Divokým dolem

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory

Kolem dolní nádrže • Fotografie (51) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (51 fotografií)

První peřejky

Vstoupit do fotogalerie (51 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Vlastně to tady mám radši než na Bílé Opavě. Asi dvě nejkrásnější výstupové trasy na nejvyšší horu Moravy vedou tak nějak hezky proti sobě. Ta známější a využívanější vede od východu, po žluté značce od Karlovy Studánky, druhá vede ze západu po modré turistické značce. Toto údolí je známé jako Divoký důl.

Za čím jedeme?

Poprvé jsem tu šel ještě jako malý hošík s rodiči a byla to asi první horská bystřina, kterou jsem viděl tak zblízka. Bílá Opava přišla později. Jediná vada na kráse výstupu (nebo sestupu) Divokým dolem je to, že sem vede asfaltka Na Dlouhé Stráně, musí se tudíž vykonat nezáživná sáhodlouhá pouť po silnici, než se dojde k vytyčenému cíli. Když jsem byl v Divokém dole posledně, zjednodušil jsem si to trápením použitím kola. Protože mám na botách kufry, přibalil jsem si přezůvky a vyrazil na hory. Díky dopravnímu prostředku se nezajímavá pouť údolím změní v příjemnou vyjížďku, kolo pak nechám schované někde v lese u rozcestníku U Kamenné chaty. To je nástupní bod trasy v Divokém dolu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nikde v okolí se žádná hospoda nevyskytuje, ale před tůrou se může návštěvník občerstvit někde v Koutech, nebo nahoře na Pradědu, či v okolí Ovčárny, tam je hospod dostatek.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ale k samotnému údolí. Esovitě prohnuté údolíčko je zaklesnuté mezi výběžky Pradědu, tj ze severu Velký Děd, z jihu Divoký kámen, což jsou vlastně obrovské rozsochy samotného Pradědu. První úsek sleduje téměř přímo tok potoka. Je zajímavé, že vodní tok nenese žádné jméno, nebo žádná mapa se o jménu potoka nezmiňuje, mohl by se jmenovat divoký, ale ten je nedaleko v Koutech. To jen tak na okraj. Díky značnému spádu je potůček vyzdoben řadou kaskád, téměř vodopádů a díky tomu je důstojným protějškem Bílé Opavy. Okolní svahy jsou značně strmé a vystupují z nich četné skalky a skály které údolí dávají téměř kaňonovitý ráz. Asi v polovině výstupu stezka odbočuje v několika serpentinách k malé plošině s vyhlídkou Na Dlouhé Stráně i na část skalního masivu na úbočí Velkého Děda. Zde se rovněž najde i textační místo, udávající název Divokého dolu. Stezka se opět vrací k potoku, kde opět peřeje a vodopádky okrášlují bystrý tok. Většinu roku bývá celkem slušný stav vody, prameniště je na západních svazích hlavního hřeben, je tedy celkem dobře zásobována srážkami v převládajícím západním proudění. Jak se potůček a stezka mírní ve svém sklonu, začíná se i rozestupovat okolní les, blížíme se k horní hranici lesa. Cesta krásným vysokohorským lesem je až násilně přerušena svodidlem a asfaltkou na vrchol Pradědu. Kdo sem celou cestu šel pěšky, může pokračovat (nejlépe přes Praděd) někam dál, kdo si nechal dopravní prostředek dole, nezbude mu, než se vrátit. Ovšem se díky tomu může podívat na co zapomněl.

Ostatní informace

Výstup Divokým dolem je poměrně náročný, přece jen na poměrně malé vzdálenosti (cca 4km) překonává víc než 500m převýšení, ovšem díky okolním krásám se zřejmě příliš nezadýchá, protože co chvíli zastaví aby se stačil vyndívat. Divoký důl býval kdysi samostatnou přírodní rezervací, dnes je součástí velkoplošné NPR Praděd, která zahrnuje velkou část hlavního hřebene od Slatí až k Jelení studánce. Na rozdíl od Bílé Opavy se v Divokém dole vstupné nevybírá.

Poslední aktualizace: 11.10.2013

Divokým dolem na mapě