Falkenštejn – Mariina skála - Vilemínina stěna – Rudolfův kámen (Jetřichovice)

Kam a jak jedeme?

Tento tip na výlet nás zavede do jedné z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších částí Českého Švýcarska. Budeme se pohybovat v lokalitě Jetřichovických stěn, tedy na turisticky vysoce atraktivní hranici NP České Švýcarsko s CHKO Labské pískovce. Hlavním programem dne budou sice pískovcové skály, ale čeká nás i návštěva zbytků skalního hradu z I. poloviny 14. století. A také neuvěřitelné množství čarokrásných výhledů.

Za čím jedeme?

Výchozím bodem našeho výletu je obec Jetřichovice, jejíž historie je celou dobu spjata se skalním hradem Falkenštejnem a od 19. století také s turistikou. Zbytky hradu jsou odsud vzdáleny necelý kilometr (od parkoviště dokonce pouhých 600 m) a vede k nim žlutá TZ. Musíme ovšem počítat se závěrečným výstupem po žebříku i příkrých schodech skalní průrvou. Odměnou jsou nám pak zejména zajímavé výhledy, kterým dominuje velkým požárem z roku 2006 smutně proslavená Havraní skála. Hrad je pro turisty velmi dobře uspořádán, protože jsou na celém jeho povrchu železné rošty s lavičkami a popiskami, v které části hradu se zrovna nacházíme. V podstatě se už ale jedná o klasickou skálu s jednou dochovanou „místností“. Na úvod ovšem velmi interesantní záležitost …

Cestou zpět celou hradní skálu obejdeme, takže v Jetřichovicích už máme v nohách něco málo přes 2 km (je to ale jen díky tomu, že jsme si odskočili do informačního centra). U rozcestníku „přestoupíme“ na červenou TZ a čeká nás výstup, který sice má jen pár desítek metrů přes kilometr, ale je poměrně náročný (oněch 190 metrů převýšení nás čeká v jeho druhé polovině). Všeobecně se uvádí, že na něj potřebujeme přibližně 40 minut, nám – překvapivě i s mým poměrně častým focením – trvalo o 5 minut méně. A to jsme nijak nespěchali.

Celá cesta byla (ne)skutečný „Václavák“, kde si dala dostaveníčko snad půlka republiky. A jednalo se o turisty všech věkových i váhových kategorií (a snad i všech 72 pohlaví)  Vrcholová vyhlídka v podobě dřevěné „budky“ byla nápisem uzavřena, takže se nás na vrcholové plošině tísnilo několik desítek a občas byl i problém udělat pohyb rukou. Zřejmě se jednalo o snahu zachránit republiku rychlým promořením. Chvíli jsme se tady zdrželi, pořídili pár fotek a poté se vrátili na hlavní trasu.

Před námi je další třičtvrtěkilometr, který nás přes Tetřevnu zavede o více než 50 m výše, konkrétně na vyhlídku Vilemínina stěna. Toto místo se nám líbilo opravdu hodně (navíc vyhlídková plošina je větší než u Marie a bylo tu i o něco málo méně lidí) a bylo vidět, že potěšilo i naše průvodce, kteří zde jsou poměrně častými hosty. Vidět je krásně i na Mariinu skálu, kde jsme byli před chvílí a která se mezitím celkem vylidnila.

Zatím jsme stále na červené TZ, po které budeme pokračovat až na Rudolfův kámen. Cestou ještě ovšem projdeme Purkartický les s „maketou“ milíře. Je to asi 1,5 km, docela nahoru – dolů a celkově se dostaneme o dalších 30 m výše (pro nás z Jeseníků je téměř nepochopitelné, že přitom vůbec nedosáhneme ani hranice 500 nadmořských metrů). Závěrečný výstup je docela krkolomný (bylo ovšem až neuvěřitelné, jak kypré postavičky vrcholu dobyly) a preventivně se ho zúčastnila jen polovina z naší skupinky. Námaha se ovšem vyplatila a pro mě osobně byl Rudolfův kámen skutečným vrcholem dne.

Po červené TZ nás teď ještě čeká kilometr cesty, během níž ztratíme téměř 110 m. Další zastávkou byl dávný rozcestník s romantickým názvem Pohovka, kde jsme si i my chvíli pohověli. A pak už nás čekala jen zelená TZ a závěrečný dvoukilometrový sestup na parkoviště v Jetřichovicích.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Jetřichovicích jsme po návratu rovnou pojedli i popili. U „hladového“ okna (ale vsedě), každý něco jiného … a nestěžoval si nikdo. K tomu nějaká ta sladkost, ovoce, voda a slivovice cestou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Tato trasa je plným právem považována za jeden z nejzářivějších klenotů NP České Švýcarsko. V podstatě na ní není žádný nudný nezáživný úsek (možná až na pár metrů v závěru), naopak krásných míst s dechberoucími výhledy zde potkáme snad více, než si člověk vůbec dokáže představit a přát. Pro mě osobně byl vrcholem (nejen výškovým) Rudolfův kámen a – pochopitelně – i skalní hrad Falkenštejn, ale tvoření pomyslné tabulky by bylo neuctivé ke všem místům ostatnám.

Nelíbilo: Vysoká atraktivita této lokality s sebou nese i vysoký počet návštěvníků. I když jsme potkávali samé příjemné a dobře naladěné turisty (dvojnohé i čtyrnožky), jejich menší počet by nám nijak nevadil (totéž si ale jistě mnozí mysleli o nás). Nedovedu si moc představit, jak to tady vypadá na vrcholu běžné sezony. Někteří místní totiž byli vůči turistům hodně negativně naladěni už teď.

Ostatní informace

Celá výletní trasa - i její jednotlivá zastavení - je přístupná celoročně a bezplatně. Veškeré náklady tak kromě dopravy a parkovného (v této lokalitě se běžně platí stovka) tvoří jídlo, pití, turistické vizitky a další suvenýry.      

Do kategorie celodenní výlet jsem článek zařadil proto, že vycházka to opravdu není (i když kilometrově by to tak být mohlo). Pokud se ovšem na vyhlídkových místech trošku déle zdržíte, v klidu pojíte i posedíte v Jetřichovicích a navíc se sem musíte odněkud dopravit, jedná se skutečně o plnohodnotnou celodenní akci.