Do Štramberka nejen na „uši“
Je mnoho důvodů, proč se vypravit do Štramberka – malebného městečka asi 75 km východně od Olomouce. Nicméně dva z nich jsou nejpatrnější. Aktivní turisté sem jezdí, aby se pokochali rozhledem z Trúby, věže někdejšího slavného hradu. Ti (ale nejen ti), kterým je zatěžko vyškrábat se po schodech na vrch rozhledny, vysedávají v místních příjemných kavárnách a ochutnávají zdejší specialitu – proslulé štramberské uši. Je libo uši nebo tatarák? Když se pečou štramberské uši, voní celé město. Toto tradiční pečivo, obvykle podávané s horkými malinami, marmeládou a šlehačkou, se jako první česká potravina dočkalo od Evropské unie „ochrany zeměpisného označení“. V praxi to znamená, že abyste mohli prodávat něco, co budete oficiálně prezentovat jako „štramberské uši“, musíte mít bydliště i výrobnu ve Štramberku a navíc speciální licenci od místní radnice. V současnosti má licenci na výrobu štramberských uší osm rodinných pekáren, z nichž největší má dva zaměstnance. Každopádně upéct si tuto pochoutku doma v troubě vám nikdo zakázat nemůže. Recept se liší od pekaře k pekaři; zkuste třeba tento: Na vále vypracujte těsto z kila hladké mouky, půl kila medu a cukru, prášku do pečiva, šesti vajec, lžíce mleté skořice, čtyř rozemletých hvězdiček badyánu a dvaceti drcených hřebíčků. Nechejte jej asi na dva dny odpočinout, potom vyválejte na tenký plát a vykrajujte kolečka. Ta pokládejte na vymaštěný plech, upečte a ještě teplá stočte do tvaru kornoutu (resp. ucha). Z předepsané dávky těsta vytvoříte dobrou stovku uší. Štramberské uši nejsou vyhledávány jen pro výtečnou chuť. Něčím „speciálním“ je dělá především osmisetletá tradice a pověst, jež se k nim váže. Roku 1241 čelil Štramberk nájezdu divokých mongolských Tatarů. Místní obyvatelé se před nimi ukryli na kopec Kotouč a zde se modlili za záchranu. Nic jiného jim ostatně nezbývalo; přesila byla ukrutná. Nebesa prosby Štramberských vyslyšela. Přihnala se bouře a spustil se vydatný liják, následovaný povodní, v níž se všichni Tataři utopili. Ve Štramberku po nich zbyly jen pytle s lidskýma ušima, která odřezávali poraženým nepřátelům. Na památku toho dne se rok co rok v den Nanebevzetí Panny Marie koná ve městě pouť, doprovázená pečením sladkých uší. Štramberk – městečko ve stínu Trúby Štramberské domy a domky se krčí na kopci, jemuž dominuje Trúba – dnes oblíbená rozhledna, kdysi strážní věž zdejšího hradu. Dějiny tvrze sahají do 14. století, jsou dlouhé a spletité. Původně stavba sloužila k dohledu nad křižovatkou obchodních cest, později zde sídlila vrchnost. Majitelé se mnohokrát střídali. Když Štramberk připadl Novojičínským, pozbyl pozornosti a začal chátrat. Do obývatelného stavu byl znovu navrácen až za třicetileté války, kdy zde našli útočiště jezuité. Od zrušení řádu roku 1773 se Štramberk pomalu měnil ve zříceninu. Opuštěné věži, korunující město Štramberk, se dostalo pozornosti v roce 1860, kdy byla poprvé využita jako rozhledna. Také dnes se sem turisti sjíždí z široka daleka, aby obdivovali výhled do okolí. Po namáhavém výstupu jistě přijde vhod nenáročná procházka obcí. Ve Štramberku stojí za navštívení například kostel sv. Jana Nepomuckého. A jestli si budete chtít protáhnout nohy, zavítejte k nedaleké jeskyni Šipka. Roku 1880 tu byly nalezeny pozůstatky čelisti dítěte, staré víc než 50 000 let. text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz) foto: CzechTourism