Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Malé malebné městečko na Vysočině, jen pár kilometrů od dálnice D1 (sjezd Velké Meziříčí nebo Velká Bíteš) má slavnou rodačku, Zdislavu z Lemberka. Městečko je dobře dostupné jak autem, tak i na kole, vede sem několik cest s klidným provozem, krásnou kopcovitou krajinou s mnoha rybníky kolem, někdy je oblast kolem označována jako Křižanovská rybníkařská vrchovina. Je to ideální krajina na cyklovýlet, nebo výlet autem, jako zastávka třeba při cestě na Ždár nad Sázavou. V Křižanově najdeme také zámek, do nynější podoby přestavěný v 19. století (bohužel nepřístupný), Kostel Sv. Václava a kapli sv. Barbory od Santiniho.
Malá obec Křižanov není tak významným historickým místem jako nedaleký Žďár nad Sázavou nebo Třebíč, ale má velmi slavnou rodačku, Svatou Zdislavu z Lemberka. Křižanováci jsou náležitě pyšní na svou paní, sv. Zdislavu, v letošním roce byla dokonce zahájena výstavba jejího památníku na náměstí.
Podle historických pramenů se paní Zdislava narodila v roce 1220 v Křižanově a zemřela 1252 v Lemberku v severních Čechách. Její otec byl Přibyslav z Křižanova a matka Sibyla, původem snad Němka, která přišla do Čech s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců, mezi nimi sestru Alžbětu, provdanou za Smila z Lichtemburka, a Eufémii, manželku Bočka z Obřan.
O jejím mládí se mnoho neví, ale rodiče byli velmi zbožní a vzdělaní a patrně ji dali na výchovu do některého z okolních klášterů. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim čtyři děti - doložení jsou synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika. Zdislava se stala dominikánskou terciářkou a spolu s manželem povolali dominikány do Jablonného a do Turnova. Zdislava byla prý velmi ráznou a aktivní ženou. Vychovávala a vzdělávala čeleď, starala se o nemocné ve špitále, pomáhala chudým, lidem bez domova, válečným uprchlíkům. V době nepřítomnosti manžela vedla celé panství. Zdislava zemřela velmi mladá, v 32 letech na tuberkulozu. Její hrob v Jablonném je častým cílem poutníků z celé střední Evropy. V Křižanově a částečně v Brně a na Veveří prožila své mládí, většina jejich dobročinných aktivit je však spjata s Libereckým krajem, jehož je také patronkou. Traduje se, že v době mládí v Křižanově se nepozorovaně ztrácela a utíkala do nedalekých lesů meditovat a postit se.
Zdislavin otec Přibyslav zastával funkci purkrabího a hradě Veveří a zemědělsky kolonizoval nejbližší okolí Křižanova. Na severu svého údělu dokonce začal dobývat stříbro. V roce 1287 připadla polovina Křižanova klášteru ve Žďáře, druhou polovinu vlastnili pánové z Lomnice. Zikmund a Milota Lomničtí z Křižanova byli loupeživí rytíři a stoupenci Jana Husa. V husitském období byl vypálen kostel a zpustošen hrad, rodiště paní Zdislavy. Noví majitelé, páni z Pernštejna opravili kostel, ale hrad nechali dalších sto let chátrat. Právě Pernštejnové zde založili některé velké rybníky a dobře zde hospodařili. Hrad obnovili v renesančním slohu až Lhotští ze Ptení.
Z doby Zdislaviny se v Křižanově mnoho památek nezachovalo, hrad je zničený už dávno, dnešní zámek, který stojí zhruba v místech původního hradu je po celkové přestavbě z 19. století.
Farní Kostel Sv. Václava již stál v době, kdy zde Zdislava žila a dokonce v době před příchodem jejího otce Přibyslava. Malý románský kostel zde založilo patrně Olomoucké biskupství.
První zmínka o kostele Sv. Václava je z latinské listiny z roku 1239, kostel je ale mnohem starší, románského původu, což dokazuje nález románského okna na severní fasádě při opravě kostela. Mezi lety 1230 až 1240 byl kostel přestavěn v gotickém slohu. Při přestavbě v 15. století byl přistavěn pozdně gotický presbytář. Rovněž v baroku byl kostel přestavován. V roce 1678 byla provedena přestavba, při které byla nová barokní loď spojena s vedle stojící pohřební kaplí sv. Michaela archanděla pánů Lhotských ze Ptení v jeden prostor zaklenutý barokní klenbou, čímž vznikla dvoulodní dispozice. Tuto barokní přestavbu provedla hraběnka Eleonora z Oppersdorfu rozená Dietrichsteinová. Znak jejího rodu je také proveden nad vchodem do kostela. Nově byla také zaklenuta starší loď. Z roku 1884 je pseudogotický oltář sv. Václava. V lodi kostela je moderní plastika sv. Zdislavy a jejího manžela. V interiéru kostela najdeme také starou románskou křtitelnici a pozdně gotickou křtitelnici. Varhany jsou z 1. poloviny 20. století, původní byly poškozeny za 2. světové války leteckou pumou, která zasáhla kostel a poničila ho. V Křižanově vykonávali duchovní správu dlouhou dobu také Johanité, o čemž svědčí maltézský kříž nad středním gotickým oknem v presbytáři.
