Loading...
Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory
Vděčná a nenáročná oblast k turistice se rozkládá nedaleko Uherského Hradiště,Kroměříže a Kyjova.Chřiby lákají turisty už od nedávna svými lesy,vrcholovými skalisky,bohatou architekturou a v neposlední řadě také vzpomínkou na partyzánské odboje 2.světové války.průběh pohoří je orientován od jihozápadu naseverovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km2. Nejvyšší vrchol – Brdo má výšku 587 m n.m.
K výletu můžeme použít i cyklotrasy,já osobně volím pěší turistiku.Ideální okruh je zvládnutelný za jeden den a vypoví prakticky o zdejší přírodě a krajině vše.
TRASA MALÉHO OKRUHU-BUNČ-BRDO-VLČÁK-BUCHLOVSKÝ KÁMEN-SALAŠ-BUNČ.
Výchozím bodem je turistická chata na Bunči.Klub československých turistů, odbor v Kroměříži zde postavil roku 1921 turistickou útulnu, která patřila tenkrát k nejlépe vybaveným turistickým objektům v republice.
29.4.1945 zde měl být předán zástupcům velení partyzánské brigády Jana Žižky zajatý velitel 16. pancéřové divize SS generálmajor Hugo Müller. Ve stejnou dobu však přijelo na Bunč nákladní auto s příslušníky SS z nihž většina byla v následující přestřelce zabita. Partyzáni se museli tedy se zajatým generálem vrátit zpět na základnu. Ještě téhož dne přivolaný německý oddíl útulnu i s přilehlými objekty vypálil.
U křižovatky silnic se nachází zbytky dřevěné zvoničky, která sloužila až do II. světové války. Ráno, v poledne a večer zde zvoníval místní hajný. Zvon byl ukraden některou z procházejících armád na jaře roku 1945. 28. 8. 1965 byl na hranici okresu Uh. Hradiště a Kroměříž odhalen pomník z pískovcových kvádrů s deskou nesoucí jména 19 padlých partyzánů. Na budově turistické chaty je pamětní deska se jmény tří padlých partyzánů, kteří zahynuli přímo na Bunči.
V okolí se nalézá chatová osada. 0,5 km jz. od Bunče se nachází skalisko Jeřabčina , pro kterou je dnes nesprávně používáno označení Vylízaná skála. Při lesní cestě na Salaš se nachází studánka U lvích hlav, mající skutečně podobu lvích hlav vytesaných z kamene. Pochází z konce 19. století a vytvořil ji údajně sochař, syn hajného na Bunči.1km od Bunče můžeme navštívit hřebenové skály Kamínka.Dnes je chata na Bunči zrekontruovaná a nabízí celoroční ubytování a stravování s infocentrem.
Po červené tur.trase,hřebenovou trasou,dorazíme na nejvyšší vrchol Brdo(587m.n.m).Na vrcholu Brda stávala až do 70. let 20. století dřevěná rozhledna. později zde byla otevřena nejvyšší turistická kamenná rozhledna v Česku (výška 24 m). Jedná se o první kamennou rozhlednu postavenou na území Česka od 30. let 20. století. Je moderně a útulně zařízená. Na rozhledně je možné zakoupit turistickou známku č. 1009 (Brdo - rozhledna Chřiby).U rozcestníku je vybudovaný rozsáhlý altán s odpočivadlem a krytým ohništěm. Na jihovýchodním svahu byly objeveny zbytky hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné.
Naše trasa stále pokračuje vozovou cestou po hřebeni až na rozcestí turistických cest Vlčák.Důležité turistické rozcestí nám dává možnost zvolit různé varianty výletu.Vydáme-li se po modré,dojdeme na Střílecký hrad,opačným směrem na Roštínskou kapli.po červené se vydáme směr Buchlov.2OO metrů od rozcestí na Vlčáku je lesní studánka.
Naše červená značka míří hlubokým lesem pěšinou k rozcestí pod Vlčákem a poté silničkou pod svahy Pěkné hory až po zhruba 2.5km uhne prudce do lese a klesá k rozcestí pod Buchlovksým kamenem.4km odtud je to potom slušnou nenáročnou procházkou na htad Buchlov.Naše okružní trasa,ale vede od rozcestí po žluté vzhůru až k Buchlovskému Kameni.Přesněji jsou zde Buchlovské kameny dva.Pískovscová osamocená skaliska můžeme klidně vklidu obdivovat déle.je zde odpočívadlo a ohniště a je to ideální místo k delšímu odpočinku a načerpání sil.
