Grosser Falkenstein - Velký sokolí kámen.

Kam a jak jedeme?

Trochu se to sice plete, když má jedno z největších pohoří střední Evropy dvě jména, ale s tím se nedá nic dělat. Značná část území Šumavy i Bavorského lesa je součástí národních parků. I když o naší Šumavě mluvit jako o národním parku vzbuzuje u někoho úsměv, u jiného zlost, skutečností je, že krásné lesy Šumavy jsou labutí písní. Bavorský les je na tom o poznání lépe, uchovalo se zde několik krásných míst, kde ještě vládne divočina. Takovou oblastí je Grosser Falkenstein a jeho menší bratříček Kleiner Falkenstein. Tady se můžete projít pod lesními velikány, pít vodu z pramenů a potěšit se pohledem na zelené koberce lesů v hlubokých údolích. Skály, strže, hučící potoky a vodopády se střídají s překrásnými loukami, ze kterých jsou rozhledy na okolní Hory a za dobré viditelnosti jsou vidět i bělostné vrcholy Alp.

Za čím jedeme?

Je několik míst, odkud se zahajuje výstup. My půjdeme z parkoviště, které je v osadě s názvem Zwieslerwaldhaus. Vybíráme si cestu značenou zeleným trojúhelníkem E6. Máme před sebou na vrchol asi 5 km a výškový rozdíl 600 m. Po pár desítkách metrů vstupujeme do nádherného smíšeného lesa. Staleté buky, jedle a smrky tvoří pohádkovou kulisu. Stromy jsou skutečně obrovské, až kolem 40 m vysoké. Místy některý z těchto obrů ukončil svoji životní pouť a přesto vzbuzují obdiv. Kolem je mnoho různých druhů hub, které jsou snad všude a dokonce šplhají po odumřelých kmenech. Parkový typ cesty končí a začíná cesta vzhůru. Stezka v nekonečných a strmých obloucích stoupá kolem větších či menších skal. Potůčky řinoucí se po svazích do hlubokého údolí svým hukotem plní okolní les. Konečně přicházíme na Ruckowitzschachten. Rozlehlá louka s usychající travou a barevnými porosty borůvčí je místem rozhledu na nejvyšší Hory v této části pohoří. Na severu vykukuje Polom (1295 m.n.m.), SV si zabrala Plesná (1337 m.n.m). SZ dominuje Jezerní hora ( 1343 m.n.m.), Svaroh ( 1333 m.n.m.) a známý Špičák ( 1201 m.n.m.). Západ je domovem vládce celého pohoří Velkého Javoru ( 1456 m.n.m.). Je zde i poslední studánka, kde se dá napít. Louka opět přechází v les. Stezka dále je kamenitá. Ucelené pásy lesa se střídají s místy, která zničila vichřice. Přecházíme přes Ruckwiesberg ( 1269 m.n.m.) a po dalších 20 minutách jsme pod vrcholem Grosser Falkensteinu ( 1313 m.n.m.). Vrcholová skála je osazena křížem, pod ní se choulí chata a opodál kaplička. Výhled na nekonečný zelený prostor pod námi se rovná pohledu z letadla. Znovu trochu jinak vidíme Velký Javor. Na JV jsou Malý ( 1399 m.n.m.) a Velký Roklan ( 1453 m.n.m.), druhý a třetí nejvyšší vrchol v pohoří. A velké překvapení, o kus dál vykukuje špička Luzného ( 1373 m.n.m.). I když se dnes pohled na Alpy nekoná, je to prostě nádhera. Začínáme se sestupem a to po stezce, která je značená tisovou větvičkou. Na menším z bratříčků, Kleiner Falkensteinu, očaruje nejen výhled, ale i skály v okolí vrcholu. Dolů to jde rychleji, stále silněji je slyšet zurčení vody, které přechází v mohutnější tóniny. Přicházíme k jednomu z největších vodopádů v pohoří na Grosser Steinbachu. Voda se řítí v několika kaskádách, aby svůj skok ukončila v nádherném vodním závoji v 15 m hloubce. Kamenitá stezka se proměňuje v příjemnou lesní cestu. Poslední zastavení patří obrovskému a hodně starému tisu. Určitě 600 let, ale zřejmě z ohledu na tvrdé podmínky, ve kterých tu roste možná o pár set let více. Jsme zpátky v říši lesních obrů a do rozloučení s tímto krásným místem Bavorského lesa zbývá již jen pár chvil.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Chcete – li si pochutnat po namáhavějším výstupu na dobré polévce nebo typickém bavorském jídle a vše zapít výborným pivkem, je chata na Grosser Falkensteinu tím správným místem. Nedělají zde žádné rozdíly mezi hosty, obsluha je rychlá a usměvavá, posezení s pohledem do hloubky zajímavé a krásné. Cena přijatelná, všechno něco kolem 8 eur. Jen pro zajímavost. Když jsem tu byl těsně po revoluci v roce 1990 byl na chatě český nápis, že můžeme platit korunami.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V Bavorsku snad ani není možné najít něco, co by se člověku nelíbilo. I třeba dřevo připravené v lese k odvozu je vzorně vyrovnané. Tato západní část národního parku Bavorský les je podle mého soudu nejkrásnější v celém pohoří.

Ostatní informace

Celá cesta je přibližně dlouhá kolem 14 km. Je nutné vzít v úvahu poměrně značné převýšení. Vyplatí se věnovat tomuto místu celý den. Grosser Falkenstein leží asi 4 km jižně od našich hranic. Celá cesta je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.