Kostel je dvoulodní, neobvyklého půdorysu, vzniklého četnými stavebními úpravami. Dvoulodní kostely nalezneme také v nedaleké Velké Bíteši a ve Velkém Meziříčí, ale u obou kostelů se jedná o dvoulodí gotické. Loď s presbytářem je vyšší a širší, než menší a užší barokní loď, ze které je přes předsíň vstup do kostela. Užší loď je také kratší, protože na ni navazuje čtvercová věž kostela. Věž stála původně samostatně, je románského původu a měla rovněž obrannou funkci (střílny na fasádě), ve věži byla také místnost pro uchování cenností, pokladnice, dodnes jsou v interiéru dochovány původní dveře.
V kapli sv. Michala jsou odkryty fragmenty freskové výzdoby, patrně pozdně gotické dle stuhy s nápisem, vysoké umělecké kvality (figura archanděla Michaela s váhou). Lze se domnívat, že pod silnou vrstvou novějších omítek bude patrně mnohem větší rozsah výmalby. V interiéru kostela je také soubor renesančních náhrobků včetně náhrobku malého dítěte (náhrobky Zdeňka Lhotského ze Ptení, jeho ženy Anny roz. Podstatské a dcery Kateřiny).
V blízkosti zámku je také kaple sv. Barbory (Hrabata z Kounic v roce 1687 v Křižanově a jeho okolí začali intenzivně těžit a zpracovávat železnou rudu, v době výstavby byl Křižanov bohatým hornickým městem). Kaple byla postavena v letech 1720 -1727 snad podle projektu Jana Blažeje Santini na objednávku opata Vejmluvy ve stylu gotizujícího baroka. Postavena byla v místech kde stával hrad, rodiště Zdislavy a na místě kaple stál patrně také kostel Pany Marie, postavený ve 14. století, později vypálený a již neobnovený. Při opravách kaple byly nalezeny tři vrstvy podlah a základy velkého pilíře starého kostela. Je také písemně doloženo, že v roce 1437 byly v Křižanově dva kostely. Santiniho kaple původně vypadala jinak než dnes, měla věž, průčelí bylo barokně prohnuté (takto je kaple zobrazena na jedné staré rytině Křižanova). Krásný je interiér kaple s třemi barokními oltáři.
Křižanov byl za II. světové války značně poničen, mnoho domů na náměstí i v okolních ulicích bylo těžce poškozeno. Nicméně urbanistická struktura je zcela zachována včetně dlouhého svažitého náměstí s kašnami, původní radnice, dnes opravená, kostel a zámek se zámeckých parkem a kaplí sv. Barbory. Nedaleko je také malé letiště a okolí Křižanova je obklopeno několika malebnými rybníky. V okolí ve směru na Jivoví jsou také krásné lesy.
.
V současné době je zpracováván návrh na památník sv. Zdislavy s její bronzovou sochou, jehož autorem je akademický sochař Otmar Oliva. Památník má stát na náměstí nedaleko od kostela. Při farní pouti do Říma v roce 2013 dokonce památník získal požehnání od papeže Františka a 1. září 2013 byla zahájena jeho výstavba.
Ubytování jsme nepotřebovali, jeli jsme dál, na náměstí jsou potraviny i restaurace, kde se dá docela slušně najíst.
Nelíbilo se nám, že se nám z ničeho nic pokazilo auto a nešlo nastartovat. Velký průšvih, říkali jsme si, asi startér, možná baterka. Jeden z místních obyvatel nám velice pomohl, sehnal nám autoopraváře (s manželem jezdili po celém městě a sháněli ho, dokonce ho vyzvedli na nějaké oslavě) a ten zjistil, že nám naprosto zkolabovala baterka. Byla neděle odpoledne, všude zavřeno. Přesto nás zachránil tak, že nám pan mechanik daroval starou, ale funkční baterii a my jsme mohli bez problémů dojet domů. Nestálo nás to skoro nic. V dnešní době nevídané ! Myslím, že v Křižanovácích dodnes žije duch sv. Zdislavy a za nezištnou pomoc oběma pánům patří velký dík a přímluvy sv. paní Zdislavy. Pro nás to byl malý zázrak....
Do kostela se nic neplatí, otvírací doby jsou nepravidelné, o nedělích bývá kostel otevřený, také při bohoslužbách. Zámek je nepřístupný, rovněž kaple sv. Barbory bývá otevřena jen příležitostně.