Žlutá značka nás potom dlouho dobu vede lesní cestou s mírným klesáním až k rozcestí Dubový Díl.Přetíná ji zde zelená značka od Břestecké skály a my se po ní vydáme opačným směrem,prudkým sestupem do obce Salaš.Na katastru obce jsou doloženy ojedinělé nálezy kamenných sekyrek z mladší doby kamenné. Jako obec je Salaš připomínána roku 1664, avšak první samostatné chalupy lesních dělníků, kteří na buchlovském panství klučili les, zde vznikaly pravděpodobně již v první polovině 17. století. V údolí Salašky směrem k Vlčáku asi 3 km severozápadně od obce stávala jedna z nejstarších skláren na buchlovském panství. Název obce je odvozen od salašnictví - pasení dobytka, které umožňoval vznik pastvin po vyklučených lesích. Před koncem II. světové války se obec stala důležitou základnou partyzánského oddílu Jana Žižky - Olga. Dne 29. dubna 1945 v trati Vápenice nedaleko od obce došlo k tragédii, jejíž příčiny dodnes nejsou zcela objasněny. Zastřeleno bylo 19 mužů a jedna žena, většinou obyvatelé Salaše. Na tomto místě, asi jeden a půl kilometru od obce, byl vybudován památník obětem salašské tragédie. Součástí památníku jsou i pomníčky se jmény obětí.Je zde studánka a vede odtud přímí zdrcující výstup na vrchol Brdo.V okolí obce se nachází přírodní rezervace Smutný žleb a přírodní památka Máchova dolina(na zmiňované modré značce na vrchol Brdo), v jejichž okolí byla doložena existence velmi vzácného tesaříka alpského.
Ze Salaše my pokračujeme po zelené přes rozsáhlé pastiviny,výstupem okolo Kamenného kopce k lov.chatě Hubertka.Silničkou kolem studánek U lvích hlav dojdeme na Bunč.Tento záverečný úsek ze salaše je trochu náročnější pro výstup na hřeben.
Název Chřiby je sice starobylého původu, ale v tomto znění je doložen poměrně pozdě. Jako nejstarší (počátek 15. stol.) je zapsáno jméno Greczen, tj. česky Křečín, starší než jméno Chřiby jsou i jména Hříběcí nebo Hříběcí hory, Hřebice (množ. č.), Hřebeč, která se začínají vyskytovat počínaje r. 1414. Vedle těchto názvů se od poloviny 18. stol. objevuje jméno Maršovy hory (r. 1786 Marschowahora), něm. Marsgebirg(e) „pohoří Mars“ nebo „Marsovo pohoří“ (poprvé německy na Bayerově mapě Moravy a Slezska z r. 1817- 1819). Jméno Maršovy hory původně patřilo jen části Chřibů a bylo teprve Bayerem vztaženo na celé pohoří. Ještě Šemberova Mapa Moravy z r. 1863 rozeznává Hříběcí a Maršovy hory, což jsou názvy dvou hlavních hřbetů Chřibů.
Jméno Chřiby se vykládá dvojím způsobem: 1) Z domácího slova chřib „pahorek“, které je známo ze staré češtiny (chřib- „kopec, vrch“) a také ze staroslověnštiny (chrib?- „pahorek“) a které je u nás doloženo v pomístních jménech Chřiby, Chřibí, Chřibina a Křib, Křibí, Křiby, Křibina apod. Původem souvisí se staročeským chřbet „hřbet“. Na Slovensku je prostor se jmény od chríb „vyvýšenina“ rozložen na západě (zde především) a na severu. Jméno Chřibů by pak do tohoto širšího areálu patřilo jako jeho západní okraj. 2) V několika jiných evropských jazycích se vyskytují jména vyvýšenin, hřbetů a horských útvarů, která byla odvozena od stejného základu, jenž zněl grib-, hrib- „skála, pahorek“ a je praevropský. Tento základ je s naším hřbet (staročesky chřbet) prapříbuzný, nikoli však shodný. Z grib- se vlastně dobře mohlo vyvinout staročeské Hříb-, Hříběcí hory, což se však počalo pokládat jako odvozeniny od hřebec, a proto vznikla i varianta Hřebeč. Ta byla převedena do němčiny jako Marsberg, protože staroněmecké mar znamenalo „hřebec“. A zpětným počeštěním vzniklo Marsovy hory, které bylo dodatečně spojováno se jménem bohyně Mary, popř. s Mořenou, postavou lidových pověstí.
Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci či Buchlovském kameni. Na nerostné suroviny jsou Chřiby chudé, kromě pískovce z několika kamenolomů se u Kostelan se v menší míře těží ropa a zemní plyn.
v obci Salaš je hospůdka a Penzion. Hospoda se sálem a ubytováním pro 14osob.Možnost pronájmu sálu zdarma kapacita 60-70 míst.Vhodné pro soukr.večírky, srazy atd.K dispozici též ohniště,udírna,gril.
Pochopitelně skvělé ubytování a stravování je na Bunči.
Příjemné spojení procházky a poznání přírody oblasti Chřibů.
http://www.chriby.cz/chriby.php?timeset=1285411928