jsou od roku 1488 do roku 1560. Po nich se v krátkém období do roku 1594 vystřídají čtyři držitelé. Po nich jedenáct let spravuje město královská komora. Mezníkem je pro město rok 1605, kdy se stává svobodným královským městem a to až do roku 1918.

Chomutovu se nevyhnuly velké katastrofy v podobě požárů. Oheň z větší části zničil město v roce 1418. Další následoval v roce 1421, když město dobyli husité. Tehdy byly z velké části pobořeny i městské hradby. Ve městě opět hořelo v roce 1424. Ohnivý kohout se na 101 let městu vyhýbal, ale v roce 1525 vyhořelo celé město i se zámkem. Následné požáry byly v roce 1569, 1571 a 1598, kdy opět bylo zničené celé město včetně zámku. V dalším století hořelo ve městě v letech 1604, 1609 a 1620. Poté byl od velkého ohně klid, ale v roce 1945 město bylo třikrát bombardováno. Současnost je velmi dobře popsána na webových stránkách města.

 

Za čím jedeme?

Prvním zastavením po odchodu z informačního centra je jezuitský areál. Zajímavá je parková úprava se sochami při říčce Chomutovce. Překvapí rozlehlé nádvoří, které je parkově upravené. Významnou stavbou v areálu je barokní kostel sv. Ignáce. Je to jednolodní stavba s průčelím se dvěma věžemi. Byl postaven mezi roky 1663 až 1668. Bohužel v době naší návštěvy byl uzavřen. To jsme se dostali do dolní části náměstí. Náměstí má po jedné straně podloubí a mezi domy tady je nejcennější pozdně gotický dům čp. 9. Ve střední části náměstí je kašna. Celému náměstí dominuje městská věž. Ta stojí při jižním průčelí děkanského kostela. Byla dokončena v roce 1525 a až do současnosti je stále majetkem města. Její současná podoba je z let 1873 – 74, kdy dostala novogotickou podobu. Máme štěstí, věž je otevřená a vystoupat na její ochoz je zážitkem. Je odtud výhled jak na město tak i jeho okolí.

Další památkou města je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho předchůdcem byl polodřevěný kostel z konce 13. století. Během 14. století došlo k celkové přestavbě. Kostel byl několikrát poškozen při požárech města. zajímavostí jistě je, že v roce 1899 poškodilo kostel zemětřesení a ten byl až do roku 1911 uzavřen. Poslední úprava, která změnila vzhled svatyně, proběhla mezi roky 1913 až 1915. Tehdy byl postaven na západní straně novorenesanční štít. Vracíme se na náměstí k baroknímu sloupu Nejsvětější Trojice. Byl postaven v roce 1697. Čtvercová balustráda je z roku 1725. Sochy světců ve spodní části jsou z let 1719 až 1725. Na současné místo byl přemístěn v roce 1962. Opodál stojící budova Radnice byla původně komenda řádu německých rytířů, později byla přestavěna na renesanční zámek a to v první polovině 16. století. To nejlepší jsme si nechali na konec. Bývalý kostel sv. Kateřiny je dnes součástí muzea. Je nejvzácnější památkou města. Patří mezi nejstarší raně gotické sakrální stavby v Evropě. Kostel byl dokončen kolem roku 1280 a je zřejmě první gotickou stavbou v zemi. Nejstarší částí kostela je příčná loď s několika pozdně románskými prvky. Je možné, že byla postavena již v první třetině 13. století.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Půlden uběhl jako voda a bylo třeba sehnat něco k snědku. Ve starém městě se nám to nepodařilo a tak jsme dali na radu místního občana a oběd jsme si dali v okrajové části města, nedaleko nádraží. Jsou tady soustředěny obchody a mezi nimi i jedna velká samoobslužná jídelna. Výběr byl velký za běžné ceny.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Staré město nás hodně překvapilo. Strávili jsme jeho prohlídkou celé dopoledne. Tolik zajímavých památek jsme nečekali. Vrcholem byl samozřejmě kostel sv. Kateřiny a pohled z městské věže měl také něco do sebe. Stará část města se nám prostě líbila.

 

Ostatní informace

Vstupné na věž a do muzea bylo přijatelné. Poplatek za parkování byl v porovnání s podobně velkými městy nižší. V Chomutově je ještě možné navštívit občas otevřené depozitum Národního technického muzea. Podkrušnohorský zoopark je rozlohou největší v zemi. Za zmínku jistě stojí Kamencové jezero ( 16,3 ha ). Při severozápadním okraji města začíná Bezručovo údolí. Protéká jím řeka Chomutovka, její délka je okolo 13. kilometrů a v některých místech je až 200 metrů hluboké. Chomutov má v současné době kolem 49 000 obyvatel a je na 22 místě v republice. To by tak ve stručnosti bylo vše.