EGYPT - Na kole do Údolí králů

Kam a jak jedeme?

Na kole do Údolí králů

Dostat se z Hurghady do Luxoru není v zásadě problém a když už tu jednou jste, tak to rozhodně stojí za to. Nechcete-li volit „spořádaný výlet s cestovkou“, tak lze prostě nasednout na jeden z místních autobusů a vyrazit. Jenomže.. Bezpečnostní opatření jsou v Egyptě po řadě incidentů poměrně přísná a samostatný turista tu není zrovna obvyklý. Přesto tvrdím, že na neorganizovaném výletě toho uvidíte a zažijete mnohem více a přitom Vás to bude stát výrazně méně…

Z Hurghady vyrážím v nekřesťanskou hodinu, tedy ve čtyři ráno. Snažím se trochu spát a cesta tak docela ubíhá. Okolo osmé se už blížíme k Luxoru. Ještě před městem nastupuje do autobusu hotelový dohazovač, který vypadá tak trochu jako koňský handlíř říznutý kapsářem. Strká mi do ruky sešit se záznamy od jeho hostů a specielně mi vyhledává ty české. Jsou kupodivu docela pochvalné, hotel je navíc podle mapky umístěný hned za rohem Luxorského chrámu, což není vůbec špatné. Rozhoduji se, že se tam nezávazně podívám.

Můj průvodce (jmenuje se Mohammed) se snaží rychle zmizet od autobusové zastávky, kde se pohybuje policajt a postranně mi vysvětluje, že ten jeho hotel vlastně nemá licenci (což mi v zásadě nevadí, protože v případě jakýchkoli problémů se aspoň bude bát policie). Jdeme chvíli arabskou čtvrtí. Hotel leží opravdu kousek od chrámu i autobusu. Když říkám „hotel“, nemyslím tím v daném případě to, čemu se tak říká v Evropě, ale pouze jakousi omšelou budovu ztrácející se ve staré městské zástavbě, jejíž interiér by se dal přirovnat k jakési hodně chudé koleji, ubytovně nebo domovu důchodců.

Mohammed mi nabízí buď pokoj i s koupelnou za 30 egyptských liber (kategorie „bez štěnic a s ramínkama“ ) nebo za 10 liber s koupelnou na chodbě („bez ramínek“). Třetí typ pokoje prý bohužel volný nemá (kategorie za7 liberje zřejmě plně obsazena místními). Beru nakonec ten „bez ramínek“, přičemž nízká cena mě natolik překvapuje, že se ani nesnažím nějak dál o ni smlouvat. Pokoj má dvě celkem čistě povlečená lůžka, větrák a dokonce i malý balkón. Sprcha a záchod na chodbě jsou na místní poměry velmi slušné. Nakonec domlouvám s Mohammedem ještě zapůjčení kola na dva dny. Je to sice vehikl, ale během těch dvou dnů se snad nerozpadne.

Neztrácím čas a hned se vydávám k místnímu převozu (tzv. „ferry“) na západní břeh Nilu. Na lodi se seznamuji s Belgičanem, kterému odhaduji tak něco okolo 45. Erik je profesorem biologie a chemie na střední škole v Bruselu. Má také kolo a podobné záměry jako já. Manželku nechal odpočívat v hotelu a vyrazil do „města mrtvých“. Dáváme se tedy na cestu společně, alespoň bude lépe utíkat.

Západní břeh je úžasný a člověk neví, na co se dívat dřív. Malé asfaltové silničky jako stvořené pro naše kola spojují velkolepé chrámy i hrobky faraónů, které jsou rozesety doslova všude kolem. Je nádherné počasí, svítí slunce, při jízdě to lehce pofukuje a já se cítím báječně. To vše okolo je staré několik tisíc let! Na svých kolech nejsme svázáni žádným skupinovým programem a můžeme se zastavit kdekoliv a na jak dlouho chceme. Občas nás míjí i turistický autobus a mě je lidí v něm tak trochu líto, protože jsou vlastně o hodně ochuzeni. Postupně si prohlížíme Memnónovy kolosy, chrám královny Hatšepsovet, chrám Setiho I., několik hrobek v Údolí králů, Ramesseum, Medinet Habu a Údolí královen. Jeden den na to vše téměř nestačí, ale musí, protože zítřek chci věnovat zase východnímu břehu, „městu živých“, kde je Luxorský chrám i pověstný Karnak. Ale o těch snad někdy příště…

Za čím jedeme?

Kulturní památky antické civilizace starověkého Egypta v kombinaci se sportovním zážitkem z jízdy na kole.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo se v Luxoru dá koupit téměř všude, i u každé památky. Případně lze zabalit ráno s sebou na celý den. Hlavně dost vody, dle počasí.

Pokud již nemáte ubytování zajištěné cestovkou, určitě nějaké seženete, a to v různých kategoriích dle svého gusta.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherné památky, volnost pohybu a nevázanost na skupinových programech masové turistiky.. Antické památky, z nichž některé v programech cestovních kanceláří prostě nejsou.

Ostatní informace

Ceny se časem mění, ale v porovnání s Evropou nic dramatického. A hlavně: když už tady jednou jste, tak to stojí za jakoukoli cenu..