Do Mimoně na houby

Kam a jak jedeme?

Vyrážíme opět z České Lípy, okresního města v Libereckém kraji a cílem našeho výletu bude městečko Mimoň, ležící asi 15km východním směrem. Půjdeme celou trasu po červené turistické značce, napojíme se na ní třeba u rozcestníku pod Hlavním vlakovým nádražím a nebo o kousek dál, v parčíku před Nádražím autobusovým.

Vědomy toho, že v centru města je někdy dosti obtížné nacházet turistické značky, dojdeme k místní části města Svárov, držíce se hlavní komunikace ,- ulice Českých bratří. Konečně opuštíme město, za zahrádkářskou kolonii,- zatím stále po silnici-, nás přivítá lesní porost,vpravo dosti močálovitý, neboť se nacházíme v blízkosti Žíznikovského rybníka. K tomu za nedlouho dojdeme, když opouštíme silnici, propleteme se za zahradami Nového Žíznikova a ubíráme se dále po lesní cestě. Po levé straně mííme velký dřevěný kříž a posléze výjdeme na velkou planinu pod stožáry vysokého napětí. Cesta nás dovede na silničku, projdeme v blízkosti železniční tratě Česká Lípa - Liberec, tu zakrátko podcházíme pod viaduktem v blízkosti meandrující řeky Ploučnice. Nalevo vidíme další z mnoha rybníků v okolí - Maxův rybník. To už se ocítáme v obci Heřmaničky.

Heřmaničky jsou v kronikách uváděny již v roce 1416 jako majetek Jana z Chlumu. Vede tudy místní komunikace z Žíznikova do Brenné a zároveň cyklostezka 3054, po které nyní jdeme. Kousek víc vpravo se rozkládá rozsáhlý Heřmanický rybník. Za 2. světové války zde byl zřízen zajatecký tábor. Kostel u silničky byl nedávno nově renovován. Procházíme otevřeným terénem okolo rozsáhlých pastvin, až se napojíme na silnici vedoucí ze Srní do Zákup. Jdeme po ní vlevo přes opravený most nad Ploučnicí. Vpravo míjíme objekt bývalého Brennského mlýna s ještě znatelnými náhony, za ním se rozkládá Bažantnice a za nedlouho spatříme na kopečku obec Brenná, ke které zamíříme.

Brenná byla osídlená již od starší doby kamenné, později zde zřejmě stávalo hradiště, ves sama je uváděná od roku 1316, jako součást vartenberského panství. Od roku 1344 je zde uváděn farní kostel sv.Jana Křtitele, přestavěn později barokně v letech 1723-1725, dnes bohužel v havarijním stavu. Kostel rád navštěvoval excísař Ferdinad IV. - Dobrotivý, za jeho pobytu na zámku v Zákupech. V 19. století byla Brenná vyhledávaným letoviskem, bylo zde několik obchodů, škola, dvě hospody. Po válce, s odsunem Němců se ves postupně vysídlovala a její význam upadal.

Projdeme Brennou, za posledními domky uhýbáme vpravo, polní cestou se dostáváme na účelovou asfaltovou komunikaci a vstupujeme do lesa. Nacházíme se na území bývalého Vojenského prostoru, který naposledy měla v držení sovětská armáda. Síť asfaltových komunikací je pozůstatkem této doby. Rozsáhlé lesy jsou vyhlášeným houbařským rájem, proto jdeme-li o sezóně kdy rostou, nezapomeňme na košíky! Ovšem, neznáme-li dobře zdejší terén, držme se raději stále naší červeně značené cesty. Pořád lepší oželet větší houbařský úlovek, než se v zdejších opravdu rozsáhlých lesích ztratit.

Až se, stále lesem, dostaneme k rozcestníku, kde se napojuje žlutá značka od Hradčan, máme už do Mimoně co by kamenem dohodil. Ještě chvíli lesem, doplníme si ještě košík posledními houbami, a zakrátko vycházíme v místní části Slovany. Před námi se tyčí dominantní silueta hory Ralsko se zříceninou stejnojmenného Hradu a pod ní se rozkládá Mimoň.

I když jako město je Mimoň uváděná až od roku 1505, první zmíňka se objevuje v roce 1252, ale osídlení je doloženo již v mladší době kamenné. Zprvu patří ralské větvi Vartenberků, později, když zde byla vybudovaná celnice na důležité zemské stezce, dochází k rozvoji města. Byl zde vystavěn zámek, který byl bohužel v osmedesátých letech minulého století sbourán. Ze zachovalých památek lze uvést barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1662-1665 s barokní farou a s několika sochama ze stejného období. Dále se zde nachází budova bývalého špitálu, kde je dnes umístněno Městské muzeum a Informační centrum. V jeho blízkosti se nachází areál Božího hrobu z roku 1667, který je věrnou kopií jeruzalémského Božího hrobu. Všechny tyto stavby postavil italský stavitel Giulio Brogio.

Cseta nás zavedla k mimoňskému vlakovému nádraži, kde si do příjezdu nejbližšího vlaku můžeme odpočinout, případně se v místní restauraci občerstvit.

Za čím jedeme?

Pokud je houbařská sezóna v plném proudu, pak samozřejmě jdeme za houbama do bývalého mimoňského Vojenského prostoru. Pokud nerostou, stejně je to velice zajímavá procházka pěknou přírodou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo určitě s sebou, protože možnost občerstvení je až v cíli, v Nádražní restauraci v Mimoni.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Houbaři si určitě příjdou na své a jdeme-li se jen pokochat krásami přírody, také dojdeme do cíle spokojeni.

Ostatní informace

Pokud se rozhodneme navštívit Městské muzeum, najdeme ho otevřené mimo ponděli od 13 - 16 hodin, o víkendu ještě( v sezóně) od 10 - 12 hodin. Vstupné 30Kč a 15 Kč.