Děčínský levý břeh

Kam a jak jedeme?

Na pravém břehu Labe leží v Děčíně asi největší a i nejnavštěvovanější dominanta města, místní zámek. Mnoho zajímavých a turisticky atraktivních míst lze ale navštívit i na levém labském břehu.
Naše cesta po nich začala na parkovišti před místní knihovnou, kde se nachází i infocentrum. Zde jsme obdrželi plán města Děčína a mohli jsme vyrazit.

Za čím jedeme?

Na levý břeh Labe jsme přešli přes Tyršův most, který byl postaven v roce 1933 na místě starého řetězového mostu.

První navštívené místo se od mostu nachází kousek po toku Labe. Hladový kámen, jak je pojmenováno skalisko na břehu řeky je jednou z nejstarších hydrologických památek ve střední Evropě. První čitelný záznam na něm pochází z roku 1616 a starý německý nápis na kameni "Spatříš-li mne, plač" jasně vypovídá o tom, že vystoupení kameny z vod Labe znamenalo v dřívějších dobách časy strádání pro místní obyvatele.

Na další místo, tentokrát na vyhlídkovou věž Pastýřská stěna jsme se dostali po červené turistické značce od Tyršova mostu. Vyhlídková věž s restaurací byla vybudována na skále 120 metrů nad hladinou Labe v roce 1905. Kamenná stavba podobající se středověkému hrádku s 13 metrů vysokou vyhlídkovou věží, vznikla na místě bývalé dřevěné restaurační budovy. Z Pastýřské stěny stěny je to pak již jen kousek k dalšímu atraktivnímu místu, k místní zoologické zahradě. Její návštěva, i s oddělenou expozicí Rajské ostrovy, je však na samostatný výlet a tak jsme kolem ní pokračovali Žižkovou ulicí k děčínské synagoze.

Synagoga v Děčíně byla vystavěna v kombinaci secesního a orientálního slohu v roce 1907. Díky děčínským starostům, kteří stáli v čele města v letech II. světové války, přečkala synagoga jako jedna z málo u nás, i toto období celkem bez újmy. Po válce byla budova využívána jako okresní archiv a v roce 1996 byla vrácena židovské obci, kompetně zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti.

Od synagogy jsme ulicemi Ruská a J. z Poděbrad pokračovali pro nás asi k nejzajímavějšímu místu tohoto výletu k Thunovské hrobní kapli sv. Jana Nepomuckého. Kaple byla vystavěnana místě, kde dříve stával barokní poutní kostelík. Stavba hrobní novogotické kaple rodu Thun-Hohenstein proběhla v letech 1868-72 pod vedením tehdy začínajícího stavitele Josefa Mockera. Rod Thun-Hohensteinů využíval kryptu pod kaplí k ukládání ostatků příslušníků svého rodu až do roku 1935. Po válce Thunovská kaple i krypta pod ní značně trpěla útoky vandalů a tak byly ostatky členů rodu Thun-Hohenstein exhumovány a přeneseny do kostela Povýšení sv. Kříže v centru Děčína. Architektonicky zajímavou stavbu nyní spravuje příspěvková organizace Zámek Děčín, která ji i zpřístupnila veřejnosti.

Od Thunovské kaple jsme se na výchozí místo výletu vrátili kolem děčínského vlakového nádraží a po Labském nábřeží. Cestou jsme ještě mohli shlédnout umění a odvahu několika jednotlivců na ferratových cestách pod Pastýřskou stěnou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Lehké občerstvení jsme si dali v restauraci na Pastýřské stěně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Návštěva hrobní kaple rodu Thun-Hohensteinů a to určitě i přičiněním skvělého průvodce, který po kapli provádí. Bonusem pro návštěvníky pak je, když průvodce zasedne za varhany. Jím skvěle zvolené tóny pak ještě umocní zážitek z prohlídky tohoto objektu.

Ostatní informace

Infocentrum Knihovna Děčín - otevřeno celoročně
Hladový kámen - celoročně volně přístupný
Pastýřská stěna - vyhlídková věž otevřena celoročně v době provozu restaurace,                                    vstupné 20,- Kč
Synagoga - celoročně PO-ČT 16-17:45, SO a NE 10-17, vstupné 50,- Kč
Thunovská kaple - od května do září SO,NE,SV 13-18, vstupné 15,- Kč